Milan Kajínek

16. 11. 2022

„Platforma 16+1 nejenomže nám nic (dobrého!) nepřinesla, ale dokonce lze nyní bezpečně tvrdit, že je nástrojem Číny k rozšiřování a upevňování svého mocenského vlivu prostřednictvím ekonomických vztahů,“ sdělila deníku The Epoch Times česká poslankyně a členka zahraničního výboru poslanecké sněmovny Eva Decroix (ODS).

„O takovou spolupráci z důvodu naší bezpečnosti a suverenity zájem nemáme a mít nemůžeme. Výzvu k ukončení členství naší země v této platformě již přijal zahraniční výbor (pdf) v květnu 2022,“ říká Eva Decroix, přičemž zároveň poukazuje na to, že se jedná o zcela neformální platformu.

Členství České republiky v platformě 16+1 komentoval také předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, senátor Pavel Fischer: „Toto členství dnes nedává smysl, promeškali jsme příležitost odejít důstojně sami. Dnes zůstáváme tak trochu na milost a nemilost čínského vedení, které nejspíše záměrně tuto platformu uloží na čas k ledu.“

Česká republika společně s dalšími zeměmi střední a východní Evropy vstoupila do platformy 16+1 (dříve 17+1) před deseti lety s vidinou budování lepších ekonomických vztahů s Čínou. Jak uvádí analýza think tanku Evropského parlamentu z roku 2018 (zdroj) „zatímco v roce 2012 země střední a východní Evropy tuto formu spolupráce nadšeně přijaly jako příležitost diverzifikovat své hospodářské vztahy zaměřené na EU v důsledku finanční krize z roku 2008, v roce 2018 některé z nich vyjádřily nespokojenost s hospodářskými výsledky, které jim přinesla.“

Eva Decroix, česká poslankyně a členka zahraničního výboru poslanecké sněmovny Eva Decroix (ODS)
Eva Decroix, česká poslankyně a členka zahraničního výboru poslanecké sněmovny (ODS) hovoří v Senátu ČR na konferenci věnované, „krizi v Tibetu“, 14. listopadu 2022. ()

„V zájmu bezpečnosti občanů ČR budu znovu doporučovat, aby ČR oznámila Pekingu, že se tohoto formátu nebude účastnit,“ napsal Fischer deníku The Epoch Times a dodal, že „zahraniční politika státu má být srozumitelná a předvídatelná“.

„V zájmu ČR musíme takový krok učinit, čím dříve, tím lépe,“ míní Fischer. 

Vláda v reakci na usnesení zahraničního výboru poslanecké sněmovny přislíbila „neúčastnit se aktivit 16+1“, s tím že „k vystoupení by mělo dojít následně“.

„Vzhledem k nulovému přínosu našeho členství a naopak negativnímu obrazu, které nám účast přináší u některých našich sousedů, věřím, že k vystoupení dojde brzy,“ říká Eva Decroix.

Český Senát také v červnu 2022 upozorňoval na zhoršující se situaci v oblasti státem řízených represí a na „masivnímu porušování lidských práv a svobod, genocidu a zločiny proti lidskosti“ páchané Komunistickou stranou Číny, přičemž upozornil na usnesení Senátu z března 2019 k petici za ukončení genocidy praktikujících Falun Gongu páchané čínským režimem. (zdroj Návrh usnesení Senátu k olympijským hrám 2022 v Čínské lidové republice a závazkům pořadatelské země)

Nevýhodný obchod

Podle výše zmiňované analýzy z roku 2018 empirické důkazy ukazují, že „obchod mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy před rokem 2012 skutečně prudce vzrostl, zatímco poté se zvyšoval mnohem pomaleji, přičemž čínský vývoz do zemí střední a východní Evropy rostl mnohem rychleji než vývoz zemí střední a východní Evropy do Číny, čímž vznikl schodek obchodní bilance, který je silně vychýlen ve prospěch Číny,“ uvádí Gisela Griegerová v anlýze pro European Parliamentary Research Service.

Údaje o přímých zahraničních investicích již v roce 2018 ukazovaly, že ačkoli se čínské přímé zahraniční investice silně koncentrují v největších zemích střední a východní Evropy, představují extrémně nízký podíl na celkovém objemu přímých zahraničních investic. Některé menší země střední a východní Evropy začaly přitahovat čínské investice také, i když na poměrně nízké úrovni.

„Některé čínské infrastrukturní projekty v zemích střední a východní Evropy utrpěly neúspěch v regionálním prostředí, které se řídí normami a předpisy EU,“ napsala Gisela Griegerová.

Litva opustila platformu 17+1 v roce 2021 s odůvodněním mizivého praktického přínosu členství v tomto uskupení a následně platformu opustilo také Estonsko a Lotyšsko.

Ještě v červnu 2016 česká vláda pod vedením Bohuslava Sobotky (ČSSD) na svých webových stránkách uváděla, že „jako organizátor posledního ročníku Setkání regionálních lídrů v Praze v roce 2014 Česká republika s potěšením předala pomyslné žezlo provincii Che-pej pro organizaci tohoto významného fóra v rámci iniciativy 16+1 v letošním roce“ (zdroj).

Související články

Přečtěte si také

„Ostrov pracujících a nemocných starců uprostřed Evropy“. Schillerová je proti zvyšování důchodového věku
„Ostrov pracujících a nemocných starců uprostřed Evropy“. Schillerová je proti zvyšování důchodového věku

Podle Schillerové by zvýšení důchodového věku finanční situaci republiky nepomohlo, protože velká část starší populace by nebyla schopna efektivně pracovat. Odvolává se na zprávu ministerstva zdravotnictví.

Otevření Globálního centra vládních technologií Světového ekonomického fóra v Berlíně
Otevření Globálního centra vládních technologií Světového ekonomického fóra v Berlíně

Globální vládní technologické centrum (GGTC) si klade za cíl urychlit digitální transformaci veřejné správy na celém světě.

Hnutí Patrioti pro Evropu posílilo o dva europoslance
Hnutí Patrioti pro Evropu posílilo o dva europoslance

K politické frakci Evropského parlamentu se včera přidali dva polští europoslanci. Počet členů frakce se tak zvedl na 86.

Jak by se měly USA a západní země bránit hybridní válce s Čínou?
Jak by se měly USA a západní země bránit hybridní válce s Čínou?

Jak by se měla Amerika bránit hybridním formám války, kterou proti ní Čína vede?

Proč se nemusíte zajímat o módu
Proč se nemusíte zajímat o módu

Nejzářivějším rysem módního oděvního průmyslu je, že vůbec existuje. Na návrhy oděvů nelze uplatňovat autorská práva, takže každá sezónní přehlídka je pozvánkou k pirátství.