Analýza zpráv
Jak nedávno poznamenal rozhlasový moderátor Mark Levin, pokud jde o demokraty a skutečné protiprávní jednání ve volebních kampaních, „spravedlnost neexistuje“. Na rozdíl od chabých obvinění vznesených proti bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi Levin uvedl řadu konkrétních příkladů porušení volebních regulí ze strany demokratů, včetně pokut ve výši 719 000 dolarů, které byly uloženy účastníkům skandálů s fundraisingem Demokratické strany v roce 1996.
V tomto skandálu demokratičtí fundraiseři stanovili konkrétní částky cizím státním příslušníkům, včetně těch z Číny a Koreje, které jim jako nezákonné příspěvky na kampaň zaslali výměnou za setkání s tehdejším prezidentem Billem Clintonem a viceprezidentem Alem Gorem. Zahraničním osobám a organizacím je zakázáno přispívat na federální volby. Mezi pokutované patřil Demokratický národní výbor (DNC), kampaň Clinton-Gore a kolem dvaceti osob a společností, které působily v těchto nelegálních příspěvcích jako prostředníci.
Navzdory rozsahu trestných činů byla DNC uložena pokuta pouze 115 000 dolarů a Clinton-Goreově kampani pokuta ve výši pouhých 2 000 dolarů. Dle zpráv z té doby by byla celková výše pokut podstatně vyšší, nebýt toho, že některé z těchto společností byly ukončené a jiné byly pouze fiktivními společnostmi – fiktivními provozy bez majetku – zřízenými jako kanály pro peníze z Číny, Venezuely, Kanady a dalších zemí.
V některých případech se nepodařilo najít pokutované cizince a doručit jim úřední dokumenty. V jiných případech se osoby v trestních řízeních přiznaly a již byly v bankrotu. Federální volební komise se rozhodla zastavit případy proti dárcům, kteří přispěli na DNC nelegálními příspěvky ve výši více než 3 miliony dolarů, protože respondenti byli buď „mimo zemi a mimo náš dosah, nebo šlo o korporace, které zanikly“.
Levin rovněž upozornil na pokuty, které FEC uvalila na kampaň bývalého prezidenta Baracka Obamy v roce 2008 – celkem 375 000 dolarů. Podle auditorské zprávy Obamova prezidentská kampaň v roce 2008 řádně nenahlásila příspěvky na kampaň v hodnotě téměř 2 milionů dolarů, když odmítla podat povinná oznámení o přibližně 1 300 příspěvcích, které obdržela těsně před prezidentskými volbami v roce 2008.
Většina z chybějících oznámení pocházela z převodu z 24. října 2008 od Obama Victory Fund, společného fundraisingového výboru Obamovy kampaně a DNC. Pozoruhodné je, že zpráva o auditu Federální volební komise byla zveřejněna až v dubnu 2012. Pro Obamu osobně to nemělo žádné následky.
Levin má samozřejmě pravdu, a i když uvedl litanii dalších příkladů, je jich ještě více. V roce 2008 Obamova kampaň přiznala, že špatně zařadila účel platby ve výši 832 598 dolarů za služby pro získání voličů pro poradenskou firmu Citizens Services Inc. napojenou na ACORN.
ACORN, neboli Association of Community Organizations for Reform Now, byla „komunitní organizační skupinou“ DNC, která podpořila Obamu, jenž dříve „působil jako jeden z jejich právníků“ a podílel se na výuce „kurzů komunitní organizace“ pro tuto organizaci. ACORN se vždy snažila tvrdit, že je nestranická, ale vypadalo to, že její velmi kontroverzní snahy o registraci voličů se vždy zaměřovaly na skupiny nakloněné demokratickým kandidátům. V souvislosti s narůstajícími obviněními z volebních podvodů se ACORN stávala terčem republikánů a v roce 2015 byla pod tíhou obvinění nakonec uzavřena.
