V první studii svého druhu, která se zabývala obdivováním domácího zahradničení spíše než jeho aktivním provozováním, vědci zjistili, že pouhá radost z krásy květin a zeleně může zlepšit zdraví a duševní pohodu obyvatel.
Na základě zkušeností a pohledů členů skupiny Colac Horticultural and Marvellous Property Appreciation Society (CHAMPAS), volného sdružení dobrovolníků, kteří dokáží docenit krásu zahradničení na australském venkově, bylo zjištěno, že sdílení lásky k domácímu zahradničení má přímý i nepřímý vliv na fyzickou kondici, sociální vazby a přátelství.
Tato skupina z jihozápadní Victorie v Austrálii, která vznikla v roce 2017, pořádá setkání, na nichž členové objíždí oblíbené zahrady a nemovitosti v okolí.
„Celá ta myšlenka, že když lidé žijí na venkově, netouží po zeleni a zahradách, je trochu mylná,“ uvedla studentka Swinburne University of Technology a vedoucí studie Leith Symesová.
Symesová v článku publikovaném minulý měsíc v časopise Health Promotion International uvedla, že ačkoli přínos zahradničení pro zdraví není nový, dřívější výzkumy se zaměřovaly spíše na samotný akt zahradničení než na pasivní formy zahradničení, jako například kochání se zahradami.
Zjistila, že klíčovým tématem je budování silných sociálních vazeb, protože tento koníček umožňuje vznik nových přátelství a posiluje ta stávající, což vytváří soudržnější komunity.
„Účastníci [si] budovali širší vazby na místní komunitu prostřednictvím zapojení se do dalších příbuzných skupin, což bylo vnímáno jako pozitivní dopad na duševní pohodu účastníků,“ uvedla Symesová.
Podobná studie zjistila, že cestování po zahradách za účelem jejich obdivování přináší obohacující zážitek v podobě osobního kontaktu mezi lidmi a historickou krajinou.
Dnes již slavná studie Rogera Ulricha také ukázala, že pacienti zotavující se z operace, se lépe uzdravují, když mají výhled z okna na přírodu.
Zahrádkáři mají nižší riziko chronických a duševních onemocnění
Dřívější studie zveřejněná 4. ledna v časopise Lancet Planetary Health zjistila, že zahrádkáři mají nižší riziko chronických a duševních onemocnění.
Ve vůbec první randomizované, kontrolované studii komunitního zahradničení vědci našli konkrétní důkazy o tom, že zahrádkářství pomáhá lidem zvýšit příjem vlákniny a snížit riziko duševních onemocnění.
„Tato zjištění poskytují konkrétní důkazy o tom, že komunitní zahradničení by mohlo hrát důležitou roli v prevenci rakoviny, chronických onemocnění a duševních poruch,“ uvedla Jill Littová, hlavní autorka studie a profesorka životního prostředí na katedře environmentálních studií na University of Colorado-Boulder.
U zahrádkářů, kteří přišli do studie nejvíce vystresovaní a úzkostní, došlo k největšímu zlepšení jejich duševního zdraví. „I když přijdete na zahradu s tím, že si chcete pěstovat potraviny sami na klidném místě, začnete se dívat na sousedův pozemek, vyměňovat si techniky a recepty a časem vztahy rozkvétají,“ řekla Littová a dodala: „Lidé říkají, že na zahradničení je prostě něco, co jim zlepšuje náladu.“
Předchozí výzkumy byly prováděny převážně v městském prostředí a zaměřovaly se na zdravotní přínosy, které zažívají obyvatelé australských metropolí, takže o zdravotních dopadech na venkovské obyvatelstvo se toho ví jen málo.
Symesová uvedla, že vzhledem k výsledkům výzkumu by mělo být zmapováno a analyzováno více venkovských skupin, které se věnují obdivování zahrad.
„Tato studie ukazuje, že zapojit se do skupiny pro obdivování zahrad by mohlo potenciálně přinést řadu výhod pro zdraví a pohodu, především prostřednictvím budování sociálních vazeb a pocitu sounáležitosti,“ míní autorka studie.
Podle ní by iniciativy tohoto typu mohou pomoci venkovským komunitám zlepšovat si zdraví a duševní pohodu.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
