V Bruselu skončilo 13. října dvoudenní zasedání ministrů obrany NATO. Českou ministryni Janu Černochovou zde zastupoval její náměstek Daniel Blažkovec. Hlavními tématy jednání byla především pomoc Ukrajině a „připravenost spojenců zajistit bezpečnost obyvatel Aliance proti jakémukoli nebezpečí“. ČR a dalších 13 spojenců se také připojilo k záměru posílení systémů protivzdušné obrany v Evropě, uvádí zpráva ministerstva obrany.

Jednota spojenců

„Jednání potvrdilo jednotu všech spojenců a připravenost NATO bránit území a obyvatele Aliance proti jakémukoliv vojenskému ohrožení,“ uvádí Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR. Podle ministerstva obrany se Aliance se musí věnovat obnově zásob zbraní, munice a dalšího vybavení v důsledku války na Ukrajině. Tyto kroky podle ministerstva vyžadují „užší spolupráci s obranným průmyslem“.

Ministři obrany řešili, kam dále směřovat požadavky na rozvoj vojenských schopností jednotlivých spojenců NATO, které podle nich „musí odrážet aktuální hrozby“. Ve světle nedávných útoků na plynovod Nord Stream se také ministři věnovali zvýšení role NATO při ochraně kritické infrastruktury na moři.

V souvislosti s válkou na Ukrajině NATO jednohlasně „ocenilo odhodlání Kyjeva“. Podle náměstka ministerstva obrany ČR Daniela Blažkovce „učinily nedávné kroky Ruska tuto válku ještě nebezpečnější a méně předvídatelnou“.

f55 letoun
Stíhací letoun F-22 Raptor na snímku z 12. října 2022 při cvičení NATO Air Shieling na 32. letecké taktické základně v polském Lasku. Spojenecké velitelství vzdušných sil NATO, polské letectvo a letectvo Spojených států předvádějí schopnosti moderních letounů polských F-16 a amerických F-22. V souvislosti s pokračující ruskou invazí na Ukrajinu investuje Polsko, člen NATO, do nového vojenského vybavení a v zemi jsou nyní rozmístěny jednotky různých spojenců NATO. (Foto: Omar Marques / Getty Images)

„S vyhlášením částečné mobilizace vstupuje válka do nové etapy. Jedinou možnou odpovědí na ruskou agresi je pokračovat a zintenzívnit naši pomoc Ukrajině, váhavý a pomalý postup si nemůžeme dovolit,“ prohlásil Blažkovec s tím, že věří, že pokud zůstanou demokratické státy v podpoře zajedno jako doposud, „Ukrajina nakonec zvítězí“.

ČR je mezi největšími podporovateli Kyjeva

Česká republika dosud dodala Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 4,2 miliardy korun a je mezi pěti největšími podporovateli Kyjeva. Podle nedávného vyjádření ministryně obrany Jany Černochové stojí za „současnými úspěchy ukrajinských vojáků“ i technika a materiál z ČR. Čeští zbrojaři vyrábějí a dodávají „životně důležitý materiál a mnoho z nich poskytlo ukrajinské straně velkorysé dary“, uvedla na setkání se zástupci obranného průmyslu minulý týden Černochová.

„Podporujeme rovněž plánovanou misi EU ve prospěch výcviku ukrajinských vojáků, která vzniká na základě aktuálních požadavků Ukrajiny ve spolupráci s dalšími partnery,“ dodává náměstek Blažkovec.

Spojenci by podle něj měli být připraveni pomáhat Ukrajině i po válce.

„Jakmile konflikt skončí, měli bychom jako NATO a EU ihned plynule přejít z válečné podpory do pomoci s poválečnou obnovou,“ říká Blažkovec.

Iniciativa posílení evropské protivzdušné obrany

Celkem 14 spojenců včetně ČR podepsalo iniciativu vedenou Německem, která má za cíl „prohloubit spolupráci a zvýšit efektivitu při budování systému pozemní protivzdušné obrany“.

„Česká republika má rozvinutý obranný průmysl a máme tady spoustu firem, které dělají špičkové věci. A nezapomínejme na akademickou sféru, Univerzitu obrany, ale i odborníky z ostatních vysokých škol. Drony, vesmírné technologie, robotika… Máme skvělé experty v armádě nebo třeba v NÚKIBu, kteří se věnují novým bojištím, jako jsou vesmír nebo kyberprostor,“ uvádí ministryně Jana Černochová na stránkách ministerstva.

Článek byl vypracován použitím zprávy redakce mocr.army.cz ve spolupráci se Sekcí obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR.