Aktualizováno 4. 12. 2023, 22:02
K alarmujícím závěrům došel Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole hospodaření státu v rámci programu Antivirus. Pomoc od státu dostaly i firmy, na něž covid-19 žádný dopad neměl. Navíc vláda mohla ušetřit miliardy, kdyby vyplácela jen částečnou kompenzaci, tak jak to bylo v ostatních zemích EU.
Cílem programu Antivirus bylo zmírnit negativní dopady pandemie covidu-19 na zaměstnanost v ČR. Problém je, že tyto finance putovaly i do společností, kterým v době šíření nemoci rostl čistý obrat, zisk a zvyšoval se jim počet zaměstnanců. Vyplývá to z říjnové zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který to dnes oznámil ve své tiskové zprávě.
Úřad prošetřoval, jak Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce ČR (ÚP ČR) nakládaly v letech 2020 a 2021 s peněžními prostředky státního rozpočtu a EU určenými na podporu zaměstnanosti.
Pomoc státu čerpaly také firmy, které si v té době rozdělovaly podíly na zisku. V jednom ze tří režimů programu Antivirus (režim A Plus) stát navíc nesl téměř 100 % nákladů na udržení pracovních míst, což bylo proti zásadě uplatňované v ostatních zemích EU, kde část nákladů nesli i zaměstnavatelé a zaměstnanci. NKÚ zjistil, že kdyby stát dodržel pravidlo částečné kompenzace, ušetřil by až 4,4 miliardy Kč.
„NKÚ došel k závěru, že část peněžních prostředků státního rozpočtu a EU určených na podporu zaměstnanosti byla vynaložena neúčelně. Podle kontrolorů porušily MPSV a ÚP ČR povinnosti stanovené právními předpisy EU a ČR a obě instituce nesledovaly a nevyhodnocovaly dopady programu Antivirus,“ píše se v tiskové zprávě úřadu.
„Podporu z programu Antivirus v celkové výši 51,2 miliardy Kč obdrželo téměř 71 000 firem a jejich 1,2 mil. zaměstnanců. Celkem 9,8 miliardy Kč přitom čerpaly podniky z odvětví, kde nedošlo k poklesu produkce,“ píše NKÚ. Jako příklad uvádí IT firmy, kterým „v roce 2021 vzrostla hospodářská produkce oproti roku 2019 o 17,5 % a počet zaměstnanců o 9,5 %“.
Podporu z programu Antivirus ve výši 48,1 mil. Kč dostal i nejmenovaný obchodní řetězec, který v době pandemie covidu-19 hospodářsky expandoval a nepřetržitě nabíral nové zaměstnance. Jeho čistý obrat se v roce 2020 oproti roku 2019 zvýšil o 10,5 miliardy Kč a zisk o 336,4 mil. Kč. Počet zaměstnanců firma zvýšila o 11,1 %.
Kontroloři dále zjistili, že režim A Plus programu Antivirus připravilo MPSV v rozporu se stanovenou zásadou, podle níž měly být náklady na udržení pracovních míst sdíleny mezi státem, zaměstnavatelem a zaměstnancem. V tomto režimu stát poskytl zaměstnavatelům příspěvky na náhrady mezd ve 100% výši a vyplatil jim celkem 21,1 miliardy Kč. Pokud by byla respektována zásada částečné kompenzace, snížil by se objem státem poskytnutých příspěvků na 16,7 miliardy Kč.
V ostatních zemích EU přitom tíži nákladů spojených s udržením pracovního místa nesli alespoň částečně zaměstnavatelé nebo zaměstnanci. I navzdory mimořádné pandemické situaci se v ČR míra nezaměstnanosti pohybovala okolo 3 % a nabídka volných míst převyšovala počet uchazečů o zaměstnání.
Poskytování příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus prověřoval NKÚ u 31 zaměstnavatelů a jejich 47 871 zaměstnanců. Kontroloři zjistili, že 7 % z podpořených zaměstnanců, tedy 3 363 osob, bylo následně vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Podpora v celkové výši 58,2 mil. Kč tak nevedla k zachování jejich pozic. Deset z 31 kontrolovaných firem čerpalo od státu podporu 1,9 miliardy Kč na udržení pracovních míst, ačkoliv v letech 2020 a 2021 tyto firmy vyplácely podíly na zisku. Neslučitelnost čerpání podpory a vyplácení dividend zakotvilo MPSV do zákona o zaměstnanosti s účinností od července 2021.
Neúspěšné projekty MPSV
Kromě programu Antivirus kontroloři prověřili rovněž čerpání 2,2 miliardy Kč na tři projekty operačního programu „Zaměstnanost 2014−2020“ (OPZ). U těchto projektů zjistili, že část prostředků byla vynaložena neúčelně, neboť pomoc přispěla k řešení problémů jen v omezeném rozsahu.
Z prostředků určených na podporu sdílených pracovních míst v projektu FLEXI pomohl Úřad práce ČR pouze 252 z původně plánovaných 3 000 účastníků projektu, tedy 8,4 %. U projektu PDU, jehož hlavním úkolem bylo zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti dlouhodobě evidovaných uchazečů o práci, bylo do konce roku 2022 podpořeno jen 1 508 dlouhodobě nezaměstnaných, tedy 12,1 % z celkového počtu 12 490 účastníků projektu.
Třetí projekt OPZ („Outplacement“) sice pomohl se zprostředkováním zaměstnání 86,8 % podpořených osob, nabízené vzdělávací kurzy však neodpovídaly dle NKÚ jejich zájmu a vzdělání. Nenaplnil se tedy předpoklad ÚP ČR, že 4 277 účastníků získá osvědčení o absolvování vzdělávacího kurzu. To nakonec získalo pouze 50 účastníků projektu, tedy 1,2 % z předpokládaného počtu.
