Společnost Pfizer nemůže používat vládu jako štít před odpovědností za nepravdivá tvrzení o své anticovidové vakcíně, argumentovali právníci v reakci na návrh společnosti Pfizer na zamítnutí žaloby, kterou vůči ní podali.

Právníci Brook Jacksonové, která pracovala jako regionální ředitelka jedné z klinických studií pro vývoj vakcíny společnosti Pfizer, uvedli v pondělí ve své reakci na pokus farmaceutického gigantu o zamítnutí žaloby: „Odpůrci tvrdí, že podvodné certifikace, nepravdivá prohlášení, zfalšované údaje, kontaminované klinické testy a vyhazování whistleblowerů lze ignorovat na základě teorie, že se podvodům vyhnuli smluvně.“

„Farmaceutická společnost nemůže po daňových poplatnících chtít, aby zaplatili miliardy dolarů za její produkt, který podle čestných údajů představuje více rizik než přínosů, a který ignoruje skutečnou smlouvu i samotný zákon,“ oponují žalující.

Žaloba Jacksonové tvrdí, že společnost Pfizer a její dva subdodavatelé porušili zákon o falešných tvrzeních (tzv. False Claims Act) tím, že Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) poskytli falešné výsledky klinických studií, aby získali schválení vakcíny proti covidu-19.

Podle federálního zákona mohou jednotlivci vznést žalobu jménem vlády, pokud prokáží, že jednotlivec nebo společnost vládě úmyslně lhali.

Jeden z advokátů Jacksonové, Warner Mendenhall, řekl deníku The Epoch Times, že pokuta může dosáhnout až 3,3 bilionu dolarů.

„Stačilo by to na bankrot společnosti Pfizer,“ řekl Mendenhall.

Zastupující advokátní kancelář již vyhrála mnohamilionové případy týkající se zákona o falešných tvrzeních. Mandenhall vycházel při svých odhadech z částky, kterou americká vláda zaplatila společnosti Pfizer za více než 100 milionů dávek anticovidových vakcín (přes dvě miliardy dolarů).

Pfizer a jeho subdodavatelé v návrzích na zamítnutí žaloby tvrdili, že kromě toho, že tvrzení Jacksonové nejsou pravdivá, stížnost na porušení zákona o falešných tvrzeních může iniciovat vláda, nikoli soukromá osoba, a že žaloba proti nim by proto měla být zamítnuta.

Žalovaní rovněž tvrdili, že FDA si byla tvrzení Jacksonové dobře vědoma nejméně dva roky před podáním žaloby proti nim a že na obvinění Jacksonové agentura veřejně reagovala vyjádřením „plným důvěry“ v údaje použité na podporu schválení vakcíny.

Mendenhall nicméně uvedl, že žaloba za nepravdivé tvrzení není závislá na povědomí vlády a že Jacksonová musí pouze prokázat, že společnost Pfizer a její subdodavatelé předložili FDA podvodné informace.

Jacksonová byla třetí nejvýše postavenou osobou pro klinické testy prováděné společností Ventavia Research Group v rámci žádosti společnosti Pfizer o povolení vakcíny proti covidu-19 k mimořádnému použití. Pracovala na testech pouze 18 dní, než ji společnost Ventavia propustila poté, co oznámila, že testování probíhá v „absolutním chaosu“ a za naprostého ignorování bezpečnostních protokolů a federálních předpisů pro vývoj vakcíny.

Jacksonová v rámci své stížnosti předložila více než 400 příkladů. Uvedla např., že mezi těmi, kteří byli pověřeni očkováním pacientů experimentální vakcínou, byla bývalá pokladní z fastfoodu. Tvrdila také, že pracovníci klinických testů zfalšovali podpisy pacientů na dokumentech souhlasu o informovanosti. A popsala každodenní nehygienické podmínky.

Jacksonová také poprvé reagovala na to, že ji firma Pfizer charakterizovala jako protivakcinační a protivládní osobu, která chce získat peníze jako pomstu za své propuštění.

Jacksonová pracovala na mnoha klinických studiích vakcín prováděných vládou a prohlásila, že je pro očkování. Poukázala na to, že její děti byly v dětství očkovány všemi vakcínami a že celá její rodina se každoročně nechává očkovat proti chřipce. Jacksonová se nechala očkovat vakcínou proti covidu-19, jakmile byla k dispozici, a zpočátku patřila k jejím největším zastáncům.

Přestože v rámci žaloby proti společnosti Pfizer a dalším firmám požaduje odškodnění za ukončení pracovního poměru, Jacksonová uvedla, že veškeré peníze, které v rámci žaloby proti společnostem získá, hodlá věnovat lidem poškozeným touto vakcínou.

„Pokud jde o mě, jsou to krvavé peníze,“ řekla. „Svět by měl být znechucen tím, co se tu dělo s hanebnými úkony, které stály za touto nebezpečnou vakcínou.“

Soudní spory týkající se zákona o falešných tvrzeních nejsou pro společnost Pfizer žádnou novinkou.

V roce 2009 tento farmaceutický gigant souhlasil se zaplacením 2,3 miliardy dolarů za mimosoudní vyrovnání v historicky největším případu USA týkajícím se zákona o falešných tvrzeních. Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu na společnost Pfizer za zavádějící označení jednoho z jejích léků „s úmyslem podvést nebo uvést v omyl“.

Zákon o falešných tvrzeních, původně známý jako Lincolnův zákon, byl poprvé použit k žalobám na dodavatele obranných služeb, kteří prodávali armádě Unie (za americké občanské války) chromé koně, vadné pušky a zkažené potraviny.

Překlad původního článku: J. S.