Češi tvrdí, že vyhazují málo potravin, a důvodem je zejména snaha ušetřit. Vyplývá to z nově zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR.
Průzkum, který byl realizován v červnu a červenci 2023 a vydaný 9. října, zjišťoval postoj a názory české veřejnosti k otázce plýtvání potravinami.
Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, odhadovali, kolik potravin jejich domácnost vyhodí a případně jakému množství vyhozených potravin by se dalo vyhnout. Oslovení lidé také uváděli důvody, které je vedou k tomu, aby potraviny nevyhazovali.
Více než polovina české veřejnosti (52 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém. Dalších 42 % hodnotí, že plýtvání potravinami správné není, ale že existují aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze 5 % Čechů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.
Nejdůležitějším důvodem pro omezení plýtvání potravinami je podle respondentů finanční úspora jejich domácnosti (75 %), nejméně důležitým pak možnost svým chováním změnit společnost (34 %).
43 % lidí věří, že by se dalo vyhnout vyhození „spíše menšiny“ z potravin, které v jejich domácnosti skončí v koši. Dalších 16 % pak tvrdí, že se nedá vyhnout žádnému nebo téměř žádnému množství z vyhozených potravin a že nemohou svůj potravinový odpad eliminovat. Že by se dalo vyhnout asi polovině produkovaného potravinového odpadu, se domnívá 20 % veřejnosti, zatímco 12 % dotázaných připouští, že je v jejich silách vyhnout se většině produkovaného odpadu.
Aktivity, které k plýtvání potravinami spíše přispívají, jsou nákupy ve slevě nebo ve výhodném balení. Z aktivit, které se naopak doporučují dělat jako prevence proti plýtvání, si lidé nejčastěji před nákupem zkontrolují, co mají v lednici a ve spíži, a prověřují datum minimální trvanlivosti/spotřeby nakupovaného zboží.
Potravinový odpad ve světě
OSN odhaduje, že celosvětově tvořil v roce 2019 potravinový odpad 119,9 kg na osobu, z toho 73,3 kg na osobu připadá na plýtvání potravinami přímo v domácnostech.
Eurostat letos zveřejnil první výsledky specializovaného statistického sledování množství vyhozených potravin v Evropské unii podle odvětví. Z těchto dat vyplývá, že v roce 2020, prvním roce covidové pandemie, bylo v EU vyprodukováno přibližně 131 kg potravinového odpadu na obyvatele.
Domácnosti vyprodukovaly 53 % potravinového odpadu, což představuje 70 kg na obyvatele. Zbývajících 47 % tvořil odpad produkovaný výrobci, zpracovateli, poskytovateli stravovacích služeb a obchody. V maloobchodech se podle statistik vyřadí pouze 7 % potravin.
Česká republika se podle Eurostatu pohybuje pod průměrem Evropské unie, kdy se celkové množství potravinového odpadu na obyvatele odhaduje na 91 kg. V případě odpadu vyprodukovaného přímo v domácnostech je to pak 69 kg na osobu, což se blíží průměru celé Evropské unie (70 kg).
Podle Českého statistického úřadu činily v roce 2022 výdaje na potraviny 19,4 % ze všech spotřebních výdajů. CVVM poznamenává, že lidé chodí nakupovat ponejvíce několikrát týdně (55 %), zatímco čtvrtina (25 %) dělá nákupy jednou za týden. Každý den nakupuje 14 % lidí.
Češi podle průzkumu nejčastěji nakupují v hypermarketech/supermarketech (98 %), v menších obchodech (91 %) anebo specializovaných prodejnách typu řeznictví, pekařství, apod. (83 %).
Související:
