Čína v únoru zdvojnásobila dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska oproti předchozímu roku, což narušuje proklamovaný „neutrální“ postoj Číny v probíhající válce na Ukrajině.
Peking minulý měsíc nakoupil téměř 401 000 tun ruského LNG, uvedla 21. března agentura Bloomberg s odvoláním na údaje čínských celních úředníků. Tento objem tvořil 8 % celkového čínského dovozu LNG v únoru.
Celkově Čína minulý měsíc dovezla o 12 % méně zkapalněného zemního plynu než v únoru 2021, uvedla agentura Bloomberg.
Mezitím Čína v prvních dvou měsících letošního roku dovezla z Ruska podle údajů čínských celních úřadů celkem 12,67 milionu tun ropy.
Pokračující čínské nákupy energií z Ruska zajišťují Moskvě důležité příjmy, protože její energetický sektor se dostává do stále větší izolace poté, co byl zasažen sankcemi a dalšími odvetnými kroky kvůli agresi na Ukrajině.
Dne 8. března prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zakážou dovoz ruského uhlí, zkapalněného zemního plynu a uhlí. Hned následující den Velká Británie oznámila, že do konce letošního roku postupně ukončí dovoz ruské ropy.
Evropská unie 15. března oznámila další balíček sankcí proti Moskvě, mezi nimiž je i zákaz nových investic do ruského energetického sektoru. Kromě toho blok zavedl rozsáhlé omezení vývozu zařízení, technologií a služeb pro energetický průmysl.
Čína však sankce uvalené západními zeměmi kritizovala. Během pravidelného brífinku 2. března Wang Wen-pin, jeden z mluvčích čínského ministerstva zahraničí, uvedl, že Peking a Moskva „budou i nadále pokračovat v normální obchodní spolupráci“.
Dne 9. března, den po Bidenově oznámení o zákazu ruských energetických produktů, mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien uvedl, že oba sousedé „vždy udržují zdravou energetickou spolupráci“ a budou nadále „vést normální obchodní spolupráci, včetně obchodu s plynem a ropou“.
Snaha Pekingu vydávat se za neutrální stranu vyvolala kritiku. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg 15. března vyzval Peking, aby odsoudil Rusko kvůli tomu, co označil za „brutální invazi“ Moskvy na Ukrajinu.
Andrij Jermak, vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, 22. března na virtuální tiskové konferenci pořádané londýnským think-tankem Chatham House prohlásil, že Čína by měla hrát „znatelnější roli“ při ukončení války.
„Dosud jsme byli svědky neutrálního postoje Číny. A jak jsem již řekl, domníváme se, že Čína … by měla hrát znatelnější roli při [ukončení] této války a při budování nového globálního bezpečnostního systému,“ řekl Jermak.
Několik týdnů před válkou Peking a Moskva aktualizovaly své bilaterální vztahy na partnerství „bez hranic“ po setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Oba lídři rovněž uvedli, že mezi jejich národy nebudou existovat „žádné ,zakázané‘ oblasti spolupráce“.
Na tomto článku se podílela agentura Reuters.
Přeloženo z anglického originálu. Článek byl redakčně zkrácen. (jas)
