Jak vést rozhovor jako gentleman – z příručky o etiketě a zdvořilosti z roku 1875 (V. díl)

Jak vést rozhovor jako gentleman – z příručky o etiketě a zdvořilosti z roku 1875 (V. díl)

V běžné konverzaci nikdy nemluvte, když mluví jiná osoba, a nikdy se nesnažte zvýšením vlastního hlasu přehlušit hlas druhého. Nikdy se nepovyšujte a nemluvte diktátorsky; vaše konverzace ať je vždy přátelská a upřímná, prostá jakékoli afektovanosti...

Jak vést rozhovor jako gentleman – z příručky o etiketě a zdvořilosti z roku 1875 (IV. díl)

Jak vést rozhovor jako gentleman – z příručky o etiketě a zdvořilosti z roku 1875 (IV. díl)

Člověk se skutečnou inteligencí a kultivovanou myslí je zpravidla skromný. V každodenní společnosti může mít pocit, že v intelektuálních znalostech převyšuje své okolí, ale nebude se snažit, aby jeho společníci pociťovali svou podřízenost, ani se nebude snažit tuto převahu nad nimi dávat najevo. Bude s upřímnou jednoduchostí diskutovat o tématech, která zahájili ostatní, a bude se snažit vyhýbat zahájení takových témat, o kterých nebudou mít chuť diskutovat. Vše, co řekne, se bude vyznačovat zdvořilostí a úctou k pocitům a názorům ostatních...

Jak vést rozhovor jako gentleman – z příručky o etiketě a zdvořilosti z roku 1875 (III. díl)

Jak vést rozhovor jako gentleman – z příručky o etiketě a zdvořilosti z roku 1875 (III. díl)

Často jsme nabádáni k tomu, abychom vzbuzovali posměch nad doktorem syntaxí a tyranií gramatiky, ale můžeme si být jisti, že z nedostatku gramatické přesnosti vzniká mezi lidmi v nejběžnějším styku více nedorozumění, a tedy i více potíží než z jakékoli jiné příčiny. Kdysi bylo v módě zanedbávat gramatiku, stejně jako je dnes u některých lidí módou psát nečitelně, a v dobách Goetha se člověk považoval za génia, pokud uměl špatně pravopis...

Jak vést rozhovor jako gentleman – z příručky o etiketě a zdvořilosti z roku 1875 (II. díl)

Jak vést rozhovor jako gentleman – z příručky o etiketě a zdvořilosti z roku 1875 (II. díl)

Vtip a duchaplnost jsou dvě velmi důležité složky konverzace člověka ve slušné společnosti, ale snaha o efekt nebo nucená vtipnost je příliš nevkusná. Nikdo není ve společnosti nesnesitelnější než věční mluvkové, kteří rozhazují slovní hříčky, vtipy a žertíky tak hojně, že se stávají únavnými jako komické noviny, a jejichž hlasitý smích z vlastního vtipu přehlušuje jiné hlasy, které by mohly mluvit o zajímavějších tématech.