Autumn Spredemann

28. 4. 2023

V těžebním průmyslu se mu říká „bílé zlato“. Ložiska lithia v Latinské Americe se stala novým Eldorádem, komoditou, kterou chce ovládnout Čína.

Spolu s Austrálií a Chile patří Čína mezi tři největší producenty lithia na světě. Tato asijská země také ovládá odhadem 80 % celosvětové výroby elektrických baterií, což je hnací silou současného prudkého nárůstu poptávky po lithiu.

Čína v uplynulém desetiletí vložila miliardy do ekonomik zemí bohatých na lithium, jako jsou Chile, Argentina a Bolívie, aby získala přednostní přístup k tomuto nerostu. Chile a Mexiko však nedávno oznámily znárodnění svého lithiového průmyslu a Čína tak čelí novým překážkám, které jí brání v ovládnutí horečky po bílém zlatě.

Latinskoamerické země mají za sebou dlouhou historii neúspěšných pokusů o dlouhodobý zisk ze znárodněných zdrojů. Jedná se o cyklický jev, který je poháněn boomem komodit a nadsazenými cenami. Když stát převezme kontrolu nad průmyslovými odvětvími, vytvoří nejen výraznější krátkodobé příjmy, ale vede to i k vážným dlouhodobým neúspěchům. Problémy jako nedostatek inovací, korupce, neefektivita, politické boje a snížený zájem investorů trápí snahy o znárodnění v celém regionu již od dob režimu Huga Cháveze ve Venezuele.

Nástup nové vlny levicových vůdců v regionu, kteří pohlíží na znárodnění lithiového průmyslu jako na skvělou příležitost zbohatnout, může podle některých analytiků způsobit Číně velké vrásky na čele. „Lithium je poslední novinkou, kterou chtějí levicové vlády znárodnit,“ řekl Dr. Evan Ellis deníku The Epoch Times.

Ellis je profesorem pro výzkum Latinské Ameriky na Institutu strategických studií při U.S. Army War College. Čínské projekty podle něj pravděpodobně ponesou hlavní tíhu politických sporů, zejména s nacionalistickými vládami.

Státy nacházející se tzv. „lithiovém trojúhelníku“, tedy Argentina, Bolívie a Chile, již několik let bojují s rozvratnými protesty vedenými opozicí. Tento typ nepokojů často ovlivňuje těžební sektor. Chudé obyvatelstvo žijící na periferii miliardových zahraničních projektů často pociťuje nelibost kvůli nedostatku přínosů pro místní komunity.

Podle profesora Ellise by však čínské finance mohly pomoci posunout uvízlé projekty kupředu. V lithiovém trojúhelníku, kde má Čína zájmy ve všech třech zemích, by peníze režimu mohly pomoci „ohnout pravidla“.

Oči upřené na Chile

Co se týče produkce lithia, Chile je na světě na druhém místě, hned za Austrálií. Odhaduje se, že 26 % celkové světové nabídky pochází z pouště Atacama, kde se nacházejí největší prokázané zásoby ve výši 9,3 milionu tun. Na rozdíl od Austrálie je však Chile na prvním místě v produkci lithia pomocí solných nádrží.

Chilský prezident Gabriel Boric oznámil 20. dubna, že jeho vláda začne převádět těžbu lithia ze soukromých gigantů jako SQM a Albemarle na státní společnost. „Je to nejlepší šance, jak přejít na udržitelnou a rozvinutou ekonomiku. Nemůžeme si dovolit ji promarnit,“ řekl Boric na televizní tiskové konferenci.

Boricovo prohlášení přichází v návaznosti na dekret mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, který letos v únoru předal kontrolu nad mexickým lithiovým průmyslem státní společnosti. „To, co nyní děláme …, je znárodnění lithia, aby ho nemohli využívat cizinci z Ruska, Číny nebo Spojených států,“ řekl Obrador během tiskové akce v Sonoře.

Nově zvolený prezident Gabriel Boric hovoří s médii v chilském Santiagu 20. prosince 2021. (Marcelo Hernandez/Getty Images)

Podobné Boricovo prohlášení vyvolalo reakce v mezinárodním společenství. Chile bylo pro investory vždy zaručenou sázkou díky své relativní politické stabilitě a otevřené spolupráci se zahraničními podniky. Náhlá změna statutu quo vyvolala skepsi analytiků a úředníků, kteří se ptají, zda země ještě zůstane vážným hráčem na trhu s lithiem.

Kromě toho se v chilském těžebním sektoru objevují protesty kvůli náročnosti těžby lithia mokrou cestou, která spotřebovává spoustu vody. „Možná si myslíte, že těžíme lithium kvůli přechodu na ,zelenou energii‘. Ve skutečnosti však obavy nevyplývají jen z obav místních komunit. V Chile jsou velmi aktivní americké ekologické skupiny, které školí aktivisty, jak se proti těžbě lithia postavit,“ řekl profesor John D. Graham během akce Wilsonova centra 25. dubna.

Varovný příběh

V Bolívii je znárodnění těžebního průmyslu trnem v oku Číně. V lednu však prezident Luis Arce podepsal s čínskými firmami Contemporary Amperex Technology (CATL), Guangdong Brunp Recycling Technology (BRUNP) a CMOC Group dohodu v hodnotě 1 miliardy dolarů, která čínským podnikům poskytuje přístup k velmi žádaným zásobám lithia v solných pláních Uyuni.

Čínské podniky tu budou spolupracovat se státní lithiovou společností YLB a doufají, že od roku 2025 budou vyrábět 25 tisíc tun lithia ročně.

Profesor Ellis však poukazuje na opakovaně zmařený projekt těžby železné rudy v bolivijské džungli El Mutún jako na příklad toho, že v Latinské Americe si za peníze nelze koupit všechno. Bolivijská vláda v roce 2016 zadala čínské společnosti Sinosteel projekt těžby železné rudy v pohoří El Mutún bohatém na nerostné suroviny. Zahájení těžby bylo naplánováno na rok 2019. Do dnešního dne zůstávají brány závodu El Mutún zavřené.

Za dlouhé protahování kontraktu v hodnotě 450 milionů dolarů jsou obviňovány měnící se priority v souvislosti se změnami politického režimu během pandemie a nekonečná řada úplatků pro resortní úředníky.

Je to vzorec, který se v regionu vyskytuje často. Politika, občanské nepokoje a korupce mohou potopit i ty největší projekty. Někteří místní obyvatelé předpovídají, že podobný osud potká i čínskou dohodu o lithiu s YLB.

„Vždycky to takhle dopadne. O projektu se hodně mluví, jako například v El Mutúnu, a pak nic,“ řekl Christian Vargas deníku The Epoch Times. Vargas je bývalý profesor ekonomie, který žije v největším bolívijském městě Santa Cruz. Vysvětluje, že levicová vláda jeho země se už léta snaží dostat bolivijské lithium na trh. „Chile těží víc než my, i když my máme větší zásoby. Stejně to dopadne [s lithiem] v Uyuni. Každá občanská skupina bude chtít svůj ,podíl‘, jinak projekt zastaví.“

Jedna sousední země v rámci lithiového trojúhelníku si však vzala lekci neúspěšného znárodňování k srdci: Argentina. „Argentinský sektor lithia prosperuje díky decentralizované, pro-tržní strategii,“ řekl Benjamin Gedan, ředitel programu Latinská Amerika ve Wilsonově centru.

Gedan také poukázal na „nadměrnou státní kontrolu“ jako na hlavní příčinu neschopnosti Bolívie uvést své rozsáhlé zdroje lithia na trh.

Analytici předpovídají, že Argentina by se díky svému pro-tržnímu přístupu mohla v příštích 10 letech stát jedním z předních světových producentů lithia. Stejně jako mnoho jiných zemí v regionu by však nadcházející prezidentské volby a časté protesty mohly vznikajícího člena lithiového klubu ohrozit.

Také podle profesora Ellise je Argentina z hlediska těžby a industrializace lithia ve větším měřítku perspektivnějším obchodním modelem, přestože má nejmenší zásoby. „Je to místo, kam má Čína největší přístup, aby mohla vstoupit a dělat si tam, co chce, aby získala lithium,“ uvádí.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Javier Milei v Praze: Svoboda je klíč
Javier Milei v Praze: Svoboda je klíč

V Žofínském paláci v Praze dnes vystoupila celebrita světové politiky, ekonom a prezident Argentiny Javier Milei, který se s přítomnými podělil v několika desítkách minut o své myšlenky.

Ministryně Černochová jednala s argentinským protějškem Petrim o prohloubení spolupráce v obranném průmyslu
Ministryně Černochová jednala s argentinským protějškem Petrim o prohloubení spolupráce v obranném průmyslu

O prohloubení bilaterální spolupráce v obranném průmyslu i současných bezpečnostních výzvách dnes v Praze jednala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým argentinským protějškem Luisem Alfonsem Petrim.

Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv pro Kyjev
Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur ze zmrazených ruských aktiv pro Kyjev

Evropská unie potvrdila 1,4 miliardy eur (34,9 miliardy Kč) z výnosů ruských aktiv zmrazených v Evropě pro Ukrajinu, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell

Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA zvažuje návrat ke „spalovákům“
Skoro polovina majitelů elektromobilů v USA zvažuje návrat ke „spalovákům“

Téměř polovina amerických řidičů elektromobilů zvažuje přechod zpět ke spalovacím motorům, zjistil spotřebitelský průzkum. Celosvětově je toto číslo nižší, přesto o návratu k benzínu a naftě uvažuje skoro třetina dotázaných.

Češi se podílí na výzkumu rentgenové dvojhvězdy v Mléčné dráze
Češi se podílí na výzkumu rentgenové dvojhvězdy v Mléčné dráze

Čeští vědci se podílí na průlomovém výzkumu takzvané rentgenové dvojhvězdy. Jde o jeden z nejenergetičtějších úkazů ve vesmíru.