Maurice Forgeng

14. 2. 2023

Nejprve plynová síť GazpromUniper, nyní elektrická síť. Federální vláda přebírá obrovský podíl provozovatele sítě TenneT. Ekonomové kritizují rostoucí znárodňování německého energetického průmyslu.

Německá vláda má zájem o převzetí německé elektrické sítě. Nizozemský provozovatel rozvodné sítě TenneT nyní projevil ochotu prodat německou rozvodnou síť německému státu. Někteří ekonomové zabývající se hospodářskou soutěží však tento krok kritizují.

Společnost TenneT se ukázala jako otevřená „zahájit rozhovory s německou vládou s cílem prozkoumat možnost úplného prodeje německých aktivit (…) za přijatelných podmínek“, uvedla společnost v pátek. Provozovatel sítě je plně ve vlastnictví nizozemského státu.

Společnost TenneT je největším ze čtyř provozovatelů přenosové soustavy v Německu s 24 500 kilometry rozvodných sítí a dodává elektřinu celkem 42 milionům domácností a podniků. Společnost je zodpovědná za severojižní koridor od Severního moře k rakouským hranicím a dosud také za všechna připojení k síti na moři.

Chce německá vláda převzít celou elektrickou síť?

Německo chce výrazně urychlit rozšiřování elektrického vedení, zejména ze severu na jih, aby mohlo přenášet elektřinu vyrobenou větrnými turbínami v Severním moři. Skutečnost, že velkou část financování je třeba vyjednat s nizozemskou vládou, protože ta prostřednictvím společnosti TenneT vlastní německou energetickou síť, představuje pro německou vládu již delší dobu řadu překážek.

Mluvčí spolkového ministerstva hospodářství v pátek uvedla, že německá vláda jedná s nizozemskou vládou již od října 2022: „Jednání probíhají průběžně,“ sdělila. Skutečnost, že společnost TenneT chce nyní prozkoumat celý prodej, „vítáme“, uvedla dále mluvčí německého ministerstva.

Společnost vysvětlila: „TenneT uznává, že nizozemská i německá vláda dávají přednost financování, kontrole a vlastnictví svých národních elektrických sítí.“ Důvodem je skutečnost, že obě země se v současné době zaměřují na rozvoj infrastruktury pro nové energetické zdroje. Jediný akcionář, nizozemská vláda, však dosud neučinila konečné rozhodnutí. Další kroky budou podniknuty „v úzké spolupráci“ s Haagem.

Ministr energetiky Dolního Saska Christian Meyer (Zelení) prohlásil, že s velkou částí elektrické sítě ve veřejných rukou „bychom měli mnohem větší a silnější výhody pro kontrolu přechodu na novou energetiku“. Převzetím by federální vláda mohla přijmout větší odpovědnost za nezbytné rozšíření sítě. Svou podporu vyjádřila i strana Levice: „Elektrické sítě patří do veřejných rukou,“ řekl Klaus Ernst, poslanec Spolkového sněmu.

Podle mluvčího ministerstva hospodářství neznamená případné převzetí sítě TenneT, že by spolková vláda chtěla převzít celou německou elektrickou síť. O tom by se rozhodovalo případ od případu. Podle zprávy listu Die Welt se cena za převzetí bude pravděpodobně pohybovat ve dvouciferných miliardách, které zaplatí daňoví poplatníci.


Přečtěte si také:

Komunální podniky očekávají trvalé zdvojnásobení cen energie – a požadují delší životnost jaderných elektráren (v němčině)

Na jihozápadě téměř přerušili dodávku elektřiny – kvůli příliš velkému množství elektřiny z větrných turbín (v němčině)


Znárodnění vyvolává kritiku

Díky společnostem Gazprom Germania a Uniper získala spolková vláda již v loňském roce větší vliv na německou plynárenskou síť. Nyní se zdá, že ministerstva mají v hledáčku energetickou infrastrukturu. Někteří ekonomové zabývající se hospodářskou soutěží tento vývoj kritizují.

„Vstup státu je opět v módě. Stát by si však měl sám kriticky položit otázku, v jakých případech slouží účast společnému dobru,“ uvedl Daniel Zimmer, ředitel Institutu pro obchodní a hospodářské právo na Bonnské univerzitě. „O tom, že federální vláda jako vlastník není spolehlivým garantem kvality infrastruktury, svědčí špatná železniční síť,“ řekl Zimmer.

Podobný názor zastává i Justus Haucap, ředitel düsseldorfského Institutu pro ekonomiku hospodářské soutěže (DICE). „Chápu, že je pro postup energetické transformace nepříznivé, když nizozemský stát jako vlastník TenneT nechce do německé sítě více investovat,“ řekl Haucap listu Die Welt. Považuje však za nepochopitelné, že „právě německý stát by si měl koupit rozvodnou síť“.

Historie infrastruktur ve státních rukou by podle Haucapa sotva ukázala nějaké přesvědčivé příklady. Haucap rovněž vyjádřil pochybnosti, zda by Spolková agentura pro sítě byla schopna nezávisle regulovat trh s elektřinou, pokud by podstatná část elektrické sítě patřila státu. „Jsme svědky něčeho jako opětovného znárodnění celého energetického průmyslu,“ říká Haucap. „Jsem skeptický, zda je to z dlouhodobého hlediska nejlepší cesta.“

S využitím materiálů agentury AFP. Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.