Úředníci a odborníci na extremismus hodnotí velký policejní zátah na „říšskoněmecké scéně“ jako „velký úspěch“. Počet zatykačů se zvyšuje. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) plánuje změnu disciplinárního zákona. Levicové političce Martině Rennerové se akce jeví „jako PR kampaň“.

Po rozsáhlé přeshraniční „říšskoněmecké razii“ ze 7. prosince, které se zúčastnilo 3 000 příslušníků bezpečnostních složek, bylo vydáno 19 zatykačů. Informoval o tom deník Welt s odvoláním na mluvčího spolkového generálního prokurátora. V průběhu čtvrtka by mohli být před vyšetřujícího soudce předvedeni další podezřelí.

Ministryně vnitra chce změnit disciplinární zákon

Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová předpokládá, že razie byla „pravděpodobně jen začátkem“ vyšetřování. „Kontaktní osoby určitě ještě budou,“ řekla dnes večer v talk show ARD „Maischberger“. Vlastní práce bezpečnostních orgánů prý teprve začíná. Zajištěné důkazy povedou podle Faeserové k novým zjištěním.

Protože někteří z podezřelých patřili ke speciálním jednotkám komanda ozbrojených složek Německa (KSK), hodlá Faeserová změnit kázeňský zákon, „abychom se takových nepřátel ústavy rychleji zbavili“. Ministryně se domnívá, že svou roli v radikalizaci části společnosti sehrála i krize spojená s koronavirem.

Podobně to vidí také expert na terorismus a zakladatel Mezinárodního centra pro studium radikalizace (ICSR) v Londýně Peter R. Neumann. „Mobilizace proti covidovým opatřením vytvořila extrémní hnutí,“ řekl v rozhovoru pro RedaktionsNetzwerk Deutschland (RND).

„Říští občané“ dostali „příležitost navázat kontakty s dalšími skupinami, jako jsou ,Querdenker‘, příznivci AfD a další pravicoví extremisté,“ dodává Neumann. Pravicový extremismus považuje za „největší teroristickou hrozbu v Německu“.

„Na této scéně jsou v současnosti nejagresivnější říšští občané,“ řekl Neumann. Podle něj je reálné, že by skupina mohla provést i „extrémně brutální útoky, včetně útoků na ,kritickou infrastrukturu‘, a vyvolat tak v Německu krizi“.

Přípravy „poměrně pokročilé“

Generální prokurátor Dr. Peter Frank, vedoucí vyšetřování, obhajoval 7. prosince v rozhovoru pro ARD-Brennpunkt načasování razií. Na „říšské občanské scéně“ lze „kdykoli očekávat násilný odpor, včetně použití střelných zbraní proti policistům a bezpečnostním složkám“.

Frank uvedl, že je „rád, že vše proběhlo hladce a bez zvláštních incidentů“. „Přípravy teroristické organizace“ s pomocí „vojenské odnože“, která měla prostřednictvím příslušníků Bundeswehru organizovat „podniky vnitřní bezpečnosti“, již byly „poměrně daleko“.

„Konkrétní datum“, kdy by skupina chtěla udeřit, však stanoveno nebylo, uvedl Frank. „Předpokládáme, že osoby ve sdružení byly odhodlané a také si byly zcela jisté, že něco udělají.“

razie nemecko
Policie stojí před rezidencí, ve které 7. prosince 2022 provedla razii v Berlíně. (Carsten Koall / Getty Images)

Nalezené zbraně

Prezident Spolkového kriminálního úřadu Holger Münch opravil dříve zveřejněné údaje o zátahu na „ZDF heute-journal“: do večera 7. prosince proběhlo 150 pátrání a bylo nalezeno 54 podezřelých. Předpokládá, že v příštích dnech se objeví další prohledávání a podezřelí. Důkazy by měly poskytnout informace o tom, jak daleko pokročilo plánování převratu. Kromě toho by důkazy mohly pomoci „odstranit lidi z veřejné služby“. Uvedl, že zbraně byly nalezeny v přibližně 50 objektech – „od kuší a praků až po pistole a dlouhé zbraně a také střelivo“. Proto bylo nasazeno tolik bezpečnostních sil.

Podle Alexandera Dingera, investigativního reportéra deníku Die Welt, se při „dosud největší razii v tomto spektru“ zatím nepodařilo najít „velký arzenál střelných zbraní“. Po diskusích s odborníky předpokládal, že „síť podporovatelů je samozřejmě mnohem větší“.

Od jara v hledáčku Úřadu pro ochranu ústavy

Thomas Haldenwang, prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy, ve večerním vysílání ZDF Spezial vysvětlil, že bezpečnostní orgány sledují „násilně orientovanou skupinu“ od jara 2022.

Německé bezpečnostní orgány měly situaci „po celou dobu pod kontrolou“, uvedl Haldenwang. Zátah byl „již silným úderem proti této militantní skupině říšských občanů a samospráv“.

V Německu má skupina podle odhadů 21 000 příznivců. V loňském roce bylo podle Haldenwanga „touto skupinou spácháno více než tisíc trestných činů“. Mnozí z nich podle něho vlastní legální nebo nelegální zbraně. Proto byla i v tomto případě „na místě mimořádná opatrnost, zejména proto, že někteří ze zatčených pocházeli z Bundeswehru, ze speciálních jednotek Bundeswehru“, dodal Haldenwang.

Podle nadace Amadeua Antonia byla říšskoněmecká scéna příliš dlouho podceňována. V posledních letech se vždy objevovaly jasné známky toho, že stoupenci jsou připraveni k násilí a zřejmě i organizovaní, uvedl v rozhovoru pro časopis Stern výzkumník extremismu Lorenz Blumenthaler.

Věděli o tom zástupci tisku několik dní?

Martina Rennerová, mluvčí protifašistické politické parlamentní skupiny Levice v Bundestagu, řekla serveru ntv.de, že někteří novináři věděli o konání akce již čtrnáct dní. Ona sama o tom věděla „od poloviny minulého týdne“.

„Jména obviněných, jejich adresy a plánovaný čas zásahu byly známy,“ řekla Rennerová. Celá věc jí připadala „jako PR akce“. Možná šlo o to, ukázat, „že politika nejen přijímá akční plány proti pravici, ale také úspěšně zasahuje proti teroristické hrozbě“. Rennerová kritizovala, že ten, kdo tak otevřeně šířil údaje o tomto zásahu, ohrozil záchranné služby.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.