ČR: Ve dnech 20. – 22. listopadu 2022 se konalo v Praze neformální jednání vodních ředitelů členských států zemí EU, zástupců Evropské komise, států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a kandidátských zemí. Hlavním tématem byla Rámcová směrnice o vodách a její implementace. Cílem směrnice je zajistit, aby evropské povrchové a podzemní vody byly v dobrém stavu. Akce se uskutečnila v rámci českého předsednictví, uvedlo tiskové oddělení MŽP.
„Vodní ředitelé jednali o budoucnosti vodního hospodářství v Evropě. Cílem Rámcové směrnice o vodách je dosažení dobrého stavu evropských vod do roku 2027. Česká republika Rámcovou směrnici o vodách transponovala do českého právního řádu prostřednictvím vodního zákona z roku 2001,“ řekl náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík.
„Diskutovali jsme i připravované úpravy evropské legislativy, zejména pak chystanou revizi Směrnice o čištění městských odpadních vod. Pro Ministerstvo životního prostředí je samozřejmě velkým tématem adaptace na změnu klimatu, zvládání klimatických extrémů,“ uvedla ve zprávě MŽP Eva Volfová, náměstkyně ministra životního prostředí.
Účastníci si v rámci jednání vyslechli představení dvou významných legislativních návrhů Evropské komise ke směrnici o čištění městských odpadních vod a seznamu prioritních látek, k němuž proběhla diskuse. Informováni byli o pravidelném reportingu v souvislosti s plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.
Velký důraz byl věnován dopadům klimatické změny na vodní hospodářství a souvisejícím adaptačním opatřením, zejména pokud jde o sucho. Česká republika si připravila prezentaci svého příkladu dobré praxe při zvládání sucha a zvyšování odolnosti vodního hospodářství vůči klimatickým změnám.
Vzácnost zdroje vody
Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Ministerstvo zemědělství ČR, program NAZV již v období let 2009–2011 představil návrh a hodnocení nástrojů k efektivnější alokaci vody v podmínkách vzrůstající vzácnosti tohoto zdroje.
„Hydrologicky výzkum (sledování kvality a kvantity vod, extrémních jevů – povodí a sucha apod.) tvoří základnu, ze které vychází výzkum dopadů klimatické změny. Nedokáže však zcela jednoznačně odpovědět na otázky týkající se budoucí dostupnosti vodních zdrojů. Existující regulaci vodního hospodářství (ekonomické a administrativní nástroje) je proto nutné přizpůsobit, aby průběžně odrážela měnící se vzácnost vody, jakožto klíčového přírodního zdroje. Projekt si klade za cíl:
1. Vyhodnotit dostupné informační zdroje hydrologického výzkumu a metody jejich zpracování v rámci ČR (např. vodní bilance, hydrologický výzkum, scénáře klimatické změny).
2. Doplnit a zdokonalit postupy rozhodování pro zmírnění dopadu klimatické změny a navrhnout modifikaci existujících – zejména ekonomických – nástrojů.
Putování od čističky po vodní nádrž Švihov
Před vlastním jednáním vodních ředitelů proběhlo slavnostní přivítání ve Staré čistírně odpadních vod v Bubenči. Jednání vodních ředitelů doplnila i tematická exkurze, kdy účastníci navštívili vodní nádrž Švihov, největší vodárenskou nádrž v ČR a střední Evropě, úpravnu vody Želivka a Vodní dům v Hulicích.
Na neformální setkání vodních ředitelů členských států EU o týden později naváže setkání mořských ředitelů a jejich společné jednání s vodními řediteli, které proběhne on-line formou 29. listopadu 2022. Jeho důležitým bodem bude rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí. Jejím cílem je zajistit, aby evropské mořské vody také dosáhly dobrého environmentálního stavu.
Rada #AGRIFISH řeší také rybolov v Baltském moři, uvedlo na svém Twiterovém účtu Zemědělství ČR.
„Stav rybích populací je zde špatný, proto země EU budou nadále dodržovat přísná opatření. Zároveň ale musí zajistit dostatek ryb pro obyvatele. Jen Rusko žádná pravidla nedodržuje a drancuje Baltské moře, jak se mu zlíbí.“
Toto setkání bude s českým předsednictvím v Radě EU spolupořádat Francie a Švédsko.
S použitím zprávy MŽP.
