Hans-Georg Maassen, bývalý prezident Spolkového úřadu pro ochranu ústavy v Německu, se vyslovil pro jiný přístup k migraci, změnu politiky a konec veřejnoprávního vysílání.
Dr. Hans-Georg Maassen, bývalý prezident Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) a současný šéf WerteUnion (WU), se v Epoch Times Talk vyslovil pro zcela jinou migrační politiku, politický obrat a jiné strategie. „Nejlépe nám bylo nebo je v dobách bonnského ústavního zákona. A za to bojuji,“ má jasno člen konzervativní CDU.
Podle jeho názoru z masové migrace do Německa těží především zahraniční vlády, levicoví extremisté, „lidé, kteří nenávidí Německo“, „azylový průmysl“ a jejich lobbisté:
„Každý migrant, který přijde do této země, někomu jinému zazvoní v pokladně. Ať už jsou to ti, kteří pronajímají byty, nebo ti, kteří provozují všechny sociální podniky. I v Německu je to velký byznys.“
Zejména ty organizace, které si říkají „charitativní a dobročinné“, na tom skutečně vydělávají, říká Maassen. Dobrý byznys se dařil i realitním společnostem.
Obchodování s lidmi je pro některé atraktivní
Rodiny v zemích původu a převaděči jsou přinejmenším částečně financováni německými daňovými poplatníky, „protože peníze za převádění lidí do Evropy se obvykle vracejí prostřednictvím sociálních transferů“, říká Maassen. Nakonec už během svého působení jako odborný dozorce u Spolkového kriminálního úřadu zjistil, „že obchodování s lidmi je mnohem výnosnější než drogová kriminalita nebo prostituce a hazardní hry“.
Z pohybu uprchlíků často profitují i vlády zemí původu, protože jim pak chybí mladí muži, „kteří by byli na ulici, kteří jsou pro společnost přítěží a kteří páchají trestnou činnost“. Když tito muži žijí v Německu nebo v Evropě, země původu se nejen „zbaví svých problémů“, ale mohou se také těšit na více deviz, protože lidé, kteří odešli, často posílají peníze svým rodinám do vlasti.
Zejména v Německu si podle bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy masovou migraci přejí také „velcí ideologové, […] konkrétně levicoví extremisté pod hlavičkou antiněmců“; tito „nenávistníci Německa“ jsou „lidé, kteří také říkají, že se postaráme o to, aby za 50 let už nebyly žádné ,bílé chleby‘, tj. žádní lidé se světlou barvou pleti“, potvrdil Maassen.
„Osudová chyba“ Merkelové
Vzhledem k tomu, že žadatelé o azyl přicházeli do země „přes bezpečné třetí země“, a nebyli tedy „politicky pronásledováni“, Německo nikdy nebylo povinno umožnit milionům žadatelů o azyl vstup do země. Dokonce ani z humanitárních důvodů, jak „paní Merkelová […] stále předkládá“, tvrdí Maassen. To byla „osudová chyba“.
Když však chtěl tehdejší spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) v roce 2018 začít s odmítnutím vstupu na hranicích „na základě zákona“, Merkelová to odmítla. Maassen uvedl, že bývalá kancléřka pravděpodobně dokonce „nechala rozpadnout parlamentní skupinu“, aby dosáhla svého.
Dnešní politici pravděpodobně chtěli pouze přejít na „jiné složení obyvatelstva“.
Chybí vůle k deportaci
Sám je přesvědčen, že „zločince“ lze určitě deportovat a že masovou imigraci lze zastavit „relativně snadno“. Bez víza nebo pasu by lidé stejně museli „zůstat venku“. To by však vyžadovalo „politický obrat s jinými politiky“:
„Kdybychom měli jiného kancléře, mohl by během 15 minut rozeslat spolkové policii nařízení: „Od této chvíle budou lidé na německých hranicích vraceni zpět.“
Zatím se však stát chová „záměrně hloupě a záměrně politicky naivně“, místo aby se vrátil k politice 90. let. Tehdy například německá vláda dala Vietnamu jasně najevo, že nebude poskytnuta žádná rozvojová pomoc. Neposkytnou žádné vývozní záruky Hermes a žádnou ratifikaci leteckých a námořních dohod, dokud Vietnam nebude chtít přijímat zpět své vlastní občany.
Německý stát je nyní „bezbranný“
Prozatím je však třeba se vyrovnat s nyní již síťovými strukturami klanové kriminality a islamismu. V nich nejde jen o peníze, ale také o moc a ideologii. Jak ukázaly propalestinské demonstrace, lidé také získali větší sebevědomí, řekl Maassen: Dokonce i islamisté si nyní „uvědomili, že německý stát je bezbranný“.
