Od vstupu České republiky do Evropské unie nebyla horší doba pro načasování diskuse o přijetí eura než teď. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády hnutí ANO to řekl její předseda Karel Havlíček. Ke konkrétním krokům ke splnění závazku přijetí společné evropské měny v novoročním projevu vyzval prezident Petr Pavel. Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání vlády řekl, že se kabinet v programovém prohlášení nedomluvil na tom, že by se v nynějším volebním období zabýval přijetím eura.
„Od našeho vstupu do Evropské unie nebyla horší doba pro načasování takové diskuse. Mimo jiné proto, že nesplňujeme konvergenční kritéria, mimo jiné proto, že máme v tuto chvíli zejména bojovat s inflací všemi prostředky, které máme,“ poznamenal Havlíček. Přijetí eura by podle něj pravděpodobně znamenalo zvýšení cen služeb, čili by se v určitém čase jednalo o proinflační řešení. „Logicky by tento krok měl negativní dopad zejména na sociálně nejslabší,“ dodal místopředseda Sněmovny.
EU zároveň podle Havlíčka zažívá jednu z největších krizí. „Začíná se stávat nekonkurenceschopnou, dělá jedno špatné rozhodnutí za druhým ve smyslu klimatické, energetické, migrační politiky. A v této chvíli většina vlády má zájem stát se pevným jádrem unie,“ kritizoval. Středeční Fialovo vyjádření lze podle něj přeložit tak, že nyní si kvůli tlaku veřejnosti vláda nemůže dovolit zabývat se přijetím eura, ale pokud by uspěla v příštích sněmovních volbách, pustí se do toho. Mezi přívržence přijetí eura patří například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Hnutí ANO je podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové konzistentní a přijetí eura odmítá. Dokud se eurozóna nereformuje, tak není dobré do ní vstupovat, míní. „Z ekonomického hlediska není jediná výhoda, kterou by nám to přinášelo. Obrovské rozdíly v ekonomické úrovni, v cenové hladině, v úrovni mezd, to jsou všechno věci, které by vedly k tomu, že by se zvedaly ceny, ať už služeb, ale i některého zboží,“ řekla. Česko by podle ní také ztratilo jednu z velkých výhod, a to kompetenci České národní banky (ČNB) reagovat na ekonomickou situaci.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Hospodářské noviny loni v listopadu informovaly o tom, že se ministerstva přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura. Zpráva ministerstva financí a ČNB konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z kritérií, dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN.