Ačkoli byla ACORN nucena ukončit svou činnost, Obamova kampaň se postarala o financování skupin spřízněných s DNC, které byly přímo vytvořeny podle vzoru ACORN – mnohé z nich jsou aktivní dodnes. Obamův „parťák“, jak sám sebe popsal ministr spravedlnosti Eric Holder, vytvořil něco, co vešlo ve známost jako pracovní skupina Slush Fund ministerstva spravedlnosti, která měla být prostředkem stíhání a potrestání osob považovaných za odpovědné za finanční krizi z roku 2008.
Při zakládání pracovní skupiny Holder předznamenal nové směřování ministerstva spravedlnosti, když uvedl, že „když najdeme důkazy o trestném činu, zahájíme trestní stíhání. Když je nenajdeme, pokusíme se použít jiné nástroje, které máme k dispozici“.
Holder využíval pravomoci ministerstva spravedlnosti k trestání chování a aktivit, které se mu nelíbily – i když takové chování ve skutečnosti nebylo nezákonné.
S plnou sílou ministerstva spravedlnosti za zády dosáhla ona pracovní skupina mnohamiliardových vyrovnání prakticky se všemi velkými americkými bankami. Celkem bylo na pokutách vybráno 110 miliard dolarů. Podle zprávy kongresního výboru v některých případech tlačilo ministerstvo spravedlnosti na obžalované, kteří se dohodli na vyrovnání, aby peníze ve formě darů věnovali levicovým politickým aktivistickým skupinám.
Výbor zjistil, že tyto „dary“ mohly být až dvojnásobné oproti celkovým závazkům obžalovaných. Výbor rovněž zjistil, že aktivistické skupiny, které z těchto povinných darů profitovaly, ve skutečnosti lobbovaly u ministerstva spravedlnosti, aby je zahrnulo do urovnání.
Holderovo ministerstvo spravedlnosti převedlo téměř 1 miliardu dolarů z financí pro urovnání různým levicovým aktivistickým skupinám, mezi něž patřily The National Council of La Raza nebo UnidosUS, The National Urban League, The National Community Reinvestment Coalition a NeighborWorks America.
Tyto platby, které měly být určeny pro poškozené spotřebitele, proběhly zcela mimo proces přidělování prostředků a dohledu nad granty ze strany Kongresu. A v některých případech byly dary nařízené ministerstvem spravedlnosti realizované k financování, které Kongres výslovně zakázal.
Přenesme se do roku 2020. Všichni jsme slyšeli, jak generální ředitel Facebooku Mark Zuckerberg nalil téměř půl miliardy dolarů lokálním volebním výborům v klíčových státech, aby přilákaly demokratické voliče.
Pro představu, jen samotný Zuckerberg vynaložil na financování vládních volebních úřadů téměř tolik peněz, kolik celá federální vláda vynaložila na volby v roce 2020. Zuckerbergovy platby byly údajně provedeny s cílem vyplnit takzvané mezery ve financování ze strany federální vlády, ale ve skutečnosti byly takzvané „Zuckerbucks“ rozděleny na stranickém základě s cílem zvolit Joea Bidena a další demokraty.
Zuckerberg v podstatě zorganizoval soukromé převzetí vládních volebních úřadů, což se dotklo všech klíčových států, které pomohly Bidenovi „vyhrát“ volby. Ve Wisconsinu bylo později zjištěno, že Zuckerbucks platby porušily zákony o úplatkářství. Studie také zjistila, že bez těchto plateb by ve Wisconsinu zvítězil Trump.
Facebook později potvrdil, že Bidenovu Bílému domu také běžně pomáhal cenzurou v řadě zásadních otázek. Zuckerberg přiznal, že Facebook cenzuroval zcela pravdivé zprávy o notebooku Huntera Bidena, protože obdržel varování od FBI ohledně údajné dezinformační povahy zprávy. FBI navíc v tu dobu věděla, že informace o notebooku jsou pravdivé, protože sám úřad měl notebook v držení nejméně od prosince 2019.
