Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval disidenta Jiřího Gruntoráda k přerušení nebo ukončení hladovky s tím, že jeho původní požadavky týkající se důstojných penzí pro disidenty a disidentky vláda plní. Zrušit usnesení kabinetu hlásící se k tradicím Charty 77 premiér nechce. Novinářům řekl, že by to bylo v rozporu s jeho svědomím a že to po něm nemůže chtít ani muž, kterého si velmi váží. Vláda se ve středu usnesla, že do 15. prosince ministři připraví návrhy zákonné úpravy penzí a že se zasadí i o změnu v chování k lidem, kteří se stavěli proti komunistickému režimu, za což zaplatili často svým profesním životem. Signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Gruntorád kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží hladovku od pátku 17. listopadu a požaduje odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL).
Gruntorád ve středu sice ocenil posun v přístupu vlády, důvody pro hladovku podle něj ale nepominuly. V úterý o věci hovořil s Fialou. Ve středečním rozhovoru pro server Aktuálně.cz uvedl, že hladovku ukončí, pokud vláda zruší usnesení, kterým se přihlásila k tradicím Charty 77. Fiala dnes uvedl, že takovou věc nenavrhne, učinit tak podle něj ale mohou členové kabinetu.
Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s malým výdělkem, který se pak promítl do nízké penze. Disidenti a disidentky mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Sociální správa a ministerstvo jejich případ pak posoudí. Podle vládního usnesení mají novela i další opatření zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, resorty obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.
Jurečka ve středu upřesnil, že připraví novelu zákona o důchodovém pojištění a dalších předpisů. U účastníků a účastnic takzvaného třetího odboje by se už neměla zkoumat doba placení odvodů v Česku či v jiné zemi. Při nedostatečném čase hrazení pojistného by tak už nemuseli žádat o odstranění tvrdosti zákona. Sociální správa také prochází případy lidí s osvědčením o boji proti totalitnímu režimu. Pokud někdo nemá dosud průměrný důchod přidělený, automaticky ho úřad přizná, uvedl. Podle zákona z roku 2011 mají odbojáři a odbojářky dostávat průměrný důchod. Ten na konci září podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) činil 20.254 korun.
K tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva a demokracii se vláda přihlásila měsíc po vstupu do Strakovy akademie. Usnesení z ledna 2022 připomíná 45. výročí zveřejnění prohlášení Charty 77. Kabinet se v něm přihlásil „k tradicím dlouholetého zápasu Charty 77 o lidská a občanská práva a o demokracii“. „Vláda si váží všech obětí represí souvisejících s Chartou 77 i dalšími tehdejšími nezávislými iniciativami a všech, kteří se na jejich činnosti podíleli,“ stojí v usnesení.
Charta byla společenstvím lidí usilujících o dodržování lidských práv, k nimž se Československo zavázalo v helsinských dohodách z roku 1975. Komunisté ji vnímali jako ohrožení své moci. První prohlášení Charta vydala 1. ledna 1977. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo 1898 signatářů. Oficiálně činnost ukončila 3. listopadu 1992.
