Autor: Maurice Forgeng
Rostoucí počet větrných turbín v severním Německu způsobuje problémy na trhu s elektřinou. Pravidelně si vynucují redispečinková opatření. Spotřebitelé musí zaplatit dodatečné náklady.
Na konci roku 2022 vyrobily větrné turbíny na moři v severním Německu 8,1 gigawattu (GW) elektřiny, což je údaj dodaný 16. ledna. Nová větrná farma instalovaná v loňském roce k tomuto číslu přispěla 0,342 GW.
To, co zpočátku vypadalo jako pokrok v takzvané politice energetického obratu, začalo v neděli 15. ledna způsobovat vážné otřesy v jihoněmecké energetické síti.
Větrné počasí v té době způsobilo, že větrné turbíny na severu vyráběly velké množství elektřiny. Vzniklý přebytek na trhu s elektřinou byl obrovský, načež velkoobchodní ceny elektřiny výrazně klesly.
Podle údajů Spolkové agentury pro sítě byly tuto neděli největším zdrojem elektřiny v Německu větrné turbíny na moři (5,6 GWh) a na pevnině (30,8 GWh). Vyrobily výrazně více než všechny ostatní zdroje energie dohromady (přibližně 20 GWh).
Nedostatek elektřiny v jižním Německu
Na jihu Německa však provozovatel elektrické sítě TransnetBW v Bádensku-Württembersku vyzval občany prostřednictvím aplikace, aby tuto neděli šetřili elektřinou a vyhnuli se tak akutnímu nedostatku proudu. Jak může přebytek energie na severu způsobit její nedostatek na jihu?
Problémem jsou rozvodné sítě, jak uvedl časopis Agrarheute. Jejich kapacita na takovéto výkonové špičky nestačí, a proto se vysoké množství elektřiny, které v ten den dosáhlo až 50 GW, nemohlo distribuovat všude.
Protože na severu byl přebytek elektřiny, cena na trhu s elektřinou se propadla dolů. Někteří regionální dodavatelé energie pak prudce omezili provoz svých elektráren, protože jejich elektřina se okamžitě stala mnohem méně rentabilní. Právě to způsobilo nedostatek energie v Bádensku-Württembersku.
Náklady na opatření redispečinku hrazené odběrateli elektřiny
V této situaci však nehrozilo nebezpečí výpadku proudu, jak uvedl deník Süddeutsche Zeitung. Provozovatelé sítí však museli zasáhnout tzv. redispečinkem, aby zabránili přetížení sítí.
Přitom se zvyšují výkony záložních elektráren, aby nahradily elektřinu z větrných turbín, která se prakticky zasekává v přenosových vedeních na severu a na jihu. „Taková redispečinková opatření jsou zcela běžným procesem, který se děje tisíckrát ročně,“ uvedl energetický ekonom Lion Hirth.
V tomto případě byly podle něj domácí kapacity vyčerpány a dodavatelé požádali o více než 500 megawattů energie ze Švýcarska, které sousedí s Bádenskem-Württemberskem. „Napájení bylo po celou dobu bezpečné,“ říká Hirth.
Nicméně tato redispečerská opatření způsobují náklady a další emise CO₂, které má zelená energie omezovat, protože připojené elektrárny jsou obvykle poměrně drahé a používají fosilní paliva. Zákazníci za to musejí platit prostřednictvím poplatků za připojení k síti.
Přebytek elektřiny na severu nakonec proudil do zahraničí, zatímco dodavatelé kompenzovali nedostatek na jihu dovozem elektřiny.
Přečtěte si také:
Energetická krize vede k většímu počtu stížností spotřebitelů: Německo nakupuje drahou elektřinu, ale prodává ji levně (v němčině)
Německo začne těžit uhlí, protože Zelení nechtějí „jádro“. Evropští sousedé se více spoléhají na jadernou energii (v němčině)
Vláda: ze současných 8,1 GW na 40 GW v roce 2035
Aby Německo mohlo v budoucnu v některých dnech rovnoměrně využívat přebytek elektřiny z obnovitelných zdrojů, museli by provozovatelé sítí buď co nejrychleji přizpůsobit své sítě, nebo výrazně rozšířit technologie skladování energie.
Úsilí německé vlády však nesměřuje ani jedním z těchto směrů. Místo toho se koalice drží svého kurzu, kterým je ještě větší rozšíření větrné energie na moři. Do roku 2030 by podle nich měly turbíny v Severním a Baltském moři dodávat 30 GW elektřiny. Spolková námořní a hydrografická agentura (BSH) zveřejnila 20. ledna plán rozvoje v této oblasti, který je pro plánované rozšíření nezbytný.
V plánu jsou uvedeny konkrétní oblasti a roky, kdy mají být větrné elektrárny uvedeny do provozu a kdy mají být připojeny k pevninské elektrické síti. Popsán a posouzen je také dopad na mořské prostředí. Většina lokalit se nachází v Severním moři.
Rozšíření z 8,1 na 30 GW do roku 2030 je „ambiciózní cíl“, říká spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení). Tento cíl je zakotven v koaliční smlouvě a je právně závazný díky zákonu o větrné energii na moři, který platí od 1. ledna 2023. Plán rozvoje nyní provádí urychlovací opatření, která vycházejí z přijatého zákona, dodává Habeck.
Kapacita větrných turbín byla na stávajících plochách „zhuštěna“. Kromě toho byly podle ministerstva hospodářství identifikovány další „potenciální oblasti“. Celkem by zde mohly být instalovány turbíny o kapacitě 36,5 GW. Uvedený zákon stanovuje, že větrné turbíny na moři musejí do roku 2035 dodávat 40 GW.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
