„Čeká nás scénář, který EU už dlouho nezná: nedostatek potravy.“
Evropský parlament a Rada Evropské unie dosáhly 29. listopadu předběžné dohody o stanovení nových pravidel pro snížení emisí znečišťujících látek z průmyslu v EU, včetně emisí produkovaných intenzivním chovem drůbeže a prasat a těžbou.
Rada a Parlament se dohodly na úpravě některých prahových hodnot pro chov zvířat, které se budou vztahovat na intenzivní chovy s 300 kusy prasat a 280 kusy drůbeže (300 kusů, pokud se jedná o nosnice) a 350 kusy u smíšených chovů, přičemž pravidla budou postupně zaváděna od roku 2030, počínaje největšími chovy.
Odvětví chovu prasat přijímá novinky se znepokojením
„Odvětví chovu prasat se snaží snižovat emise již více než 20 let a výsledky ukazují velmi pozitivní vývoj,“ řekl Miguel Angel Higuera, ředitel Národního sdružení producentů prasat (ANPROGAPOR), španělskému deníku Epoch Times.
V letech 2005 až 2020 se v odvětví chovu prasat podařilo snížit emise skleníkových plynů o 41 %. „Toto nařízení odráží skutečnost, že na odvětví, které si plní své domácí úkoly, bude vyvíjen tlak a že tak již nemůže činit, pokud nedojde k pokroku v jiných odvětvích, jako je odvětví živočišné výroby,“ uvedl pan Higueras.
„Ze španělského pohledu byla navíc aktualizována legislativa pro hospodaření v chovech prasat v roce 2020 (RD 306/2020), která obsahuje přísnější závazky ke snižování emisí než evropské předpisy, díky čemuž jsou již na úrovni souladu s evropskou směrnicí o emisních stropech,“ dodal pan Higueras, který zastupuje 80 % španělských producentů prasat.
Toto „nové otočení šroubu“ bude znamenat další zátěž pro již tak problémové odvětví chovu prasat.
Jaký dopad bude mít toto opatření
ANPROGAPOR analyzuje možný dopad opatření, které se dotkne dalších tisíců farem.
„Odhadujeme, že ve Španělsku se nyní bude muset tomuto novému nařízení přizpůsobit více než 15 000 výkrmen s 2 000 místy, které byly dříve vyloučeny. Při zvažování velikosti/ziskovosti chovu prasat nevytváří výkrmna s 2 000 místy dostatečnou ziskovost, aby mohla být považována za plnohodnotné zaměstnání. Chovatel s 2 000 místy musí mít další zdroj příjmu, aby byl schopen přežít,“ vysvětluje pan Higueras.
Toto nařízení by dále zvýšilo výrobní náklady, takže by menší producenti nebo producenti s menší dluhovou kapacitou museli ukončit činnost. To by vedlo ke snížení nabídky a zvýšení cen.
„Jinými slovy, jediný způsob, jak přenést zvýšené náklady tohoto nařízení na chovatele, je ten, že budou muset zavřít, a to je nepřijatelné, protože se schyluje ke scénáři, který v EU už dlouho nebyl: k nedostatku potravy,“ dodává zástupce ANPROGAPOR.
Toto nové zvýšení výrobních nákladů v Evropské unii (EU) „nás učiní nekonkurenceschopnými vůči třetím zemím, což znamená, že zisk, který vytváříme v evropské a španělské obchodní bilanci, zmizí“.
Odborník potvrzuje, že tento pokles produkce by také mohl způsobit vážný problém se zásobováním a proměnit nás v dovozce potravin ze třetích zemí.
ANPROGAPOR upozorňuje, že odvětví živočišné výroby, a zejména odvětví chovu prasat, nejsou příliš flexibilní, „v okamžiku, kdy se zemědělec rozhodne zavřít svou farmu, je pro něj téměř nemožné ji znovu otevřít a obnovit výrobu“.
To znamená, že toto nařízení by mělo na odvětví strukturální dopad a tento pokles produkce by ohrozil zásobování potravinami a potravinovou bezpečnost.
Skleníkové plyny: skutečný problém?
Směrnice o průmyslových emisích je hlavním nástrojem EU pro regulaci znečištění z průmyslových a zemědělsko-průmyslových zařízení látkami, jako jsou oxidy dusíku, amoniak, rtuť, metan a oxid uhličitý (CO2), které budou muset získat emisní povolení od členských států, pokud splní požadavky.
„Stanovujeme přísnější pravidla pro řešení znečištění u zdroje a zároveň zlepšujeme vykazování a monitorování emisí,“ uvedla Teresa Ribera, třetí místopředsedkyně španělské vlády a ministryně pro ekologickou transformaci, v prohlášení jménem španělského předsednictví Rady EU.
