Většina podzimních respiračních chorob je způsobená viry, antibiotika na ně nezabírají. V tiskové zprávě to uvedla vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Helena Žemličková. Spolu s dalšími odborníky v projektu Antibiotická rezistence.cz varuje přes jejich nadužíváním. Podle dřívějších vyjádření výrobců a distributorů léků hraje roli v současném nedostatku některých antibiotik i panika.
„S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, je virového původu. A na viry antibiotika nezabírají,“ popsala Žemličková. Viry způsobují většinu druhů nachlazení, rýmu, chřipku i covid-19.
Lidé podle Žemličkové musí být někdy trpěliví, protože například u virové bronchitidy může kašel trvat i více než tři týdny. „Nechme tedy na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná, nenuťme je nám je předepsat pro jistotu. Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,“ dodala.
Takzvaná antibiotická rezistence, tedy vznik takových bakterií, které jsou vůči antibiotikům odolné, patří podle evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) mezi největší rizika pro zdraví lidstva. Každý rok způsobí celosvětově zhruba 1,27 milionu úmrtí. Způsobuje také větší riziko i při rutinních chirurgických zákrocích nebo delší hospitalizace.
„Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně. Jenže to, co na začátku způsobovalo zázraky, dostalo v 90. letech 20. století trhliny, protože to najednou nefungovalo tak, jak mělo,“ popsala Žemličková. „S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost,“ řekla.
Lékaři se proto snaží s léky nakládat zodpovědněji a poučují i pacienty. Výhodou je podle nich český přístup, kdy antibiotika jsou dostupná jen na předpis, což neplatí pro všechny země světa. Podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové je třeba předepsaná antibiotika užívat přesně podle pokynů lékaře. „Stěžejní je také neschovávat si nedobraná antibiotika do domácí lékárničky pro případné budoucí využití, a zejména je neužívat bez předchozí konzultace s lékařem,“ uvedla.
Česko i další země Evropy nebo USA se potýkají s výpadky dodávek různých druhů antibiotik od konce loňského roku. Chyběly různé typy antibiotik, častěji ta základní, u nichž je riziko vzniku rezistentních bakterií nižší. V létě se lékaři potýkali s vyšší nemocností spálou a angínami, na které jsou antibiotika potřeba. Varovali ale také před tím, aby si pacienti nechávali lék předepsat do zásoby, kdyby pak nebyly v lékárnách dostupné.
Výrobci i vedení ministerstva zdravotnictví slibují, že antibiotik bude dodáváno letos na podzim stovky tisíc balení navíc, až dvojnásobek. Základního penicilinu, který nebyl dostupný od poloviny srpna, jeden z výrobců dodal minulý týden 52 000 balení. Loni bylo za celý rok dodáno asi 385 000 balení.
