Ročně lidé zbytečně vyhodí tuny potravin, které jsou stále bezpečné a poživatelné. Často je to proto, že si pleteme dva základní pojmy v potravinářském průmyslu – minimální trvanlivost a dobu spotřeby.
Potravinu, na níž jsme překročili datum „Spotřebujte do“, již není radno jíst. Jde totiž o rychle se kazící potravinu, jejíž zdravotní nezávadnost již není po uplynutí doby spotřeby garantována. Obchodníci navíc mají zakázáno takovéto prošlé zboží prodávat. Jde zpravidla o ryby, maso nebo výrobky z chladících pultů.
Rozdílnou věcí jsou potraviny s minimální dobou trvanlivosti. Toto označení je pouze informativní a pouze uvádí, dokdy si produkt zachovává svou původní kvalitu. Taková potravina je dále jedlá, zdraví bezpečná, ovšem může již postrádat původní chuť, vůni nebo konzistenci.
Obzvlášť jsou-li tyto potraviny skladovány v doporučených podmínkách a nemají porušený obal, jsou dále vhodné ke konzumaci. U těchto výrobků je povoleno, aby se dále prodávaly, ovšem musí být odděleny od ostatního zboží s upozorněním, že jsou po uplynutí data minimální trvanlivosti. V obchodech na toto zboží narazíme na vyhrazených místech a prodávají se se slevou.
Spotřebitelská organizace dTest radí, abyste si daný výrobek před konzumací nejdříve otestovali pomocí smyslů. „Potravinu si pozorně prohlédněte. Není obal nafouknutý? Nevykazuje výrobek příznaky plesnivění? Jakou má konzistenci? Jak voní? Jak chutná? Pokud se vše zdá být v pořádku, mělo by být bezpečné potravinu konzumovat.“
Podle Sany Mujahidové, manažerky výzkumu bezpečnosti potravin z americké spotřebitelské organizace Consumer Reports, by lidé měli „důvěřovat svým chuťovým buňkám a čichu“, aby určili, zda je potravina zkažená.
Pokud tedy najdete mezi zlevněnými produkty například jogurt, není důvod obávat se, že by byl zkažený nebo nejedlý. Podle dTestu můžete jogurt zkonzumovat bez obav o své zdraví i pět dní po uplynutí data minimální trvanlivosti.
Samozřejmě, životnost potraviny se liší druh od druhu. Vejce nebo mléčné produkty vám vydrží poživatelné jen několik dní či týdnů po propadnutí, zatímco u trvanlivých potravin hovoříme spíše v řádu let, zejména u konzervovaných produktů.
„Ovesné vločky nedoporučujeme skladovat déle než dva měsíce po uplynutí data minimální trvanlivosti. Naopak těstoviny, mouka či rýže vydrží bez rizik pro vaše zdraví až rok po uplynutí doby minimální trvanlivosti,” uvedla Eduarda Hekšová, ředitelka dTestu v tiskovém prohlášení.
Existuje ještě třetí kategorie potravin, u nichž nenajdete ani datum spotřeby, ani minimální dobu trvanlivosti. Sem patří čerstvá zelenina a ovoce anebo víno, sůl či ocet. Výrobci těchto produktů nemají ze zákona povinnost datum použitelnosti uvádět. Ovšem i tady je záhodno ověřit si před konzumací, že potravina není zkažená. Opět nám k tomu stačí zrak, čich a chuť.
