Protiofenziva proti ruské invazní armádě zatím Ukrajině přinesla jen mírné územní zisky, shrnul Zdeněk Petráš z brněnské Univerzity obrany. Podle něj záměr naráží na absenci silné dělostřelecké a raketové palebné podpory a především letecké podpory. Otázkou tak podle Petráše je, zda bude možné znovu získané území také udržet a vojensky kontrolovat. Petráš to uvedl v analýze pro ČTK.
Ukrajinská armáda zahájila protiofenzivu na začátku června. „Ta zatím přinesla jen mírné územní zisky s dobytím několika důležitých bodů na severu a jihu od Bachmutu a v západní Záporožské oblasti, západně od Robotyne, kde se ukrajinským jednotkám podařilo proniknout přes poměrně silně opevněnou ruskou defenzivní linii,“ shrnul Petráš.
Vývoj situace podle něj zcela jednoznačně nasvědčuje tomu, že záměrem ukrajinského velení je proniknout hlouběji do okupovaného území v západní Záporožské oblasti a po linii Robotyne – Tokmak – Melitopol, což je i důležitá komunikační tepna, dosáhnout přístupu k Azovskému moři. Tím by Ukrajinci jednak rozštěpili ruskou defenzivní sestavu a získali lepší možnosti postupně vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území. „Ale především by to znamenalo narušení zásobování ruských jednotek v oblasti jižně od Chersonu, kde se ruskému velení jedná především o zajištění pozemního přístupu a zásobování Krymu. Tento ukrajinský strategicky důležitý záměr však naráží na absenci dělostřelecké a raketové palebné podpory, ale především, a hlavně letecké podpory,“ uvedl Petráš.
Nedostatky ve schopnosti vést účinnou leteckou a pozemní podporu se podle něj projevují také tím, že současný postup Ukrajiny je vedený pouze s využitím taktického nasazení většího množství početně malých jednotek, které se dokážou v přímé bojové akci prosadit i bez brněné techniky a palebné podpory. „Výsledkem je tak situace, kdy ukrajinské jednotky sice dokáží proniknout do hloubky okupovaného území, ovšem bez letecké podpory a silné pozemní palebné podpory je tento postup pomalý a těžko říci, zda bude možné získané území i udržet a vojensky kontrolovat,“ míní Petráš.
Svízelná je podle něj aktuální situace kolem podpory a dodávek zbraní na Ukrajinu. „Nezodpovězenou otázkou zůstává, zdali zainteresované země jsou v současné situaci ochotny sjednotit své strategické zájmy a cíle s potřebami válkou postižené země. V současné době jsme svědky poměrně nejednotného přístupu řady západních zemí k podpoře Ukrajiny, a to v řadě oblastí, ve kterých hrají prioritu právě partikulární národní zájmy,“ poukázal Petráš. Pořád však podle něj platí, že pro Ukrajinu jsou dodávky zbraní a munice naprosto existenční záležitostí a od toho se bude odvíjet i další vývoj konfliktu. „Nicméně to samé, paradoxně, platí i pro Rusko, které se zdá být daleko od toho, že by bylo vojensky a ekonomicky soběstačné,“ doplnil Petráš.
