Zdenka Danková

19. 10. 2022

V Bruselu skončilo 13. října dvoudenní zasedání ministrů obrany NATO. Českou ministryni Janu Černochovou zde zastupoval její náměstek Daniel Blažkovec. Hlavními tématy jednání byla především pomoc Ukrajině a „připravenost spojenců zajistit bezpečnost obyvatel Aliance proti jakémukoli nebezpečí“. ČR a dalších 13 spojenců se také připojilo k záměru posílení systémů protivzdušné obrany v Evropě, uvádí zpráva ministerstva obrany.

Jednota spojenců

„Jednání potvrdilo jednotu všech spojenců a připravenost NATO bránit území a obyvatele Aliance proti jakémukoliv vojenskému ohrožení,“ uvádí Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR. Podle ministerstva obrany se Aliance se musí věnovat obnově zásob zbraní, munice a dalšího vybavení v důsledku války na Ukrajině. Tyto kroky podle ministerstva vyžadují „užší spolupráci s obranným průmyslem“.

Ministři obrany řešili, kam dále směřovat požadavky na rozvoj vojenských schopností jednotlivých spojenců NATO, které podle nich „musí odrážet aktuální hrozby“. Ve světle nedávných útoků na plynovod Nord Stream se také ministři věnovali zvýšení role NATO při ochraně kritické infrastruktury na moři.

V souvislosti s válkou na Ukrajině NATO jednohlasně „ocenilo odhodlání Kyjeva“. Podle náměstka ministerstva obrany ČR Daniela Blažkovce „učinily nedávné kroky Ruska tuto válku ještě nebezpečnější a méně předvídatelnou“.

f55 letoun
Stíhací letoun F-22 Raptor na snímku z 12. října 2022 při cvičení NATO Air Shieling na 32. letecké taktické základně v polském Lasku. Spojenecké velitelství vzdušných sil NATO, polské letectvo a letectvo Spojených států předvádějí schopnosti moderních letounů polských F-16 a amerických F-22. V souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu investuje Polsko, člen NATO, do nového vojenského vybavení a v zemi jsou nyní rozmístěny jednotky různých spojenců NATO. (Foto: Omar Marques / Getty Images)

„S vyhlášením částečné mobilizace vstupuje válka do nové etapy. Jedinou možnou odpovědí na ruskou agresi je pokračovat a zintenzívnit naši pomoc Ukrajině, váhavý a pomalý postup si nemůžeme dovolit,“ prohlásil Blažkovec s tím, že věří, že pokud zůstanou demokratické státy v podpoře zajedno jako doposud, „Ukrajina nakonec zvítězí“.

ČR je mezi největšími podporovateli Kyjeva

Česká republika dosud dodala Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 4,2 miliardy korun a je mezi pěti největšími podporovateli Kyjeva. Podle nedávného vyjádření ministryně obrany Jany Černochové stojí za „současnými úspěchy ukrajinských vojáků“ i technika a materiál z ČR. Čeští zbrojaři vyrábějí a dodávají „životně důležitý materiál a mnoho z nich poskytlo ukrajinské straně velkorysé dary“, uvedla na setkání se zástupci obranného průmyslu minulý týden Černochová.

„Podporujeme rovněž plánovanou misi EU ve prospěch výcviku ukrajinských vojáků, která vzniká na základě aktuálních požadavků Ukrajiny ve spolupráci s dalšími partnery,“ dodává náměstek Blažkovec.

Spojenci by podle něj měli být připraveni pomáhat Ukrajině i po válce.

„Jakmile konflikt skončí, měli bychom jako NATO a EU ihned plynule přejít z válečné podpory do pomoci s poválečnou obnovou,“ říká Blažkovec.

Iniciativa posílení evropské protivzdušné obrany

Celkem 14 spojenců včetně ČR podepsalo iniciativu vedenou Německem, která má za cíl „prohloubit spolupráci a zvýšit efektivitu při budování systému pozemní protivzdušné obrany“.

„Česká republika má rozvinutý obranný průmysl a máme tady spoustu firem, které dělají špičkové věci. A nezapomínejme na akademickou sféru, Univerzitu obrany, ale i odborníky z ostatních vysokých škol. Drony, vesmírné technologie, robotika… Máme skvělé experty v armádě nebo třeba v NÚKIBu, kteří se věnují novým bojištím, jako jsou vesmír nebo kyberprostor,“ uvádí ministryně Jana Černochová na stránkách ministerstva.

Článek byl vypracován použitím zprávy redakce mocr.army.cz ve spolupráci se Sekcí obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.