Nejprve plynová síť Gazprom a Uniper, nyní elektrická síť. Federální vláda přebírá obrovský podíl provozovatele sítě TenneT. Ekonomové kritizují rostoucí znárodňování německého energetického průmyslu.
Německá vláda má zájem o převzetí německé elektrické sítě. Nizozemský provozovatel rozvodné sítě TenneT nyní projevil ochotu prodat německou rozvodnou síť německému státu. Někteří ekonomové zabývající se hospodářskou soutěží však tento krok kritizují.
Společnost TenneT se ukázala jako otevřená „zahájit rozhovory s německou vládou s cílem prozkoumat možnost úplného prodeje německých aktivit (…) za přijatelných podmínek“, uvedla společnost v pátek. Provozovatel sítě je plně ve vlastnictví nizozemského státu.
Společnost TenneT je největším ze čtyř provozovatelů přenosové soustavy v Německu s 24 500 kilometry rozvodných sítí a dodává elektřinu celkem 42 milionům domácností a podniků. Společnost je zodpovědná za severojižní koridor od Severního moře k rakouským hranicím a dosud také za všechna připojení k síti na moři.
Chce německá vláda převzít celou elektrickou síť?
Německo chce výrazně urychlit rozšiřování elektrického vedení, zejména ze severu na jih, aby mohlo přenášet elektřinu vyrobenou větrnými turbínami v Severním moři. Skutečnost, že velkou část financování je třeba vyjednat s nizozemskou vládou, protože ta prostřednictvím společnosti TenneT vlastní německou energetickou síť, představuje pro německou vládu již delší dobu řadu překážek.
Mluvčí spolkového ministerstva hospodářství v pátek uvedla, že německá vláda jedná s nizozemskou vládou již od října 2022: „Jednání probíhají průběžně,“ sdělila. Skutečnost, že společnost TenneT chce nyní prozkoumat celý prodej, „vítáme“, uvedla dále mluvčí německého ministerstva.
Společnost vysvětlila: „TenneT uznává, že nizozemská i německá vláda dávají přednost financování, kontrole a vlastnictví svých národních elektrických sítí.“ Důvodem je skutečnost, že obě země se v současné době zaměřují na rozvoj infrastruktury pro nové energetické zdroje. Jediný akcionář, nizozemská vláda, však dosud neučinila konečné rozhodnutí. Další kroky budou podniknuty „v úzké spolupráci“ s Haagem.
Ministr energetiky Dolního Saska Christian Meyer (Zelení) prohlásil, že s velkou částí elektrické sítě ve veřejných rukou „bychom měli mnohem větší a silnější výhody pro kontrolu přechodu na novou energetiku“. Převzetím by federální vláda mohla přijmout větší odpovědnost za nezbytné rozšíření sítě. Svou podporu vyjádřila i strana Levice: „Elektrické sítě patří do veřejných rukou,“ řekl Klaus Ernst, poslanec Spolkového sněmu.
Podle mluvčího ministerstva hospodářství neznamená případné převzetí sítě TenneT, že by spolková vláda chtěla převzít celou německou elektrickou síť. O tom by se rozhodovalo případ od případu. Podle zprávy listu Die Welt se cena za převzetí bude pravděpodobně pohybovat ve dvouciferných miliardách, které zaplatí daňoví poplatníci.
Přečtěte si také:
Na jihozápadě téměř přerušili dodávku elektřiny – kvůli příliš velkému množství elektřiny z větrných turbín (v němčině)
Znárodnění vyvolává kritiku
Díky společnostem Gazprom Germania a Uniper získala spolková vláda již v loňském roce větší vliv na německou plynárenskou síť. Nyní se zdá, že ministerstva mají v hledáčku energetickou infrastrukturu. Někteří ekonomové zabývající se hospodářskou soutěží tento vývoj kritizují.
„Vstup státu je opět v módě. Stát by si však měl sám kriticky položit otázku, v jakých případech slouží účast společnému dobru,“ uvedl Daniel Zimmer, ředitel Institutu pro obchodní a hospodářské právo na Bonnské univerzitě. „O tom, že federální vláda jako vlastník není spolehlivým garantem kvality infrastruktury, svědčí špatná železniční síť,“ řekl Zimmer.
Podobný názor zastává i Justus Haucap, ředitel düsseldorfského Institutu pro ekonomiku hospodářské soutěže (DICE). „Chápu, že je pro postup energetické transformace nepříznivé, když nizozemský stát jako vlastník TenneT nechce do německé sítě více investovat,“ řekl Haucap listu Die Welt. Považuje však za nepochopitelné, že „právě německý stát by si měl koupit rozvodnou síť“.
Historie infrastruktur ve státních rukou by podle Haucapa sotva ukázala nějaké přesvědčivé příklady. Haucap rovněž vyjádřil pochybnosti, zda by Spolková agentura pro sítě byla schopna nezávisle regulovat trh s elektřinou, pokud by podstatná část elektrické sítě patřila státu. „Jsme svědky něčeho jako opětovného znárodnění celého energetického průmyslu,“ říká Haucap. „Jsem skeptický, zda je to z dlouhodobého hlediska nejlepší cesta.“
S využitím materiálů agentury AFP. Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
