Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v úterý avizoval zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Přitom ještě před rokem řekl, že tyto poplatky vláda zvyšovat nechce.
„Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí v současné době to takto otevřeně říci,“ sdělil 3. července 2022 v pořadu Otázky Václava Moravce ministr kultury Martin Baxa.
V rámci včerejší tiskové konference však k chystané novele zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo) a zákona o rozhlasových a televizních poplatcích sdělil, že počínaje rokem 2025 počítá návrh se zvýšením o 25 Kč za televizi a 10 Kč za rozhlas. Celkově by se tak platilo 160 Kč za ČT a 55 Kč za ČRo.
Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury v této souvislosti sdělila pro Epoch Times: „Uvedený ‚rozpor‘ zmínil pan ministr včera na TK k tzv. Velké mediální novele v PS, kdy uvedl, že ve svých loňských vyjádřeních se ke zvýšení koncesionářských poplatků stavěl rezervovaně. Tehdy však byla debata na toto téma na svém počátku. Pan ministr věří, že se mu na tiskové konferenci podařilo vysvětlit, proč nyní k jejich úpravě dochází. Svobodná a otevřená společnost potřebuje silná a nezávislá veřejnoprávní média.“
Dojít má také ke změně definice zařízení, na jehož základě se poplatky musí hradit. Současný koncept se dle tiskové zprávy ministerstva kultury rozšíří o „jakékoli zařízení, které může přijímat a reprodukovat rozhlasové nebo televizní vysílání, tedy například chytrý telefon či počítač“. Vyjmuty z povinnosti budou malé firmy a OSVČ.
Internetové zpravodajství ČRo ve své zprávě s odvoláním se na vládní plány udává, že počet poplatníků se má po tomto zásahu zvýšit o 230 000. V současnosti je dle ministerstva kultury 3,3 milionu koncesionářů pro ČT a tři miliony pro ČRo.
„Poplatky se u České televize nezvyšovaly 15 let, u Českého rozhlasu dokonce 18 let, současná hodnota poplatku je tak zhruba poloviční,“ komentoval inflační vliv na tiskové konferenci jako jeden z důvodů ministr Baxa.
Pohled občanů se na koncesionářské poplatky různí. Zaznívají argumenty typu „na ČT se vůbec nedívám, ČRo vůbec neposlouchám“, „na co platit, když mají reklamy“. Jiní zase argumentují tím, že v rámci zachování nezávislosti média je poplatek nezbytný. Nezávislost ČT však někteří také zpochybňují.
V již zmiňovaném pořadu Václava Moravce představil ředitel ČT Petr Dvořák statistiky, které dle všeho vypracovala agentura Kantar. Dle nich si 73 % dotázaných myslí, že existence veřejnoprávní TV (nezávislé na financování z privátních zdrojů) je důležitá (42 % určitě ano + 31 % spíše ano).
Pokud jde o financování, průzkum prezentovaný Dvořákem ukazuje, že 33 % dotázaných si umí představit určité navýšení reklam, 37 % respondentů je připraveno na navýšení 15 Kč měsíčně a 28 % občanů s navýšením nesouhlasí (byť za situace omezení služeb).
Koncem roku 2021 spustilo několik členů strany Svobodní online „petici za zrušení povinných televizních a rozhlasových poplatků“ a od včerejška na ní přibývají nové podpisy. Celkem je jich pod peticí 9 000.
„Domníváme se, že základem kvalitních služeb je možnost svobodné volby a s tím související zdravé konkurenční prostředí, ze kterého by Český rozhlas a Česká televize neměly být vyjmuty,“ argumentují iniciátoři petice.
V komentářích u petice si signatáři stěžují především na ztrátu objektivity a nezávislosti ČT a ČRo.
Jednou z výtek je pokrývání „covidu“. V této souvislosti zaslala organizace Zdravé Fórum stížnost Radě ČT v prosinci 2021 za to, že řada odborníků z této organizace byla v pořadu ČT Newsroom označena za příklad „antivaxerských skupin“ a „šiřitelů nesmyslů a dezinformací“.
„Českou televizi i Rozhlas rozdělit na akcie a rozdat koncesionářům poměrným dílem podle plateb za posledních 10 let,“ navrhla své řešení na „X“ Tea Party, frakce ODS.
