NATO zahájilo týdenní každoroční jaderné cvičení v Evropě v době, kdy Rusko plánuje své vlastní jaderné válečné hry a napětí v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem narůstá.
Jaderná cvičení NATO, nazvaná „Pevné poledne“, začala 17. října a pokračují, jak potvrdil listu The Epoch Times mluvčí NATO.
Cvičení se účastní čtrnáct z třiceti členských zemí NATO a podle vojenské aliance se do nich zapojí až 60 letadel různých druhů, včetně pozorovacích a tankovacích letounů i stíhaček.
Manévrů, které potrvají do 30. října, se zúčastní také americké dálkové bombardéry B-52. Cvičné lety budou probíhat nad Severním mořem, Velkou Británií a Belgií, která letošní cvičení hostí.
Rutinní cvičení hostí každý rok jiný spojenec NATO, přičemž obranná aliance uvádí, že při válečných hrách nejsou používány žádné ostré zbraně.
„Toto cvičení pomáhá zajistit, aby jaderné odstrašení Aliance zůstalo bezpečné, zabezpečené a účinné,“ uvedla mluvčí NATO Oana Lungescu v prohlášení, které získal deník The Epoch Times.
Většina cvičení se bude konat nejméně 625 mil od hranic s Ruskem, které plánuje vlastní rozsáhlé jaderné válečné hry nazvané „Grom“ („Hrom“).
Očekává se, že stejně jako manévry NATO budou i ruská cvičení rutinní, ačkoli přicházejí v době, kdy se jaderná rétorika Moskvy zintenzivnila.
„Předpokládáme, že cvičení bude trvat několik dní. Bude zahrnovat akce v běžných mezích toho, co Rusko dělalo v minulosti. Bude zahrnovat ostré odpaly raket a nasazení strategických prostředků,“ řekl CNN John Kirby, koordinátor strategické komunikace v Radě pro národní bezpečnost.
Uprostřed protiofenzívy ukrajinských sil na konci září ruský prezident Vladimir Putin obvinil západní mocnosti z jaderného vydírání a uvedl svou zemi do zvýšené válečné pohotovosti.
Putin nařídil částečnou vojenskou mobilizaci a slíbil, že v případě ohrožení ruského území a jeho obyvatel použije „všechny dostupné prostředky“, a dodal, že „neblafuje“.
K napětí přispěly i nedávné neúspěchy na bojišti na východě Ukrajiny, které přiměly čečenského vůdce, aby vyzval Rusko k přitvrzení a zasáhl Ukrajinu taktickým jaderným úderem s malým účinkem.
„Podle mého osobního názoru by měla být přijata drastičtější opatření, až po vyhlášení válečného stavu v pohraničních oblastech a použití jaderných zbraní s malým účinkem,“ uvedl čečenský vůdce a Putinův spojenec Ramzan Kadyrov v příspěvku na sociálních sítích.
Kreml na Kadyrovovy výroky reagoval výzvou k chladnokrevnému přístupu k případnému použití jaderných zbraní, který by vycházel ze zavedené ruské vojenské doktríny, nikoli z „emocí“.
Ruské směrnice pro použití jaderných zbraní umožňují jejich použití v případě, že jsou – nebo jiné zbraně hromadného ničení – použity proti Rusku, nebo pokud ruský stát čelí existenční hrozbě ze strany konvenčních zbraní.
„Pokud jde o toto, nemohou existovat žádné jiné úvahy,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v telefonátu s novináři na začátku října.
Kreml výslovně uvedl, že pod jeho jaderný deštník spadají i čtyři oblasti Ukrajiny, které Moskva anektovala.
V televizním projevu, v němž oznámil další mobilizaci vojsk, Putin uvedl, že někteří vysoce postavení představitelé západních mocností vyjádřili „možnost použití jaderných zbraní hromadného ničení proti Rusku“, jak vyplývá z překladu jeho výroku, který zveřejnil list The Scotsman.
„Pokud dojde k ohrožení územní celistvosti naší země a k ochraně našeho lidu, určitě použijeme všechny dostupné prostředky,“ pokračoval Putin a dodal: „Neblafuji.“
NATO uvedlo, že letošní jaderná cvičení nejsou zaměřena proti žádnému konkrétnímu státu a válečné hry nejsou „spojeny s žádnými aktuálními světovými událostmi“.
Z článku americké redakce The Epoch Times přeložil MiC.
