Naveen Athrappully

13. 2. 2023

Obchodní závislost Německa na Číně se podle tamního ministra financí zvýšila na „nebezpečnou“ úroveň, přičemž obchodní deficit Berlína s Pekingem se v loňském roce více než zdvojnásobil, což může mít podle některých odborníků vážné geopolitické důsledky.

„Nebezpečný vývoj: Německý obchodní deficit s #Čínou se v roce 2022 více než zdvojnásobil. Měli bychom se poučit ze zkušeností s Ruskem. Místo přílišné závislosti musíme naléhavě přehodnotit – a spoléhat na více volného obchod s hodnotnými partnery,“ uvedl 10. února na Twitteru ministr financí Christian Lindner.

Německo zaznamenalo v roce 2022 obchodní schodek s Čínou ve výši 84 miliard eur, což představuje nárůst o 115 % oproti zhruba 39 miliardám eur o rok dříve. V roce 2022 činil obchod mezi Německem a Čínou 298 miliard eur, což je zhruba o 21 % více než v roce 2021. Německo dovezlo z Číny zboží v hodnotě 191 miliard eur, což je o třetinu více než v předchozím roce.

Vývoz z Německa do Číny však v tomto období vzrostl pouze o 3,1 %. To je značně nízký nárůst exportu ve srovnání s průměrným 14% nárůstem německého vývozu do ostatních zemí, uvádí kolínský institut pro ekonomický výzkum, Institut der deutschen Wirtschaft (IW).

Závislost Německa na Číně se může pro zemi stát geopolitickým rizikem. V případě mezinárodního konfliktu by se obchodní závislost Německa mohla stát zranitelným místem, protože Peking bude moci manipulovat Berlín tak, aby se přizpůsobil jeho zájmům.

Snížení závislosti na Číně

Není to poprvé, co Lindner bije na poplach v souvislosti s Čínou. Během svého projevu v březnu loňského roku například označil Čínu za „systémového protivníka“ Německa a zároveň varoval, že obchodní vztahy Berlína s Čínou představují pro ekonomiku země „téměř koncentrační riziko“.

„Musíme si uvědomit, že tu máme obrovské riziko. Čína nerespektuje náš sociální model, naše chápání liberálnosti, naše uznávání mezinárodního práva,“ řekl Lindner pro Bloomberg.

Linder minulý měsíc navrhl, že Německo musí pomalu snižovat svou závislost na Číně, ale varoval před kompletním ekonomickým odstřižením, protože by to mohlo poškodit pracovní místa v evropské ekonomické velmoci.

Na nutnost snížit závislost země na Číně upozornil v listopadu také německý kancléř Olaf Scholz. „Odstraňujeme nedostatky energetické a obchodní politiky, která nás přivedla do jednostranné závislosti na Rusku a zejména na Číně,“ řekl podle agentury Reuters v dolní komoře parlamentu.

Německo údajně pracuje na nové strategii pro Čínu. Od roku 2016 je Čína největším obchodním partnerem Berlína.

Vzácné zeminy, diverzifikace

Podle Lukase Menkhoffa, vedoucího oddělení globální ekonomiky v Německém institutu pro hospodářský výzkum (DIW), je klíčovým důvodem, proč je závislost Německa na Číně znepokojující, dostupnost některých surovin.

Téměř dvě třetiny kovů vzácných zemin, které Německo dováží, pocházejí z Číny. Vzácné zeminy jsou kovy, které mají zásadní význam při výrobě čipů, magnetů pro elektromobily a baterií.

„Válka Ruska proti Ukrajině nám dramaticky ukázala, jak může být závislost na surovinách využívána autokratickými režimy jako politická páka. Pokud by Čína zaútočila na Tchaj-wan, německá ekonomika by se mohla dostat do problémů se zásobováním,“ uvedl Menkhoff podle agentury Reuters.

V komentáři zveřejněném na stránkách The Epoch Times v prosinci 2022 citoval Fan Yu, odborník na finance a ekonomiku, uniklý dokument berlínského ministerstva hospodářství, který naznačuje, že Německo a Evropa hrály Číně do karet a zdvojnásobily svou závislost na této asijské zemi.

Ačkoli žádná země nemůže nahradit čínský apetit po německém exportu, Berlín „někde začít“ musí, uvádí Yu a zároveň žádá Německo, aby se připravilo na svět, v němž se Čína dostává do stále větší izolace.

„Německé podniky musí být motivovány k diverzifikaci od Číny. Bude to stát peníze a poškodí to hospodářské výsledky společností, přinejmenším dočasně. A vyžaduje to odhodlání podnikatelské komunity, německých politiků a spojenců v Evropské unii,“ napsal Yu.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan
ČR by podle migračního paktu přispívala půlmiliardou Kč ročně, řekl Rakušan

Česká republika by podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přispívala na základě migračního paktu částkou zhruba 480 milionů korun ročně.

Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář
Díky vyzbrojování Ukrajiny se z opraváře tanků ze SSSR stal miliardář

Otec Michala Strnada s opravami bojových vozidel začal v 90. letech. Nyní jeho syn díky válce na Ukrajině vydělává obrovské peníze a stará továrna na okraji moravského Šternberku je součástí komplexu, který produkuje těžkou techniku v situaci, kdy je v Evropě nejsilnější poptávka po zbraních od konce studené války.

Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení
Cizinci ze sedmi zemí nebudou v ČR potřebovat povolení k práci dle nového návrhu vládního nařízení

Cizinci z Austrálie, Japonska, Kanady, Jižní Koreje, Nového Zélandu, Británie a USA nejspíš nebudou potřebovat od července v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty.

Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně
Jihočínská provincie Kuang-tung se po silném dešti připravuje na stoleté povodně

Silný vytrvalý déšť v jihočínské provincii Kuang-tung by mohl způsobit vylití velkých řek, umělých vodních toků a nádrží z břehů a rozsáhlé záplavy, které mohou ohrozit až 127 milionů lidí v regionu.

Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA
Zákon o miliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu prošel Sněmovnou reprezentantů USA

Americká Sněmovna reprezentantů dnes většinou 385 ku 34 hlasům přijala návrh zákona, který vyčleňuje téměř osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci pro Tchaj-wan a další americké spojence v jihovýchodní Asii.