Následující text je úryvkem z knihy The Gentlemen’s Book of Etiquette, and Manual of Politeness od Cecila B. Hartleyho, vydané nakladatelstvím Locke & Bubier v roce 1875.
„Existuje však část našeho vzdělání, která je v našich školách a na vysokých školách tak důležitá a zanedbávaná, že na mladého člověka, který se chystá vstoupit do společnosti, nemůže působit příliš silným dojmem. Mám na mysli to, čemu se učíme ze všeho nejdříve, ale co jsme se často plně nenaučili, když nás smrt zbaví nutnosti – umění mluvit vlastním jazykem. K čemu by nám byla řečtina a latina, francouzština a němčina v každodenním životě, kdybychom si neosvojili toto?
Často jsme nabádáni k tomu, abychom vzbuzovali posměch nad doktorem syntaxí a tyranií gramatiky, ale můžeme si být jisti, že z nedostatku gramatické přesnosti vzniká mezi lidmi v nejběžnějším styku více nedorozumění, a tedy i více potíží než z jakékoli jiné příčiny. Kdysi bylo v módě zanedbávat gramatiku, stejně jako je dnes u některých lidí módou psát nečitelně, a v dobách Goetha se člověk považoval za génia, pokud uměl špatně pravopis.“
„Přesnost a preciznost musí začít hned na začátku, a pokud je zanedbáme v gramatice, sotva si je osvojíme při vyjadřování myšlenek. Protože však neexistuje společnost bez výměny myšlenek a protože nejlepší společnost je ta, v níž se nejlepší myšlenky vyměňují nejlepším a nejsrozumitelnějším způsobem, vyplývá z toho, že správný způsob vyjadřování je v dobré společnosti nezbytný.“
„Umění vyjadřovat své myšlenky úhledně a vhodně je umění, které si při zanedbávání rétoriky jako oboru musíme procvičovat sami. Ze společenského hlediska je užitečnější nejobyčejnější, dobře podaná myšlenka než nejgeniálnější myšlenka zpřeházená. Co je dobře vyjádřeno, je snadno uchopitelné, a proto se na to snadno reaguje; nejpoetičtější představa může být pro posluchače ztracena, je-li jazyk, který ji vyjadřuje, nejasný. Řeč je dar, který odlišuje člověka od zvířat a umožňuje vznik společnosti. Kdo zanedbává pěstování ‚velkého Božího daru řeči‘, ten si jen chabě váží svého vysokého lidského privilegia.“
Ve skutečnosti je třeba s myslí zacházet jako s tělem, a ať je její chuť k jídlu jakkoli velká, brzy upadne do špatného zdravotního stavu, pokud se cpe, ale nepřežvýkává.
„Protože nepíšu pro geniální lidi, ale pro obyčejné bytosti, právem konstatuji, že nezbytnou součástí vzdělání je znalost literatury v anglickém jazyce. Ale to, jak číst, je pro společnost důležitější než to, co čteme. Člověk, který nevezme do ruky nic jiného než noviny, ale čte je proto, aby přemýšlel, vyvozoval závěry z jejich premis a vytvářel si úsudek na základě jejich názorů, je pro společnost vhodnější než ten, kdo má k dispozici veškerou současnou literaturu a věnuje veškerý svůj čas jejímu čtení, ale všechno to zhltne bez zaujetí. Ve skutečnosti je třeba s myslí zacházet jako s tělem, a ať je její chuť k jídlu jakkoli velká, brzy upadne do špatného zdravotního stavu, pokud se cpe, ale nepřežvýkává. Současně je pro moderní společnost nezbytná znalost nejlepší současné literatury a nestačí přečíst knihu, aniž bychom o ní byli schopni vynést soud. Konverzace o literatuře je nemožná, když váš respondent dokáže říci pouze: ‚Ano, ta kniha se mi líbí, ale vlastně nevím proč.‘“
„Znalost staré anglické literatury asi není nezbytná, ale dává člověku velkou výhodu ve všech druzích společnosti a v některých je bez ní neustále v nevýhodě. Totéž lze říci o zahraniční literatuře, o níž se v dnešní době mluví téměř stejně často jako o té naší, ale na druhé straně je naprosto nezbytná znalost domácí i zahraniční politiky, současných dějin a témat, která jsou předmětem letmého zájmu, a člověk s dostatečnou inteligencí, aby se mohl zapojit do dobré společnosti, se neobejde bez denních novin, literárního časopisu a hlavních recenzí a časopisů. Levnost všech druhů literatury, vybavení našich dobře zásobených cirkulačních knihoven, naše veřejné čítárny a četné vynikající přednášky na všechna možná témata nedávají chudým ani bohatým omluvu pro neznalost žádného z témat, o nichž se v intelektuální společnosti diskutuje. Můžete zapomenout latinu, řečtinu, francouzštinu, němčinu a matematiku, ale pokud budete navštěvovat dobrou společnost, nikdy vám nebude dovoleno zapomenout, že jste občanem světa.“
Pokračování právě připravujeme…
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil P.M.
