TÉMA: Rusko-čínské vztahy
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že očekává, že „předseda Komunistické strany Číny Si Ťin-pching navštíví počátkem příštího roku Rusko v rámci projevu solidarity v době, kdy se oba státy potýkají s rostoucím napětím, kvůli němuž jsou na světové scéně stále více izolovány“.
Ve svém projevu během videokonference 30. 12. 2022 Putin označil vztahy obou zemí za „nejlepší v historii“ a jejich partnerství za „stabilizační faktor“ uprostřed „rostoucího geopolitického napětí“, které podle něj „důstojně překonalo všechny těžkosti“. Dodal, že Rusko bude usilovat o posílení vojenské spolupráce s Čínou a udržení „intenzivních bilaterálních výměn“.
„Nepochybuji o tom, že najdeme příležitost se s vámi osobně setkat. Čekáme na vás, vážený pane předsedo, drahý příteli, na jaře příštího roku se státní návštěvou Moskvy,“ řekl Putin čínskému vůdci Komunistické strany Si Ťin-pchingovi. „To celému světu ukáže sílu rusko-čínských vazeb v klíčových otázkách.“
Vzhledem k tomu, že Rusko se potýká s problémy ve válce na Ukrajině a v Číně zuří epidemie onemocnění covidu-19, mělo virtuální setkání obou vůdců 30. prosince podtrhnout jejich prohlubující se spojenectví, ačkoli každý z nich má zřejmě na tyto vztahy vlastní názor.
Přestože Si rovněž označil Putina za svého drahého přítele, Siovo prohlášení znělo mnohem pragmatičtějším tónem a trvalo asi čtvrtinu doby vzletného osmiminutového úvodního projevu z Moskvy.
Si se o návštěvě Moskvy nezmínil a zdůraznil, že Peking, který Kreml ani nepodpořil, ani neodsoudil, bude v otázce Ukrajiny „i nadále zastávat objektivní a nestranný postoj“.
Obě země se v posledních letech sblížily. Během únorových olympijských her v Pekingu podepsali oba vůdci „neomezené“ strategické partnerství, a to pouhých několik dní předtím, než Putin vyslal na Ukrajinu vojenské jednotky.
Následná palba sankcí donutila Rusko obrátit se na trhy, jako je Čína, a posunout tak vzájemný obchod na novou úroveň.
Dvoustranný obchod vzrostl přibližně o 25 %, uvedl v pátek Putin a dodal, že pokud bude tento trend pokračovat, podaří se jim dosáhnout hranice 200 miliard dolarů dříve než v roce 2024.
Rusko se také stalo pro Čínu hlavním dodavatelem ropy a plynu a obchod se zemědělskými produkty vyskočil během prvních 11 měsíců roku o třetinu.
V pátek ruské ministerstvo financí také zdvojnásobilo maximální možný podíl čínských jüanů ve Fondu národního bohatství na 60 %, aby snížilo závislost na „nepřátelských“ zemích, mezi něž patří Spojené státy, Evropská unie, Velká Británie a Japonsko.
Podle čínského shrnutí schůzky Rusko rovněž „pevně podporuje“ postoj Číny k Tchaj-wanu, samosprávnému ostrovu, který Peking prohlašuje za „svůj“.
„Sdílíme stejné názory na příčiny, průběh a logiku probíhající transformace globální geopolitické krajiny,“ řekl Putin čínskému vůdci. Poděkoval také Siovi za „vřelé přijetí“ a „smysluplný rozhovor“, který Si vedl s místopředsedou ruské Rady bezpečnosti Dmitrijem Medveděvem během jeho návštěvy Pekingu 21. prosince.
Si však, ačkoli signalizoval připravenost k další „praktické spolupráci“, projevil větší zdrženlivost.
„Posilujeme veřejné základy našeho přátelství,“ řekl a jmenoval oblasti, jako jsou investice, energetika, kultura a humanitární výměny. „S těmito výsledky jsem spokojen.“
Virtuální setkání na konci roku se mezi nimi stalo „dobrou tradicí“, dodal Si.
Podle čínských státních médií plánuje Čína obnovit normální přeshraniční cestování s Ruskem a dalšími zeměmi „spořádaným způsobem“.
Setkání se uskutečnilo tři dny poté, co Rusko a Čína ukončily týdenní společné vojenské cvičení ve Východočínském moři, včetně nácviku zachycení nepřátelské ponorky a dělostřelecké palby na válečné lodě.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že rozhovor byl „konstruktivní a věcný“, ačkoli nebylo stanoveno žádné datum Siovy návštěvy Ruska.
Na této zprávě se podílela agentura Reuters.
