TÉMA: Výchova dětí
Alec byl státním reprezentantem v běhu na dlouhé tratě. S běháním začal v sedmé třídě a pokračoval na střední škole. Jako středoškolák vyhrál státní šampionát.
Už jsem zapomněl, proč za mnou ten den přišel, ale během návštěvy mi řekl, že příští víkend poběží státní závod v přespolním běhu. Rozzářil se a zčervenal, když dodal: „Jsem favoritem.“
„Tvůj táta na tebe musí být pyšný,“ řekl jsem.
Podíval se na své nohy a zamumlal: „Nikdy mě neviděl běžet.“
„Ach, to je mi líto. Bydlí daleko?“
„Ne, bydlí ve městě, ale říká, že je příliš zaneprázdněný, než aby přijel na závod. Vlastně jsem ho viděl jen dvakrát od té doby, co jsem začal chodit na střední.“ Pak ve snaze svého otce omluvit, dodal: „Bylo mi teprve pět, když se s mámou rozvedli. Není vlastně součástí mého života. Ale přál bych si, aby byl!“
„Je mi tvého táty líto,“ řekl jsem. „Přichází o možnost poznat vlastního syna, a jak mohu soudit, opravdu skvělého syna!“
Nedokážu si představit nic smutnějšího, než když člověk záměrně nechce poznat vlastního syna. Radost, kterou my tátové cítíme z každého úspěchu svého dítěte, se nedá srovnat s ničím, čeho sami dosáhneme.
„Chci znát své děti a být součástí jejich života,“ vysvětlil Alec. Pak znovu svěsil hlavu a řekl: „Ale slyšel jsem, a taky jsem četl, že děti se stávají svými rodiči, a tak asi nemůžu ovlivnit, jaký budu táta – pokud se jím vůbec někdy stanu.“
„No, na tom rčení je něco pravdy,“ odpověděl jsem, „ale můžeš být takovým člověkem nebo tátou, jakým chceš být, pokud ti záleží na tom, aby ses stal mužem a otcem, jakým chceš a potřebuješ být. Být dobrým tátou je práce. Ty dělat umíš, jinak bys příští víkend neběhal. Zdá se mi, že máš vášeň potřebnou k tomu, aby ses stal téměř jakýmkoli mužem, kterým se stát chceš.“
Vliv matek
Rady, jak být dobrým rodičem, existují již dlouho. Starý zákon nás varuje, že syn by neměl být trestán za hříchy svých rodičů (Dt 24,16), leč hříchy rodičů často navštěvují děti. Vzpomeňte si na novorozenecký abstinenční syndrom (NAS). Vzniká, když jsou děti drogově závislých matek po narození odpojeny od matčiny placenty, což má za následek podrážděnost kojenců, třes, zvracení, průjem, špatné krmení, neutišitelný pláč a často i záchvaty. Tyto děti musí zůstat na novorozenecké jednotce intenzivní péče po mnoho dní, dokonce i týdnů.
Podle studie provedené Vanderbilt University Medical Center bylo v roce 2016 v amerických nemocnicích ošetřeno více než 31 tisíc kojenců s NAS. Mnoho z nich nebude nikdy mít normální emocionální, duševní ani fyzické zdraví.
Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není mnoho z těchto matek závislých na pouličních drogách, ale na lécích proti bolesti, uklidňujících lécích, sedativech nebo jiných lécích předepsaných lékařem.
„Přestože se některé z těchto dětí narodily závislé na heroinu nebo jiných pouličních drogách, asi třetina z nich se narodila ženám ze střední třídy, které se tiše staly závislými na lécích na předpis kvůli problémům, jako jsou chronické bolesti zad a deprese,“ uvedla neonatoložka z Clevelandu Dr. Sabine Ibenová.
Některé pohlavně přenosné choroby, jako je lidský papilomavirus, virus způsobující genitální bradavice a rakovinu děložního čípku, úst, hrdla a penisu, mohou dětem způsobit značné problémy. Během porodu může nakažená žena přenést virus na své dítě, což vede ke vzniku mnohočetných bradavic v krku, průdušnici a na plicích dítěte. Odstranění těchto bradavic je obtížné, často nemožné, a dýchání může být natolik ohroženo, že vede ke smrti.
Stejně tak může těhotná matka nakazit své dítě syfilisem, který může postihnout všechny orgány dítěte včetně srdce a mozku. Ve Spojených státech se od roku 2013 každoročně zvyšuje počet dětí narozených se syfilidou. Podle studie provedené Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí se v roce 2020 narodilo 2 148 dětí s vrozenou syfilidou. Z nich se 149 narodilo mrtvých nebo zemřelo na syfilis v kojeneckém věku. Všechny těhotné ženy musí být na syfilis a další pohlavně přenosné nemoci testovány již na počátku těhotenství.
Vliv otců
Ještě před narozením jsou pro děti důležité postoje a jednání otce. Studie z Finska z roku 2021 ukazuje, že prenatální chování otce k vyvíjejícímu se dítěti předpovídá jeho vztah k dítěti ve věku 4 měsíců. Jeho postoj také předpovídá budoucí povahu vztahu otce a dítěte.
Je známo, že pokud je matka v depresi, její děti se brzy stanou depresivními, a když se uzdraví, zotaví se i její děti. Studie z roku 2011 publikovaná v časopise Journal of Pediatrics zjistila, že depresivní otcové také vedou k depresivním dětem. Z toho vyplývá, že léčba rodičovské deprese u jednoho z rodičů vede k řešení deprese u jejich dětí a včasná léčba rodičů může zabránit rozvoji deprese u dětí.
Alkoholismus je často problémem mužů i žen a v mnoha ohledech ovlivňuje děti. Existuje několik genů, které mohou vést k závislosti na alkoholu. Zatím byly identifikovány dva, ADH1B a ALDH2.
„Studie v USA a Evropě naznačují, že přibližně 45 – 65 % odpovědnosti [za rozvoj alkoholismu] je způsobeno genetickými faktory,“ uvádí Howard J. Edenberg a Tatiana Foroud v článku „Genetika a alkoholismus“ uveřejněném v odborném časopise Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology.
Nezapomeňte však, že mít špatné geny se dá překonat pouhým vyhýbáním se alkoholu. Alkoholismus je hrozná nemoc a může vést k mnoha fyzickým, emocionálním a často i finančním problémům, navíc zvyšuje pravděpodobnost rozvodu. Alkoholici se častěji rozvádějí, trpí týráním ze strany manžela či manželky nebo týrají své partnery a děti.
Existuje mnoho studií, které potvrzují významnou roli matky i otce v přenosu vlastní nemoci na děti. Jedna nedávná studie však ukazuje něco, co většina otců ráda uslyší. V této studii bylo hraní na boj mezi otcem a dítětem spojeno s lepším vývinem pracovní paměti u dítěte, s méně problémy s pracovní pamětí a s vyšší schopností pracovat s pamětí. Tato studie přispívá k rostoucímu počtu důkazů o významu jakékoli hry otce s dítětem nebo jiné společně prováděné činnosti pro rozvoj paměti.
Jak být dobrým rodičem
Takže zpět k Alecovi. Nevím, proč se Alecův táta rozhodl ho opustit, ale vím, že následující víkend se Alec umístil na prvním místě ve státním závodě v přespolním běhu. Už podruhé se stal státním šampionem v běhu! Potkal jsem ho v cíli, abych mu pogratuloval, ale než jsem mu stačil podat ruku, celý zpocený mě objal.
Na chvíli poznal pocit, jaké to je být synem, a já si znovu připomněl, o čem je být tátou. A stejně jako většina setkání tatínků se syny, myslím, že tento dobrovolný táta získal nejvíc. Děkuji ti, Alecu, že jsi se mi to ráno svěřil.
Pokud znáte chlapce nebo dívku, kteří nemají „skutečného“ tátu nebo mámu, staňte se jimi vy – byť jen na chvíli. Budete překvapeni, jak moc vás ocení a jak dobře se budete cítit.
Ať Bůh i nadále žehná Vám i Vaší rodině.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