Podle Evropského zeleného paktu jsou „změna klimatu a zhoršování životního prostředí existenční hrozbou, které čelí Evropa i zbytek světa“, a za tímto účelem si stanovil tři velmi jasné cíle:
– nulové čisté emise skleníkových plynů do roku 2050
– hospodářský růst oddělený od využívání zdrojů
– Nikdo nezůstane pozadu
Stále více vědců však zpochybňuje nikoli náklady a přínosy klimatických předpisů, ale samotnou existenci problému, na němž jsou založeny: globální oteplování způsobené nárůstem skleníkových plynů v zemské atmosféře.
„Žádná klimatická nouze neexistuje a ani existovat nebude“
William Happer, emeritní profesor na katedře fyziky Princetonské univerzity a předseda správní rady neziskové organizace CO2 Coalition, která byla založena v roce 2015, ujišťuje, že „žádná klimatická nouze není a nebude“.
Odborník tvrdí, že debaty o klimatu „bývají založeny spíše na emocích než na faktech“:
Koalice, kterou založil bývalý zakladatel Greenpeace Patrick Moore, tvrdí, že „velké zvýšení koncentrací skleníkových plynů způsobuje velmi malé změny v tepelné bilanci atmosféry. Zdvojnásobení koncentrace metanu (zvýšení o 100 %, které by při současném tempu růstu trvalo asi 200 let) by snížilo tepelný tok do vesmíru pouze o 0,3 %, což by vedlo k průměrné změně globální teploty o pouhých 0,2 °C. To je méně než čtvrtina změny globální průměrné teploty o 0,2 °C. To je méně než čtvrtina pozorované změny teploty za posledních 150 let.“
„V rozporu s často opakovanou mantrou, že současná koncentrace CO2 je bezprecedentní, se naše současné hodnoty oxidu uhličitého pohybují na téměř historickém minimu. Průměrná koncentrace CO2 za předchozích 600 milionů let byla více než 2 600 ppm, což je téměř sedminásobek našeho současného množství a 2,5násobek nejhoršího scénáře, který IPCC předpovídá pro rok 2100. Nemáme příliš mnoho CO2, máme ho málo,“ říká Koalice proti CO2.
Grafika vytvořená Koalicí proti CO2
Koalici CO2 tvoří početná skupina předních vědců a vznikla v roce 2015 s cílem informovat názorové vůdce, politiky a veřejnost o důležitém „přínosu oxidu uhličitého pro náš život a ekonomiku“.
Podle těchto odborníků, v jejichž čele stojí nositel Nobelovy ceny za fyziku Dr. John Clauser, „zvýšení koncentrace CO2 o 300 ppm zvýší růst rostlin v průměru o 46 %“ u 83 druhů potravinářských plodin, jak ukázaly výsledky 270 laboratorních studií.
Procentuální nárůst biomasy v důsledku dodatečného zvýšení obsahu CO2 o 300 ppm. Infografika vytvořená organizací CO2 Coalition.
Naopak tvrdí, že velké množství studií ukazuje nepříznivé účinky prostředí s nízkým obsahem CO2. Například Overdieck (1988) uvedl, že v období před průmyslovou revolucí s nízkou koncentrací 280 ppm CO2 byl růst rostlin ve srovnání s dneškem snížen o 8 %. Navrhované chybné pokusy o snížení koncentrace CO2 by tedy byly špatné pro rostliny, špatné pro zvířata a špatné pro lidstvo.
Zdraví v rovnováze
Zatímco cílem prozatímní dohody, kterou bude muset formálně potvrdit Rada a Parlament, je „zajistit lepší ochranu lidského zdraví a životního prostředí snížením škodlivých emisí z průmyslových zařízení, včetně intenzivního chovu zvířat, do ovzduší, vody a půdy, jakož i prostřednictvím vypouštění odpadů“, odborníci varují, že rostoucí ceny čerstvých potravin mají „přímý vliv na nárůst nadváhy a obezity“.
Chudší rodiny, které si nemohou dovolit zařadit do svého jídelníčku čerstvé potraviny, se musí uchýlit k ultra zpracovaným potravinám, které jsou levnější, ale méně zdravé.
Vedoucí oddělení všeobecné chirurgie a trávicího systému univerzitní nemocnice HLA Moncloa během svého vystoupení na III. observatoři zdraví, kterou pořádaly EL ESPAÑOL a Invertia, připomněla, že 3 miliony dospělých lidí každoročně umírají z příčin druhotně způsobených obezitou, jako je například cukrovka.
Článek původně vyšel na stránkách španělské redakce Epoch Times.
