Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se mRNA z vakcín proti covidu „rozpadá během několika dní po očkování a v těle dlouho nevydrží“. Tohoto stanoviska se instituce drží od počátku pandemie, i přestože výzkumy naznačují opak (pdf). CDC označuje mRNA jako „messenger RNA“, zatímco regulační dokumenty a společnost Pfizer označují mRNA ve vakcínách proti covidu jako „modifikovanou RNA“.
Přesto nová studie publikovaná 31. srpna v časopise Proteomics Clinical Applications zjistila, že v biologických tekutinách lidí, kteří dostali mRNA vakcínu proti covidu-19, se 6 měsíců po očkování nachází spike protein, což naznačuje, že mRNA může být u některých buněk integrována nebo znovu přepsána.
Studijní skupiny zahrnovaly 20 osob, které dostaly dvě dávky mRNA vakcíny, 20 osob, které nebyly očkovány a jejich testy na covid nebo protilátky byly negativní, a kontrolní skupinu 20 neočkovaných účastníků, jejichž testy na covid byly pozitivní.
Výzkumníci poté provedli testy, aby odlišili syntetické spike proteiny pocházející z mRNA vakcín od přirozených spike proteinů v biologických tekutinách, jako je krev, moč, sliny a tekutiny bronchoalveolární laváže, přičemž se zaměřili na spike proteiny z vakcín.
Spike protein z mRNA se liší od postinfekčního spike proteinu
Podle studie se spike proteiny pocházející z translace mRNA vakcín liší od přirozených spike proteinů, které kolují v biologických tekutinách po infekci, protože dvě prolinové aminokyseliny nahradily aminokyseliny lysin a valin, které pomáhají stabilizovat syntetický výběžek (spike) vzniklý očkováním.
Tato dvojí aminokyselinová varianta odstranila tryptické trávicí místo (nezbytnou součást vstřebávání bílkovin) na přirozeném spike proteinu. Z tohoto důvodu je podle vědců možné rozlišit přirozený a syntetický spike protein v biologických tekutinách pomocí tryptického štěpení a následné analýzy hmotnostní spektrometrií.
S využitím těchto technik vědci detekovali specifické fragmenty syntetického spike proteinu přibližně u 50 % subjektů, které dostaly mRNA vakcíny. Syntetický spike protein byl detekován 69 až 187 dní po očkování. Všechny vzorky z neočkované kontrolní skupiny byly negativní, včetně 20 jedinců, kteří byli po nákaze covidu testováni pozitivn .
Tři hypotézy pro přetrvávající syntetický spike protein u očkovaných osob
Na základě výsledků studie vědci navrhli tři možné hypotézy, které vysvětlují, proč syntetický spike protein u očkovaných lidí přetrvává:
- Může se stát, že mRNA z vakcíny proti covidu je v některých buňkách integrována nebo přepsána
- Pseudouridiny na určité pozici sekvence mohou indukovat tvorbu spike proteinu, ačkoli výzkumníci uvedli, že jde o vzdálenou možnost
- Nanočástice obsahující mRNA mohou být zachyceny bakteriemi běžně přítomnými na základní úrovni v krvi a vytvářet spike protein
Ačkoli vědci uvedli, že všechny tři hypotézy je třeba dále studovat, dospěli k závěru, že jejich počáteční pozorování by mohla pomoci při rozhodování jednotlivce, zda má brát posilující dávky.
Další studie
V nedávno publikovaném článku v časopise Biomedicines údaje ukazují, že konstrukce mRNA covid vakcín umožňuje nekontrolovanou biodistribuci, trvanlivost a trvalou biologickou dostupnost spike proteinu uvnitř těla po očkování.
„Matrice lipidů a nanočástic umožňuje rozsáhlou biodistribuci genových kódů mRNA do buněk většiny nebo všech orgánů“ a mohla by potenciálně poškodit tkáně a způsobit onemocnění, uzavřeli vědci.
Studie publikovaná v listopadu 2021 v časopise Journal of Immunology zjistila, že exozomy způsobují 14 dní po očkování mRNA vakcínami expres spike proteinu. Nárůst spike proteinu byl pozorován čtyři měsíce po druhé dávce vakcíny a zvýšil se po posilovacích dávkách.
Ve studii z ledna 2023 publikované v časopise Journal of Pathology, Microbiology, and Immunology objevili vědci v některých vzorcích pacientů spike mRNA viru SARS-CoV-2 v plné délce nebo jeho stopy, a to až 28 dní po očkování covid vakcínou, což svědčí o prodloužené produkci spike proteinu.
Studie publikovaná v březnu 2022 v časopise Cell zjistila mRNA vakcíny v lymfatických uzlinách 7., 16. a 37. den po očkování, přičemž 60. den byly její hladiny nižší, ale stále znatelné.
Imunohistochemické barvení na antigen spiku v lipidových nanočásticích pacientů očkovaných mRNA vakcínou ukázalo, že u některých jedinců došlo k hojnému nahromadění spike proteinu 16 dní po druhé dávce, přičemž antigen spiku „byl stále přítomen až 60 dní po druhé dávce“, uvedli vědci.
Japonská biodistribuční studie společnosti Pfizer ukázala, že spike protein vakcíny proti covidu může z místa vpichu putovat krví a hromadit se v orgánech a tkáních, včetně sleziny, kostní dřeně, jater, nadledvinek a vaječníků. Vakcinační mRNA byla přítomna ode dne očkování a přetrvávala v krevním řečišti ještě několik týdnů po očkování.
CDC tvrdí, že vakcíny nemají vliv na DNA, přestože důkazy jsou rozporuplné
CDC kromě tvrzení, že se mRNA z covidových vakcín v těle rychle rozkládá, na svých webových stránkách také uvádí, že tyto vakcíny „neovlivňují DNA“ – genetický materiál obsažený v jádře buněk – ani s ní neinteragují, protože tyto vakcíny „nevstupují do jádra buňky“.
CDC na své webové stránce „Mýty a fakta o covid vakcínách“ uvádí, že je mýtem, že vakcíny proti covidu mohou měnit DNA.
Agentura uvádí, že „messenger RNA“ covid vakcín funguje tak, že „dodává instrukce (genetický materiál) našim buňkám, aby začaly budovat ochranu“ proti SARS-CoV-2, a že tělo po vytvoření imunitní odpovědi všechny složky vakcíny zlikviduje, stejně jako zlikviduje „všechny informace, které už buňky nepotřebují“. Podle CDC je tento proces „součástí normálního fungování těla“.
Současná analýza a předchozí studie toto stanovisko zpochybňují. Studie z února 2022 publikovaná v časopise Current Issues in Molecular Biology ukazuje reverzní transkripci mRNA vakcíny do DNA pomocí lidských jaterních buněčných linií. Další studie ukázaly, že RNA z viru SARS-CoV-2 může být reverzně přepsána a integrována do genomu kultivovaných lidských buněk – a projevit expresi v tkáních získaných od pacientů nebo buňkami infikovanými virem.
Dosavadní farmakokinetické a farmakodynamické údaje o mRNA vakcínách proti covidu-19 jsou omezené. Farmakokinetika se zabývá tím, jak tělo reaguje na podávané látky po celou dobu expozice. Farmakodynamika hodnotí účinek léčiva na organismus podrobněji. Pochopení toho, jak dlouho se v těle vytváří spike protein a jak dlouho je přítomen v biologických tkáních, by mohlo vysvětlit nebývalé množství nežádoucích účinků, které se zdají být spojeny s umělým spike proteinem, který vytváří vakcíny.
Z původního článku americké redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková ml.
