Ve čtvrtek 30. 3. 2023 v Praze se prezident Petr Pavel zúčastnil 9. schůze Senátu. Předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil uvedl, že český prezident nebyl na půdě Senátu téměř 9 let. Oba se současně shodli na tom, že je třeba „napravit vzájemné vztahy mezi Hradem a Senátem“.

Zakládat by se podle nich měly na „vzájemném respektu k jejich ústavním rolím, otevřenosti a korektnosti“. Hlavními tématy prezidentova projevu před plénem byla sdílená odpovědnost prezidenta a Senátu za složení Ústavního soudu a „důležitost jednotné zahraniční politiky“.

„Tuto návštěvu beru za jakýsi návrat k normálnímu fungování spolupráce Senátu a prezidenta republiky, za návrat k ústavnosti. Protože všichni ústavní činitelé jsou voleni zejména pro to, aby spolupracovali, aby pracovali pro občany, a do toho také patří to, že se mezi sebou baví, že diskutují problémy a zejména, že se je snaží řešit. A my jsme se shodli na tom, že tak s panem prezidentem bude český Senát činit a že jsme k tomu připraveni,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Na to Petr Pavel reagoval výčtem společných úkolů. „Prostřednictvím pravidelných schůzek vrcholných ústavních činitelů a ministra zahraničí chci pomoci koordinovat zahraniční politiku. Předseda Senátu bude mít na těchto schůzkách vždy důležitou roli. Obzvláště v dnešní napjaté mezinárodně politické a bezpečnostní situaci je naprosto nezbytné, aby ČR mluvila v zahraniční politice jedním hlasem,“ míní prezident.

Jak uvedla tisková tajemnice Lada Faldynová, prezident Pavel se nejprve setkal s předsedou Senátu a následně s vedením a předsedy senátorských klubů. S projevem vystoupil po zahájení 9. schůze Senátu.

„Ve volbách do poslanecké sněmovny lidé ve skutečnosti volí politiky, stranu, které by rádi viděli ve vládě. Vláda a sněmovna tvoří většinu politiky. K tomu jim Ústava dává také rozsáhlé pravomoci. Na druhé straně Senát a prezident republiky dostali pravomocí o něco méně. Senát je na poli zákonodárném u moci slabší než poslanecká sněmovna. Podobně je prezident na poli výkonu moci slabší než vláda. Ústavní rolí Senátu i prezidenta je spíše vyvažovat, korigovat, kontrolovat – a někdy také brzdit, nebo naopak motivovat,“ uvedl ve svém projevu Petr Pavel.

Jedním z hlavních témat jeho projevu bylo budoucí jmenování nových ústavních soudců. V letošním roce končí mandát 7 soudcům z celkových 15. Pavel zdůraznil, že chce ve výběru postupovat transparentně, procesu se bude aktivně účastnit a Senátu navrhne pouze takové kandidáty, o jejichž kvalitách bude přesvědčen.

Prezident uvedl také, že Senát považuje za „nezbytnou a důležitou součást politického systému“. Hrad a horní parlamentní komora mají podle něj „mnoho společných rolí“, mimo jiné jsou obě instituce považovány za „pojistku demokracie“.

„Asi vás nepřekvapí, že mému pojetí politiky je blízký právě konsensus, věcnost a snaha dosáhnout faktických výsledků. Zdá se mi, že pro Senát jsou tyto hodnoty stejně důležité,“ dodal Petr Pavel.