Haagský zvláštní tribunál pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) dnes v odvolacím slyšení potvrdil odsouzení bývalého velitele povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Saliha Mustafy. Loni jej tribunál za svévolné věznění a mučení Albánců podezřelých ze spolupráce se Srby během války za nezávislost Kosova poslal na 26 let do vězení. Odvolací soud tento trest zkrátil o čtyři roky, uvedla agentura AP.
I když soud zamítl všechny Mustafovy výhrady, snížil mu trest na 22 let vězení. Vysvětlil to tím, že trest byl vyšší, než vyžadují mezinárodní i vnitrostátní normy pro ukládání trestů ve srovnatelných případech.
Předsedající soudkyně Michèle Picardová označila rozsudek – první svého druhu – za důležitý milník a „významný krok k zajištění spravedlnosti obětem a zajištění odpovědnosti“. Zdůraznila, že zkrácení Mustafova trestu „v žádném případě nenaznačuje, že zločiny, za které byl souzen a odsouzen, nejsou závažné“.
Když Picardová četla rozhodnutí odvolacího soudu, Mustafa neprojevil žádné emoce, píše AP.
Mustafa se stal první osobou odsouzenou za válečné zločiny v Kosovu zvláštním tribunálem.
Letos v dubnu začal v Haagu ostře sledovaný proces s bývalým kosovským prezidentem Hashimem Thaçim a dalšími třemi bývalými vysoce postavenými veliteli UÇK, kteří čelí obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Trvají na tom, že jsou nevinní.
Rozsudek nad Mustafou byl první verdikt, který haagský tribunál vynesl. Podle rozsudku odsouzený řídil věznici využívanou k mučení během konfliktu z let 1998 a 1999, kdy kosovští povstalci bojovali za nezávislost na Srbsku. Mustafa byl uznán vinným zejména z mučení a vražd spáchaných v roce 1999 na vězněných Albáncích podezřívaných ze spolupráce se Srby.
Zločiny se staly v tehdejším zadržovacím zařízení v obci Zlaš (Zllash) přibližně 12 kilometrů východně od kosovské metropole Prištiny. Mustafa trval na své nevině ve všech bodech obžaloby. Zproštěn byl obvinění pouze v jednom bodě, jenž se týkal špatného zacházení se zadržovanými.
Mustafa patřil k zakladatelům a vrchním velitelům UÇK v době války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Později sloužil v kosovských bezpečnostních silách jako šéf oddělení pro informace. Zatčen byl koncem září 2020 na žádost prokuratury KSC. Jeho oběti bojovníci UÇK podezřívali ze spolupráce se Srby, nebo minimálně z toho, že nepodporovali povstalce.
KSC byl po silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudit má bývalé velitele povstalecké UÇK, která vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Tribunál je součástí kosovské justice, ale z bezpečnostních důvodů sídlí v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.
Válka v Kosovu si vyžádala na 13.000 životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než 1600 nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznala ji doposud zhruba polovina členských států OSN. Uznat ji odmítá Srbsko a jeho klíčoví spojenci Rusko a Čína.
