Během návštěvy brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy v Číně, která začala 12. dubna, podepsali představitelé obou zemí více než 20 nových bilaterálních dohod.
Na první pohled se jednalo o běžnou diplomatickou návštěvu. Podle některých však podtrhuje pokračující trend ochlazování vztahů se Spojenými státy.
Čína je největším obchodním partnerem Brazílie a obě země jsou klíčovými členy obchodního uskupení zemí BRICS. Do této aliance patří také Rusko, Indie a Jihoafrická republika. Členové tohoto bloku otevřeně mluví o vytlačení amerického dolaru z mezinárodního obchodu i z pozice jedničky coby globální rezervní měny.
Od návratu levicově orientovaného Luly do čela Brazílie vyjadřují američtí představitelé a analytici obavy z posunu politiky této jihoamerické země ve prospěch Pekingu a dalších autoritářských režimů.
Začalo to krátce po nástupu Luly do prezidentského úřadu, kdy 26. února vítal íránské válečné lodě. O měsíc později, 29. března, oznámil, že Brazílie začne při obchodních transakcích s Čínou používat čínský jüan namísto amerického dolaru.
Během březnového zasedání amerického senátního výboru pro zahraniční vztahy vyjádřil republikánský senátor James Risch znepokojení nad spoluprací Brazílie s tím, co nazval „zlovolnými zahraničními vlivy“, včetně Číny.
Brian Nichols, náměstek amerického ministra zahraničí pro záležitosti západní polokoule, při stejném slyšení uvedl, že je „naprosto znepokojen“ velkými investicemi Číny.
Součástí dohody mezi Brazílií a Čínou je využití Nové rozvojové banky (NDB) jako clearingového centra pro jüany. Cílem je zvýšit objem a sílu čínského jüanu v Americe.
Během svého pobytu v Šanghaji se Lula zúčastnil inaugurace Dilmy Rousseffové – své bývalé personální šéfky a marxistické partyzánky z 60. let – do funkce nové šéfky NDB. Rousseffová v roce 2011 vystřídala v prezidentském úřadu Lulu. V roce 2016 byla kongresem zbavena funkce kvůli špatnému hospodaření s rozpočtem.
Někteří Brazilci tvrdí, že Lulovo prohloubení vazeb s Čínou a prosazování BRICS se dalo čekat.
„Oni [BRICS] chtějí v podstatě shodit Spojené státy z pozice světové velmoci,“ řekl deníku The Epoch Times bývalý brazilský ministr zahraničních věcí Ernesto Araújo.
Araújo uvedl, že Lula se zaměřil na posílení vazeb s protiamerickými vládami již dlouho před svým lednovým návratem do funkce.
Lula je zakládajícím členem UNASUR, jihoamerického obchodního bloku, který v roce 2008 vytvořil bývalý venezuelský prezident Hugo Chávez. Chávez tehdy prohlásil, že UNASUR má za cíl zmocnit se vlivu Spojených států v regionu.
Araújo poznamenal, že v době, kdy pracoval jako ministr zahraničních věcí za bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, šla agenda BRICS do pozadí. S nástupem Luly do čela země se však Čína a BRICS dostaly na první místo v seznamu politických priorit Brazílie.
Během Lulovy návštěvy vydalo 14. dubna čínské ministerstvo zahraničních věcí tiskové prohlášení, v němž čínský vůdce Si Ťin-pching prohlásil Čínu a Brazílii za „dvě největší rozvojové země a rozvíjející se trhy na východní a západní polokouli“.
Ve stručném prohlášení se dodává, že obě země mají „rozsáhlé společné zájmy“.
Důsledky pro USA
Podle některých analytiků v tom spočívá pro Spojené státy několik hrozeb.
„Brazílie má s Čínou již dlouhodobé vztahy, ale současný obrat je obzvláště nejistý,“ řekla deníku The Epoch Times Irina Tsukermanová, regionální bezpečnostní analytička a zakladatelka organizace Scarab Rising.
Tsukermanová poznamenala, že Čína pumpuje do brazilské ekonomiky obrovské množství peněz, čímž si v podstatě kupuje její loajalitu, takže je obtížné čelit protizápadnímu vlivu Pekingu.
Mezi potenciální dopady patří i hrozba slabšího dolaru, a s tím spojená síla sankcí.
Spojené státy mají v platnosti tvrdé sankce proti Rusku v souvislosti s jeho pokračujícím útokem na Ukrajinu.
Současně státy postižené hospodářskými důsledky rusko-ukrajinského konfliktu hledají alternativu k ubývajícím rezervám zelených bankovek. Týká se to zejména latinskoamerických zemí, jako je Brazílie a Argentina.
Výsledkem je všeobecná ochota upustit od dolaru a vybudovat infrastrukturu pro novou globální rezervní měnu, což je jedním z cílů BRICS.
„De-dolarizace“ ve větším měřítku by mohla oslabit sílu amerických sankcí v zahraničí, čímž by v podstatě zmenšila jednu z nejmocnějších nevojenských zbraní, kterou USA disponují. Nižší poptávka po dolaru by mohla mít pak i řadu ekonomických důsledků.
Téměř polovina světového obchodu probíhá v dolarech. Zelené bankovky jsou také největší světovou rezervní měnou s globálním podílem kolem 59 %.
Překlad a redakční úprava původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa
