Skotská vláda letos potvrdila, že se kvůli výstavbě větrných elektráren během posledních dvaceti let ve Skotsku pokácelo 7 858 hektarů lesa, tedy asi 16 milionů stromů. Skotská ministryně Mairi Gougeonová říká, že likvidace lesů je součástí politiky s názvem „net zero“, vládního cíle „snížit emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů“ takřka na nulu.
Skotská vláda plánuje dosáhnou tohoto cíle do roku 2030. Podle skotské ministryně k současným 20 000 větrných turbín prý brzy přibude dalších 19 000 turbín.
Skotsko není zdaleka jedinou zemí, která plánuje takové radikální snížení emisí skleníkových plynů. Americká konzultační firma McKinsey & Company ve zprávě z roku 2022 uvedla, že v rámci přechodu na zelené formy energií se celá globální ekonomika bude transformovat na „net zero“ nejpozději do roku 2050.
Řecký premiér Mitsotakis v roce 2019 při spuštění projektu nových větrných elektráren na ostrově Evia v hodnotě tři sta milionů eur řekl: „Řecko se stane průkopníkem ve využívání obnovitelných zdrojích energií, především větrných elektráren.“
Masivní výstavba větrných a slunečních elektráren má údajně pomoci k „ochraně přírody“ a především k naplnění teorie o zamezení „globálnímu oteplování“ pomocí redukce CO2 a skleníkových plynů.
Paradoxně s sebou nese výstavba těchto elektráren ničivé důsledky na přírodu, což aktivizovalo ochránce přírody, kteří v roce 2020 začali řeckou vládu kritizovat.
Různé organizace, jako například Helénistická ornitologická společnost, Helénistická společnost na ochranu přírody, řecká pobočka Greenpeace a řecký Světový fond na ochranu přírody, chtěly plány řecké vlády zablokovat a v Evropské komisi vládu zažalovaly.
V žalobě uvedly, že vláda porušuje dohodu o ochraně území pod názvem Greek Natura 2000, kam patří například ostrovy Amorgos, Kimolos, Kythira, Sikinos a Tinos. A to z toho důvodu, že plánuje na těchto územích instalovat tisíce větrných elektráren. Nebyli jsme schopni zjistit výsledek této žaloby.
Požáry v Řecku v místech plánované instalace větrných elektráren
Fakta ukazují na to, že množství požárů vznikajících v současné době ve světě nemají na svědomí klimatické změny, ale že hlavní příčinou je lidský faktor – tedy žhářství nebo nedbalost.
Zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství(FAO) například varuje, že transformace na zelené formy energií paradoxně často ve světě vede k land grabbingu (zabírání půdy) či destrukci lesních porostů, viz již zmíněný příklad likvidace tisíce hektarů stromů ve Skotsku.
Zajímavá je však situace okolo míst, kde mají být v Řecku budovány větrné elektrárny.
Minulý rok řecká vláda schválila nový klimatický zákon k „net zero“, v rámci něhož se zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 80 procent.
Na ostrovech Amorgos, Kythira nebo Tinos, kde řecká vláda plánuje vybudovat tisíce větrných turbín, mezitím shořelo za posledních pár let sto tisíc hektarů lesa.
Minulý měsíc lehlo popelem asi 380 000 hektarů lesa na ostrově Evros. Shodou okolností na stejném ostrově minulý měsíc pobočka firmy Motor Oil, MORE, obdržela od řecké vlády povolení na výstavbu větrných elektráren o výkonu 53,6 MW.
Uvedené souvislosti jsou více než znepokojivé a sami Řekové je začínají zkoumat. Nasnadě je tedy otázka, zda by mohlo záměrné žhářství souviset se „zabíráním půdy“.