„Stát zaujímá vůči covidovým demonstrantům tvrdý postoj. Ukazuje jasnou hranu, když se někdo dopustí přestupku při parkování, ale nedělá nic, když jde o klanovou kriminalitu, těžké zločince a islamisty ze zahraničí. Oběma očima se dívá na druhou stranu, včetně svých kuřích ok.“
Zvýšená hrozba terorismu
Sám proto očekává, že „teroristická hrozba v Německu“ se v nadcházejících letech zvýší – „právě kvůli proizraelskému postoji německé vlády“. Je pravděpodobné, že „sociální demokraté“ pak budou opět volat po zpřísnění zákonů o zbraních nebo omezení základních práv.
Sociální demokracie, krajní levice, islamisté, teroristé: je tu snad něco společného? Pro Maassena ano. I když nevidí žádnou souvislost mezi islamistickou ideologií a komunisticko-socialistickými snahami, vidí podobného nepřítele. Tím je levicový extremismus a islamismus, které nenávidí Západ, kapitalismus a Wall Street. Oba světonázory se navíc považují za osvobozenecká hnutí „jako Hamás“: vždy se zapojují do boje „za utlačované a zbavené práv ve světě“. „V tomto ohledu je pochopitelné, že levicově extremistická scéna vychází do ulic společně s islamisty,“ řekl Maassen.
Proti „velké transformaci“
Skutečnost, že Německo nyní potřebuje „miliony cizinců“ kvůli své neúspěšné rodinné politice a s ní spojenému demografickému vývoji, je „záminkou“, vysvětlil Maassen. Protože „ti, kteří sem přijdou, se nestanou pečovateli nebo řezníky, které potřebujeme, ale stanou se něčím jiným nebo vůbec ničím“. Koneckonců Japonsko, které má ještě nižší porodnost než Německo, a další evropské země neotevírají své dveře „statisícům nebo milionům migrantů“.
Podle Maassena je za tím ještě něco jiného, a sice „politický projekt, který je také součástí této velké transformace“:
„Oni už nechtějí heterogenní národní státy, všichni se chtějí spojit. Sní o světové vládě, která nejlépe ví, jak mají lidé žít. Zda mají mít spalovací motory, nebo zda mají jezdit do práce na vozech tažených voly. Sní také o celosvětovém občanském příjmu, aby byli všichni stejně chudí bez ohledu na to, zda pracují, nebo nepracují.“
Podle jeho názoru však není zapotřebí ani tak zásadní transformace, ani nového „systému“. Stačí však „liberálně-demokratický základní řád“ včetně svobody názoru v bonnském stylu.
Ve prospěch plurality názorů a médií
K tomu však patří i média, která jsou připravena „poskytovat pravdivé informace, informovat plošně a kriticky doprovázet politiku“, vysvětlil Maassen. To však již nemohl uznat. Místo toho se v médiích objevuje tendence „politické oponenty určité ideologie shazovat, marginalizovat, očerňovat, zapojovat se do kultury rušení, deplatformovat je“ a nezvat je do diskusních pořadů. „To je nebezpečí pro liberální demokracii,“ řekl Maassen.
Za fatální považuje i „tento příběh s firewallem“, podle něhož žádná z ostatních parlamentních stran nechce s AfD spolupracovat. Odpůrci AfD trvají na narativu, že oni jsou demokraté, zatímco „ostatní […] jsou fašisté“. „To byl názor soudruha Ulbrichta a soudruha Ericha Honeckera,“ upozornil Maassen. V současné době však v Německu vidí „stále více přívrženců a fanoušků“ jejich „myšlenkového světa“:
„A sice, že pouze ti, kteří jsou socialisté – a já do toho zahrnuji i ekosocialismus – jsou demokraté, ostatní demokraté nejsou a nemají právo se vyjadřovat. V podstatě jim musí být odebrána jakákoli možnost ekonomické aktivity. Je třeba je zničit, marginalizovat, zlikvidovat.“
Kdyby však bylo po jeho, „boj proti pravici“ by už neměl být veden jako „boj proti politickým disidentům, kteří nejsou na levici“, jak to v současnosti zažívá Německo:
„To musí konečně skončit. To, co potřebujeme, je pluralita názorů, ale také pluralita médií. A domnívám se, že současná veřejnoprávní média tomu skutečně stojí v cestě. Přimlouval bych se za to, aby tato veřejnoprávní média byla zrušena. V Německu je už nikdo nepotřebuje.“
To, že „politický protivník v Německu dokázal toto všechno“, nemá nic společného s většinovou situací, prohlásil právník. Politický oponent nemá za sebou většinu. „Většina nikdy nebyla tak šílená jako politici,“ řekl Maassen, „byli hlasitější a ostatní se nebránili. A to se musí změnit.“
Diskuse ve videu
Celá diskuse s dr. Hansem-Georgem Maassenem, bývalým kriminálním vyšetřovatelem a autorem literatury faktu Ulfem Küchem a novinářem a odborníkem na terorismus Shamsem Ul Haqem je k dispozici také ve formě videa:
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
