Senát ve středu schválil novelu tzv. liniového zákona, který urychluje výkup či vyvlastnění pozemků pro výstavbu významných projektů v zemi. Také má zrychlit vydávání a případný soudní přezkum povolení potřebných k výstavbě dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací.
Úprava zákona podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely odstranila po 12 letech „diskriminaci pozice státu jako vlastníka vyhrazených nerostů“ a umožní zrychlené získávání pozemků např. pro těžbu lithia nebo ukládání jaderného odpadu.
Podle něj však bude nucené vyvlastňování „zcela mimořádné opatření“ určené pro ložiska strategického významu. „Nejedná se o komerční zneužití a pravděpodobně se bude týkat lithia, a to v horizontu pěti až osmi let,“ uvedl Síkela.
Uznal právo všech na uplatnění svého hlasu a vyslechnutí relevantních argumentů i právo na kompenzaci ušlé újmy, ale zároveň zdůraznil, že zájmy majitelů pozemků nejsou nadřazeny veřejnému zájmu.
„Nikdo nemá právo prosazení veřejného zájmu, například vybudování trvalého úložiště, v tomto případě zabránit jen proto, že jeho případné negativní dopady nechce mít ve své blízkosti,“ vyslovil se ministr.
Pandořina skříňka
Z přítomných 74 senátorů pro návrh zákona hlasovalo 41, jen o tři více, než bylo třeba ke schválení. Tímto se změnil zákon číslo 416 z roku 2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, takzvaný liniový zákon.
V dlouhé debatě o schválení vystoupili s námitkami jak odpůrci, tak i zastánci novelizace. Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (nezávislá) varovala před zbrklým schválením zákona.
Obrátily se na ni prý desítky starostů napříč politickým spektrem, kterým se zákon nelíbí. „Zákon umožňuje v zásadě vybraným subjektům, a to nejen veřejnoprávním, zcela legálně nepřiměřeně zasahovat do krajiny,“ uvedla Hamplová.
Podle ní se otevírá Pandořina skříňka, co všechno bude podle zákona možné, zejména ve vztahu se životním prostředím a ochranou přírody. Oblast životního prostředí by jakoby „najednou nebyla důležitá“, uvedla senátorka a dodala: „Opravdu tento zákon zasahuje výrazně v neprospěch životního prostředí, které jindy chráníme někdy až úplně absurdně a hystericky.“
Také poukázala na výrazné zasahování do ústavních vlastnických práv, zejména v případě obcí, měst a krajů. Některé pasáže jí jako právničce přijdou formulovány tak, že se bude moci vyvlastňovat „i ve prospěch velkých soukromých zájmů“. Legislativě rovněž vyčetla, že nerespektuje samosprávy, která nemají právo veta a „budou docela bezmocné“.
S obcemi a kraji se podle ní obsah zákona vůbec neprobíral a nesouhlasí s uspěchaným přijetím tohoto právního dokumentu. „Nemůžeme pod časovým tlakem postupovat – už to tady několikrát padlo – na úkor kvality zákonodárného procesu… Ne v tomto zkráceném řízení,“ namítla senátorka.
Osekávání práv
Proti ukvapenému projednávání liniového zákona varoval i senátor Martin Krsek (SEN 21). Ten poznamenal, že z původního vládního návrhu novely se stal díky početným „přílepkům“ v podobě pozměňovacích návrhů od poslanců text, který „nabobtnal“ do obřích rozměrů a mění dalších 17 zákonů.
„Mění nový stavební zákon, takže projektantům se poskytují údaje z neveřejné části digitální technické mapy kraje v rozsahu nezbytném pro projektovou činnost. Mění nový stavební zákon, takže se stavby veřejné technické infrastruktury a přístřešky prohlašují za drobné stavby. Ze zákona o posuzování vlivů na životní prostředí odstraňují Českou inspekci životního prostředí jako dotčený orgán. Mění zákon o ochraně přírody a krajiny, takže ČIŽP nebude mít nadále pravomoc kontrolovat a řešit činnosti fyzických osob,“ poukázal politik.
Podotkl také, že některé procedury, které budou zákonem omezeny, poškodí všechny, zejména obce. „Jestliže tedy u povolování liniových staveb, těžby energetické a jiné infrastruktury či strategických zón osekáme práva jedněch, tedy těch neziskovek, osekáme zároveň práva všech. Zkrácené lhůty či nemožnost podat odvolání budou platit pro všechny včetně dotčených obcí a vlastníků domů a polí,“ řekl Krsek.
Senátor rovněž poukázal na to, že návrh zákona podle zástupců samospráv „tříští jednotu územního plánování“ a „zcela narušuje koncept územního plánování a jeho hierarchii“. Jeho obavou je, že stát si díky zákonu bude prosazovat projekty i navzdory odporu obcí či veřejnosti. Uvedl i konkrétní příklad z jeho regionu.
„Jenom připomenu z minulosti dálnici D8, která v našem regionu prošla a byla prosazena na sílu skrze CHKO, což samozřejmě už je sám paradox, že si vláda poruší vlastní zákon tím, že si navrhne trasu, tedy stát poruší zákon tím, že si navrhne trasu dálnice skrze chráněnou krajinnou oblast, a samozřejmě ignoroval také posudky renomovaných geologů, kteří varovali, že ta trasa nejenže samozřejmě je problematická ve vztahu k ochraně přírody, ale také prochází územím sesuvů, což se samozřejmě těsně před dostavbou dálnice prokázalo tím, že přišel obrovský sesuv, který zasypal celý úsek dálnice, a sanace tohoto sesuvu vyšla daňové poplatníky na jednu miliardu korun.“
Zdeněk Hraba (nezávislý) naopak přijetí zákona obhajoval: „Já si myslím, že český stát potřebuje jako sůl liniový zákon v této podobě. Ne, že by byl ideální, určitě všechno se dá změnit, všechno se dá vylepšit, ale měňme to proboha až na cestě. Na tu cestu musíme nejdříve vyrazit, musíme mít právní prostředky na to, aby se skutečně rychle vybudovala infrastruktura, aby se mohly vybudovat dálnice, aby nemohly být blokovány důležité stavby, tak jako je třeba dostavba pražského okruhu.“
Záznam jednání můžete zhlédnout zde.