Tajné dohody mezi vládními úředníky a technologickými giganty nezačaly s Bidenem. Sahají přinejmenším do roku 2012, kdy Facebook sdílel svá uživatelská data s Obamovou kampaní.
Dne 17. února 2012 přinesl deník Guardian článek s titulkem Obama, Facebook a síla přátelství: volební data 2012. Článek upozorňoval na to, jak Obamův volební tým buduje rozsáhlou digitální datovou operaci, která „poprvé zkombinovala jednotnou databázi o milionech Američanů s mocí Facebooku zacílit na jednotlivé voliče v dosud nedosažené míře“.
V té době byla tato zpráva přijata s nadšením nad propracovaností Obamovy digitální kampaně. Skutečnost však byla prostá. Obamův volební tým měl v roce 2012 zřejmě plný přístup k datům Facebooku, přístup, který nebyl – a ani by nebyl – poskytnut konzervativcům.
A naopak, v roce 2018 čelil Facebook obrovské politické kritice, protože bylo oznámeno, že Cambridge Analytica, firma zabývající se zpracováním politických dat a napojená na kampaň prezidenta Trumpa v roce 2016, byla schopna získávat soukromá data z profilů na Facebooku, aniž by sociální síť upozornila ty, jejichž informace byly získány. Nicméně, Trumpova kampaň nikdy nepoužila dotyčná data od Cambridge a spoléhala se výhradně na databázi Republikánského národního výboru (RNC), jakmile se Trump stal republikánským kandidátem.
Po politickém rozruchu ze strany levice společnost Facebook okamžitě pozastavila společnosti Cambridge Analytica na platformě činnost. Cambridge však nebyla zdaleka jediná. Deník The Washington Post v překvapivém záchvatu upřímnosti správně poznamenal, že tisíce dalších vývojářů – spolu s politickými konzultanty Obamovy prezidentské kampaně 2012 – rovněž odčerpávaly obrovské množství dat o uživatelích a jejich přátelích, čímž si vytvořily široký přehled o vztazích a preferencích lidí.
Na samém konci článku se Post vrátil k pomoci, kterou Facebook dříve poskytl Obamově digitální kampani v roce 2012, a poznamenal, že v roce 2011 Carol Davidsenová, ředitelka integrace dat a mediální analytiky pro Obama for America, vytvořila databázi všech amerických voličů pomocí stejného vývojářského nástroje Facebooku, který používala Cambridge.
Jak se v článku uvádělo, kdykoli se lidé pomocí přihlašovacího tlačítka Facebooku přihlásili na webové stránky kampaně, Obamovi datoví vědci měli přístup k jejich profilu i k informacím o jejich přátelích. To jim umožnilo zmapovat blízkost vztahů mezi lidmi a odhadnout, kteří lidé by s největší pravděpodobností ovlivnili ostatní lidi ve svém kruhu, aby šli volit.
Davidsenová situaci rozvedla v sérii tweetů, v nichž uvedla, že „Facebook byl překvapen, že jsme schopni vysát celý sociální graf, ale nezastavili nás, jakmile zjistili, že to děláme.“
Davidsonová také vyzdvihla přízeň, kterou Facebook poskytl Obamově kampani, a poznamenala, že Facebook „přišel do kanceláře ve dnech po náboru voličů & byl zcela otevřený v tom, že nám dovolil dělat věci, které by někomu jinému nedovolil, protože byl na naší straně“.
To vyvolává důležitou otázku. Pokud Facebook poskytl Obamově kampani přístup k cenným údajům v hodnotě milionů dolarů, aby posílil Obamovy šance na vítězství ve volbách, proč to Obamova kampaň nezapočítala jako nepeněžité politické příspěvky?
Překlad a redakční zkrácení původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa
