29. března brazilská vláda oznámila, že pro finanční transakce s Čínou začne používat místní měnu a čínský jüan.
Tento krok je na první pohled pragmatický, podle některých však naznačuje snahu Číny ukončit dominanci amerického dolaru, zejména na americkém kontinentu.
Ono rozhodnutí bylo přijato v souladu se zvýšenou poptávkou Pekingu po brazilských komoditách. Čínská poptávka po kukuřici a sóji má letos dle odhadů vést Brazílii k rekordním objemům vývozu.
Kombinace obou faktorů by podle zasvěcených osob z dodavatelského řetězce a finančního sektoru mohla mít pro Spojené státy vážné hospodářské důsledky.
„Země jako Brazílie a Čína chtějí snížit svou závislost na amerických dolarech při obchodování, a pokud tento trend přetrvá, mohlo by to vést k oslabení hodnoty amerického dolaru v důsledku nižší poptávky po něm,“ řekl deníku The Epoch Times analytik Alex King.
King je zakladatelem společnosti Generation Money a bývalým viceprezidentem pro finance v oblasti obchodu a pracovního kapitálu v bance Barclays. Podle něj je „de-dolarizace“ celosvětově stále aktuálnějším tématem.
Odráží se to v prudkém poklesu devizových rezerv držených v amerických dolarech, zejména v Latinské Americe, jako jsou Argentina, Brazílie a Bolívie
Jde o trend, který je na vzestupu již přes 20 let. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) klesl celosvětový objem rezerv v americké měně z více než 70 % na přelomu milénia pod 59 % v posledním čtvrtletí roku 2021. V následujícím roce poklesl o další desetiny.
Odklon od dolaru u významných dodavatelů, jako je Brazílie, by podle Kinga mohl vést v USA ke zvýšení cen komodit.
„To by znamenalo, že dovoz do Spojených států z Brazílie a od dalších vývozců komodit by mohl být časem dražší, což by mohlo vést k inflaci cen potravin,“ uvedl King.
Čína
Byť myšlenka ukončení závislosti na dolaru při obchodování není nová, toto hnutí získalo v posledním roce na síle kvůli inflaci a tenčím devizovým dolarovým rezervám v zahraničí. Ukončení „dolarizace“ významně ovlivnil pakt mezi Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou, které tvoří obchodní blok známý jako BRICS.
Během loňského podnikatelského fóra BRICS ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že členské státy pracují na vytvoření nové globální rezervní měny jako alternativy ke zvláštním právům čerpání MMF.
Čína již osm let v tichosti vede a podporuje regionální odklon od dolarových transakcí. V roce 2015 Peking založil banku v Chile, aby zvýšil rezervy v jüanech a vytvořil cestu pro jejich distribuci a používání v celém regionu. Letos čínská centrální banka podepsala memorandum o zřízení podobných možností v Brazílii, aby svou měnu posílila.
Peking se také v regionu staví do pozice dominantního obchodního partnera a věřitele, což mu zajišťuje dobré podmínky dohod. Venezuelské médium teleSUR tvrdí, že Čína sjednává dohody v jüanech v celé Latinské Americe již od roku 2021.
Dolar coby „super-zbraň“
Aaron Alpeter je zakladatelem společností Izba a Capabl a léta se pohybuje v oblasti řízení dodavatelských řetězců a logistiky. Podle něj je celosvětové používání amerického dolaru jako světové rezervní měny něco jako „super-zbraň“. I když tomu tak za nějakou dobu možná nebude.
Říká, že upuštění od amerického dolaru nadnárodními společnostmi by mělo za následek náhlý přebytek dostupné měny. To by mohlo učinit americký dolar „téměř bezcenným a náš [americký] dluh nežádoucím“.
Ekonomické dopady příliš velkého množství oběživa jsou dobře zdokumentovány u zemích jako Venezuela a Argentina, ve kterých to po léta podněcovalo hyperinflaci.
„Latinská Amerika je jednou z hlavních oblastí pro čínskou strategii,“ řekl ředitel China Center Miles Yu během akce pořádané Hudson Institute.
Yu poznamenal, že kapitálové investice v regionu, které Komunistická strana Číny podporuje, mají vytlačit vliv MMF, Meziamerické rozvojové banky a Světové banky.
Zdůraznil také, že Latinská Amerika je hlavní platformou pro čínské pokusy k vyrovnání dominance Spojených států na Západě.
Překlad a redakční zkrácení původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa
