V tomto čase svátků si zřejmě většina z nás ozdobí pokoj vánočním stromkem, který bude hrát ústřední roli při štědrovečerním obdarovávání svých blízkých. Vždyť kdo by si dokázal představit Vánoce bez tohoto zeleného symbolu obdařeného ozdobami a světly? Jaký je původ a vývoj této dlouholeté tradice?
Transcendentní symbol
Neopadavé stromy – takové, jaké se často používají pro vánoční stromky – se symbolicky používají po celém světě. Například staré egyptské, čínské a hebrejské kultury spojovaly neopadavé stromy s věčným životem.
Před 16. stoletím si tyto zvyky přivlastnilo rané křesťanství, které původně používalo vánoční stromky jako symbol rajské zahrady a k zaplašení ďábla na nový rok. Na stromek se přidávala jablka, oplatky a svíčky, které představovaly v tomto pořadí náboženský svátek Adama a Evy, Kristovo tělo a Kristovo světlo.
Po 16. století se vánoční stromek stal hlubokou kulturní tradicí v luteránském Německu, než byl počátkem 19. století přijat v Anglii. V Americe byl poprvé doložen ve 30. letech 19. století německými osadníky. Koncem 19. století Edward Hibberd Johnson, obchodní společník Thomase Edisona, jako první umístil na vánoční stromek světla a na světě byl moderní vánoční stromek.
Nedávno jsem měl možnost prohlédnout si výstavu Metropolitního muzea umění v New Yorku s názvem „Vánoční strom a neapolské barokní jesličky“, která je k vidění do 8. ledna 2023. Dvacetimetrový strom, umístěný v muzejním sále středověkých soch, poskytuje domov mnoha andělům a cherubínům, kteří se vznášejí nad betlémem.
Figurky jesliček, které znázorňují scénu Narození Páně, pocházejí z druhé poloviny 18. století a poskytla je dárkyně Loretta Hines Howardová. Figurky jsou polohovatelné, jsou vysoké 30 až 40 centimetrů a jsou složeny ze dřeva a terakoty. Některé z nich pravděpodobně pocházejí z dílny italského mistra Giuseppe Sanmartina.
Andělé a cherubíni se majestátně vznášejí nad betlémem, kam přichází mnoho figurek představujících všechny národnosti, aby se staly svědky narození Krista. Návštěvníci muzea mohou celý stromek obejít v plném rozsahu 360 stupňů a přitom se zaposlouchat do sborové hudby, která navozuje vánoční atmosféru.
I když jsem si prošel celé muzeum, zdálo se, že nejvíce lidí přitahuje právě tato výstava „Vánoční strom a neapolské barokní jesličky“. A přihlížející stáli, dívali se a přemýšleli nejdéle právě zde.
Symbolika dlouhých tradic
Jestliže jsou tradice takhle staleté, můžeme někdy ztratit přehled o hlubších významech, které jsou s nimi spojeny. Tato bohatá historie vánočního stromku nás může přimět, tak jako návštěvníky MET muzea, k zamyšlení. Můžeme se zastavit a rozjímat nad tím, co pro nás představuje vánoční stromek nyní.
Vrátíme se k tomu, že jej považujeme za symbol ráje bez hříchu? Nebo se snad, jako o symbolu křesťanských ctností, zamyslíme nad jeho použitím k odhánění ďábla, démonů nebo smůly na začátku nového roku? Nebo nám snad jeho přítomnost může pomoci přemýšlet o věčnosti či nebeských bytostech, které nad námi shora bdí? Možná je prostě symbolem pospolitosti a pohostinnosti projevované rodině a přátelům v období vzájemného obdarovávání.
Ať už si sami zvolíte jakkoli možnost, kéž bychom s touto dlouhou kulturní tradicí i nadále spojovali pozitivní a spravedlivý význam.
Z anglického originálu přeložil Ondřej Horecký.
