Na některých vysokých školách v Česku dnes protestovali studenti, akademici a pracovníci nespokojení s financováním univerzit. Celostátní hodinovou výstražnou stávku vyhlásil Vysokoškolský odborový svaz. Některé fakulty stávkovaly celý den. Požadavek vysokoškolských odborů a iniciativy Hodina pravdy na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy označil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) za nereálné. Resort podle něj plánuje pro univerzity v příštím roce vyčlenit asi miliardu korun, což ale odboráři považují za nedostatečné.
Vysoké školy by podle akademiků měly mít v roce 2024 o tři až čtyři miliardy korun vyšší rozpočet než v tomto roce a mít plán na další zvyšování financí až na úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). O požadavku dnes novináře informoval předseda koordinační odborové rady Univerzity Karlovy Petr Pavlík. Vládou schválený návrh rozpočtu počítá pro vysoké školství na příští rok s rozpočtem stejným jako v letošním roce, kdy je na vzdělávání na veřejných vysokých školách určeno 30,9 miliardy Kč.
Ministr školství Bek považuje požadavek na zvýšení rozpočtu univerzit v příštím roce o tři až čtyři miliardy korun za nereálný. „Já jsem diskutoval se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy k tomu, aby snižovaly ty obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami,“ řekl Bek po dnešním jednání se zástupci odborářů a vysokoškolské iniciativy.
Ministrem přislíbená jedna miliarda korun podfinancování vysokého školství a nízké platy části akademiků nevyřeší, tvrdí odboráři a členové iniciativy Hodina pravdy. Jsou proto připraveni stávkovat i v budoucnu, řekl za iniciativu Ondřej Švec.
Akademici se dnes rovněž ohradili proti tomu, že by za nízké mzdy některých akademiků mohli děkani fakult a akademické senáty. Podle nich je podfinancovaný celý sektor a situaci nelze řešit tak, že se peníze vezmou fakultám, kde akademici vydělávají více, a přesunou se na chudší fakulty. Na nízké mzdy si stěžují zvláště lidé z humanitních a sociálněvědních oborů.
Problém má podle Beka klíčové řešení uvnitř samotných univerzit, které mohou rozdělovat finance mezi fakultami jinak. Stejně vnímá problém financování jednotlivých oborů i ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
Stovky studentů, akademiků a pracovníků univerzit dnes odpoledne vyjádřily nespokojenost s financováním vysokých škol na náměstí Jana Palacha v Praze. Protestní akce se zúčastnili především lidé z pražských škol, jako jsou Akademie výtvarných umění, Akademie múzických umění, nebo z některých fakult Univerzity Karlovy. Zástupce ale na protestu měly i Západočeská univerzita v Plzni či Univerzita Palackého v Olomouci.
Na Filozofické fakultě UK, před jejíž budovou se protest konal, se do celodenní stávky zapojila většina akademiků, informovala Monika Brenišínová z iniciativy Hodina pravdy. V budově Fakulty humanitních studií UK v pražské Troji se kolem poledne sešlo podle organizátorů akce zhruba 200 lidí. Podfinancování škol je podle děkanky Věry Sokolové tak hluboké, že platy jsou už jen vrchol ledovce. „Myslím si, že to, co je na tom nejhorší, je, že se nemůžeme rozvíjet,“ dodala.
K celodenní stávce za lepší financování vysokých škol se oficiálně připojilo 250 ze 400 zaměstnanců z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zrušena byla téměř všechna výuka, zhruba 50 pedagogů odjelo podpořit stávkující do Prahy.
Stávkovalo se i v Brně, na nádvoří filozofické fakulty se na podporu lepšího financování univerzit a zejména humanitních oborů shromáždilo asi 120 lidí. Místopředsedkyně fakultní odborové organizace Jarmila Bednaříková poukázala na to, že peníze v Česku plynou spíše k technickým oborům, ale i ty humanitní jsou pro společnost důležité. Podle děkanky brněnské filozofické fakulty Ireny Radové je vysoké školství v ČR dlouhodobě podfinancované i v mezinárodním srovnání
Protestní shromáždění se konalo i na Univerzitě Pardubice. „Univerzita Pardubice letos zvýšila tarifní mzdy o deset procent, což bylo na hraně jejích možností,“ řekl protestnímu shromáždění rektor Libor Čapek.
Podle údajů ministerstva školství vydělávali akademičtí pracovníci působící na českých veřejných VŠ v roce 2022 v průměru 62.872 korun měsíčně. Profesoři na VŠ brali loni průměrně 99.244 korun za měsíc, docenti 75.845 Kč a odborní asistenti, tedy akademici obvykle s doktorským titulem, 54.071 korun. Ministerstvo doplnilo, že údaje o průměrné mzdě v daném roce přepočtené na celý úvazek na konkrétní vysoké škole nejsou přehledem konkrétních měsíčních mezd na daných institucích. Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle Českého statistického úřadu 40.353 Kč.
