„Umělec by měl být člověk, který miluje kultivaci morálky.“
Tvorba mladého oceňovaného umělce, který byl kdysi ateistou, se nyní točí kolem víry. Maluje nebeské sféry a potvrzuje existenci božství. Jeho působivá témata, která staví do kontrastu ctnost a neřest, přirozeně vedou diváky k laskavosti a odpuštění.
Představujeme vám Loc Minh Duonga, ilustrátora, který se narodil a vyrostl v Ho Či Minově městě ve Vietnamu.
Duonga už od školních let přitahovala umělecká díla renesance, zejména malby. Následování tradice a prosazování pravdy jsou ústředními tématy jeho tvorby. Je přesvědčen, že skuteční umělci dokáží v ostatních vzbudit touhu po čistém dobru. K dosažení tohoto cíle je třeba, aby si umělci uvědomovali, jak jejich vlastní myšlenky ovlivňují jejich umění.
„Tradiční hodnoty se neodrážejí pouze v tom, jak umělecké dílo vypadá na povrchu, ale také v procesu jeho vzniku,“ řekl v rozhovoru s deníkem The Epoch Times vietnamský umělec.
A dodává: „O čem umělci přemýšlejí, když vytvářejí svá díla? Myslí na výhody, které získají, nebo myslí na vyšší smysluplné věci? Přináší svět v jejich dílech divákům pocit většího klidu? Umělec by měl být člověk, který miluje kultivaci morálky, protože každá myšlenka, o které v životě přemýšlí, se může odrážet v obraze a divák může cítit i jeho vnitřní světy.“
„Cílem života má být prosperita a hojnost, ale duše musí vždy najít cestu zpět k nejzákladnějším morálním principům. Stejně jako krásný obraz: vnější výraz může být velmi působivý, ale mysl umělce musí být klidná a prázdná [zbavená špatných myšlenek].“
Budování cesty
Zájem o svět umění u Duonga vzrostl ještě ve škole, když poprvé spatřil obraz Madona Litta od renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Toto mistrovské dílo ho fascinovalo.
„V tom obraze je něco mimořádně působivého, co přesahuje krásu skutečnosti – Božská skutečnost,“ řekl. „Od té doby obdivuji renesanční obrazy.“
Na vysoké škole se Duong rozhodl studovat interiérový design a na hodinách výtvarné výchovy se mu velmi líbilo. Mimo výuku pracoval jako asistent umělce, který ho naučil mnoho věcí o umění. Po absolvování univerzity se Duong začal věnovat digitální ilustraci. V současné době pracuje v oblasti reklamy a věnuje se převážně digitální malbě.
Jedním z jeho nejznámějších děl je obraz s názvem „Nepohnutý“, který získal ocenění „Humanita a kultura“ v soutěži olejomaleb televize NTD v roce 2019.
Obraz zobrazuje odhodlanou malou dívku, která poklidně sedí v lotosovém sedu a medituje, zahalená do jasného zlatého světla. Hrozící nebezpečí zobrazené v podobě hladových divokých vlků nad ní nemá žádnou moc. Dívka symbolizuje nevyužitou sílu a všeobjímající soucit, které se projeví pouze tehdy, je-li srdce neochvějné a vůle pevná, zatímco člověk čelí životním protivenstvím.
Duong uvedl, že obraz získal pozitivní ohlasy od diváků napříč různými kulturami a většina z nich se svěřila, že jim dodává „pocit klidu“. Jiní uvedli, že z obrazu cítí „dobrou energii“.
„To je možná posláním obrazu,“ říká Duong.
„Bohové a Buddhové opravdu existují“
Původně byl Duong vyznavačem ateismu a říká, že patřil k těm, kteří arogantně prohlašují, že Buddha nebyl ničím víc než „moudrým mužem, který vytvořil filozofii pro to, jak vést šťastný život“.
Až když jednoho dne navštívil klášterní knihovnu, aby vyzvedl zásilku pro svého přítele, zažil něco, co ho přimělo přemýšlet o existenci Boha.
„Když jsem v knihovně hledal film, spadl mi zničehonic na hlavu stoh DVD disků a ozval se smích mnoha lidí, přestože v knihovně moc lidí nebylo,“ vzpomíná umělec. V tu chvíli mi v hlavě vyvstala otázka: „Je Bůh skutečný?“
Když vzpomíná na to, jak se z jeho mysli vytratily představy o ateismu, Duong říká, že někteří jeho přátelé ve Vietnamu kdysi hovořili o duchovní praxi Falun Gong (neboli Falun Dafa), starobylém systému meditace a sebezdokonalování, který má kořeny v buddhistické tradici. Je ironií, že Falun Gong ve Vietnamu – zemi ovládané komunistickou stranou – vzkvétá, zatímco v nedaleké Číně čelí od roku 1999 nebývale tvrdému pronásledování.
Ze zvědavosti si Duong od jednoho ze svých přátel vypůjčil knihu Zhuan Falun, hlavní text této duchovní praxe, aby si ji přečetl.
„Zjistil jsem, že věci napsané v knize jsou velmi vědecké a vysvětlují několik duchovních jevů velmi srozumitelným způsobem,“ vzpomíná umělec. „Uvědomil jsem si, že Bohové a Bbuddhové skutečně existují, jsou vědecky podloženi a nejsou stvořeni lidskou fantazií.“
„Nyní si Bohů a Buddhů upřímně vážím. Vážím si jich, protože vím, že skutečně existují a vždy lidi chrání.“
Duong také uvedl, že zásady popsané v knize mu odpověděly na mnoho otázek a umožnily mu žít „ctnostný život“.
„Lidské štěstí mi vždy připadalo omezené a zajímalo mě, zda existuje nějaké štěstí věčné,“ říká Duong. „Po přečtení Zhuan Falunu jsem pochopil, že věčného štěstí lze dosáhnout pouze tehdy, když se člověk dostane do souladu s podstatou vesmíru: Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí.“
„Falun Gong mi dodal sílu a jistotu, že pokud své myšlenky a činy sladím s ,Pravdivostí, Soucitem a Snášenlivostí‘, vše, čeho jsem hoden, se mi různými způsoby dostane. Uvidíte-li, jak život funguje, začnete se cítit šťastní i za nepříznivé situace.“
Právě tento obrázek Nebeského bojovníka ve formátu A3 na tvrdém papíře si můžete zakoupit v našem e-shopu.
Kromě zušlechťování charakteru je podle Duonga také důležité to, jak člověk zareaguje na to, co se kolem něj odehrává. Brutální pronásledování příznivců Falun gongu v Číně podle umělce nyní přesáhlo hranice Číny a „stalo se zkouškou svědomí pro lidi na celém světě“.
„Nezáleží na zemi, barvě pleti, náboženství… je těžké mlčet tváří v tvář takovému zločinu,“ říká Duong.
Inspirace morálkou a čistotou
Tento moudrý mladý muž věří, že dodržování tradic a morálky v každodenním životě je tím pravým tajemstvím, jak dosáhnout úspěchu, který je mnohem trvalejší a hodnotnější.
Základním pilířem všeho, co Duong dělá, se stala kultivace základních ctností, jako například myslet především na potřeby druhých a kultivace klidného a soucitného srdce. Umělec říká, že když je mysl čistá, přichází inspirace bez námahy jako věčný pramen.
„Jsou chvíle, kdy cítím, že mi chybí inspirace ke kreslení,“ řekl. „Záhy si však uvědomím, že jsem dovolil sobeckým myšlenkám proniknout do posvátného tvůrčího procesu. Myšlenky typu: ,Doufám, že mé obrazy budou ostatní chválit‘, případně se jen bojím, že by ostatní kritizovali má díla.“
„Radost plynoucí z egoismu je velmi krátkodobá. Pokud malujete s takovými myšlenkami, brzy se budete cítit bez inspirace.“
„Zjistil jsem, že v dnešním světě existuje mnoho filmů, kurzů, podniků a celebrit, které nás učí chytrému způsobu práce pro rychlý úspěch. Viděl jsem však také, že trvale úspěšní jsou lidé, kteří se snaží o určité tradiční ctnosti, jako je trpělivost, poctivost a odpuštění.“
Jako umělec Duong zdůrazňuje, že ctít morálku v tvůrčím světě má velký význam. „Obraz by měl lidem připomínat tradiční morální hodnoty,“ řekl a dodal, že díky takovým obrazům si pak lidé „vzpomenou na svou vrozenou laskavost a uvěří v Boha“.
Z vlastní zkušenosti ví, že jeho nápady přicházejí z Božího vnuknutí a jsou plné podnětných myšlenek. Řekl, že kdykoli ho napadne použít malbu jako prostředek k zobrazení spravedlivých hodnot nebo existence Bohů, nápady v jeho mysli zajiskří a „čekají, až je nakreslí“.
„Myslím, že malba je jako dveře, které diváka spojují s jinými světy. Samozřejmě existuje božský svět a také svět zla,“ řekl. „I zlé věci se mohou chtít nechat ode mě nakreslit. Takže musím zůstat bdělý a zahnat žádostivé myšlenky. Pokud maluji, abych byl bohatý nebo slavný, nejspíš vedu diváka do světů zkázy a má tvorba se brzy zastaví.“
„Než se rozhodnu namalovat obraz, většinou si představuji svět na obraze. Pokud mě tento svět osloví, rozhodnu se, že se o něj prostřednictvím obrazu podělím s ostatními.“
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložila J. B.
