17. 10. 2022

Ukrajina potřebuje získávat dotace ve výši tři až čtyři miliardy dolarů měsíčně, aby zajistila, že se její vláda v probíhajícím konfliktu s Ruskem nezhroutí, uvádí Mezinárodní měnový fond (MMF).

„Ukrajinské úřady skutečně odvedly působivou práci při řízení své ekonomiky za mimořádně obtížných okolností po ruské invazi,“ uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová na druhé ministerské diskusi u kulatého stolu na podporu Ukrajiny ve Washingtonu. (zdroj)

Zároveň však Georgievová prohlásila, že finanční potřeby Ukrajiny zůstanou silné i v průběhu příštího roku.

„To vyžaduje opatření ze strany úřadů, ale co je důležité, také mezinárodního společenství,“ uvedla Georgievová. „Potřeba vnějšího financování zůstane velká, dokud bude probíhat válka. Podle našich současných úvah se bude potřeba financování v roce 2023 pohybovat kolem tří až čtyř miliard dolarů měsíčně.“

Georgievová poznamenala, že finanční pomoc v řádu miliard dolarů půjde na potřebné zdroje pro základní sociální služby, obnovu infrastruktury v zemi a dovoz energie.

„Všichni si musíme uvědomit možnost, že sociální a infrastrukturní požadavky mohou v závislosti na vývoji války posunout finanční potřeby nad tento rozsah,“ dodává Georgievová.

Zelenskyj apeluje na dárce

Odhad MMF přišel ve stejný den, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na mezinárodní dárce o finanční pomoc v řádu miliard dolarů.

Zelenskyj uvedl, že na pokrytí odhadovaného rozpočtového deficitu v příštím roce je zapotřebí zhruba 38 až 55 miliard dolarů a dalších 17 miliard dolarů je třeba na pomoc zemi při zahájení obnovy kritické infrastruktury, včetně škol, bytů a energetických zařízení.

„Čím více pomoci Ukrajina nyní dostane, tím dříve dojde k ukončení ruské války a tím dříve a spolehlivěji zaručíme, že se tak krutá válka nerozšíří do dalších zemí,“ řekl Zelenskyj prostřednictvím videokonference ministrům financí na středečním výročním zasedání Světové banky a MMF.

MMF a Světová banka již letos poskytly Ukrajině 35 miliard dolarů ve formě grantů a úvěrů, uvedla Georgievová.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena (demokraté) mezitím od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, vyčlenila na vojenskou pomoc Ukrajině celkem 15,8 miliardy dolarů.

Americká ministryně financí Janet Yellenová, která se středečního zasedání MMF rovněž zúčastnila, naznačila, že na Spojené státy bude pravděpodobně i v příštím roce vyvíjen tlak, aby Ukrajině poskytly pomoc.

Yellenová vyzvala finanční dárce, aby „pokračovali v posilování“ při poskytování finančních prostředků válkou zmítané zemi, a zároveň poznamenala, že Washington „nedávno potvrdil náš závazek vůči Ukrajině tím, že Kongres schválil další grantovou pomoc ve výši 4,5 miliardy USD, kterou začneme vyplácet v nadcházejících týdnech“.

„Tato částka doplňuje již vyplacené granty ve výši 8,5 miliardy dolarů, čímž se Spojené státy stávají největším poskytovatelem hospodářské pomoci Ukrajině,“ uvedla Yellenová. „Vzhledem k tomu, že hanebné jednání Ruska pokračuje, musíme pokračovat v našem společném úsilí a začít plánovat potřeby Ukrajiny v roce 2023.“

Na této zprávě se podílela agentura Reuters.

Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.

Související články

Přečtěte si také

Macinka v Izraeli zahájí podnikatelské fórum, v delegaci převládají zbrojaři

Ministr zahraničí Petr Macinka dnes končí dvoudenní návštěvu Izraele. Ministra doprovází početná podnikatelská delegace se silným zastoupením zbrojního průmyslu.

EK schválila 25 miliard korun pro Česko na plnění Národního plánu obnovy

Evropská komise schválila dalších 25 miliard korun pro Českou republiku na plnění reforem a strategických investic z Národního plánu obnovy.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková předložila parlamentu svou demisi

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka

V neděli skončí regulace cen pohonných hmot, oznámila Schillerová

Schillerová dnes po jednání vlády uvedla, že nepodala návrh na prodloužení regulace cen pohonných hmot, který vláda zavedla v dubnu kvůli krizi v Íránu. Od pondělí budou podléhat tržním mechanismům.

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům umělé inteligence

Vědci z oboru a ekonomové ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, avšak v mnohem kratším časovém období.

USA obnoví blokádu v Hormuzském průlivu, za zajištění bezpečnosti budou vybírat poplatky, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu.

Proti osamělosti: Čínská firma představila humanoidního „emocionálního“ robota jako každodenního společníka

Nedávno byl představen robot s realistickou silikonovou kůží, který má vypadat a chovat se jako člověk. Je vybaven „emoční umělou inteligencí“ a má sloužit jako každodenní psychologický společník pro domácí použití.

Kde trávili starověcí Římané dovolenou? 

Římská letní sídla sloužila jako útočiště před městským ruchem i jako centra hospodářství. Dnes jejich ruiny lákají turisty i badatele k objevování dědictví římské civilizace.

„This Ordinary Thing“: Příběhy těch, kteří jednali spravedlivě

Dokument připomíná lidi, kteří za holocaustu riskovali vlastní život, aby zachránili druhé – prostě proto, že to považovali za správné.