Německo v roce 2024 – 2. část: Sociální stát, migrace, odliv mozků a zrušení hotovosti

Analytický komentář

Nový rok bude ve znamení ideologie, deindustrializace, nedostatku kvalifikovaných pracovníků a popírání reality. Zatímco v první části analýzy jsme se věnovali energetické politice, automobilovému průmyslu, vzdělávání a digitalizaci v Německu, druhá část se zabývá sociálním státem, migrací, Německem jako místem podnikání, odlivem mozků, válkou na Ukrajině a zrušením hotovosti.

Rok 2023 skončil s velkou pompou. Ústavní soud učinil přítrž bilančním trikům trafikantské koalice. Doba rozdělování obrovských peněz na financování politických utopií skončila.

V roce 2024 můžeme očekávat zvyšování daní a odvodů, vysoké ceny energií, postupující deindustrializaci, volební otřesy doma i v zahraničí a pokračující nekontrolovanou migraci a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Není čas ani na optimismus, ani na pesimismus, natož na křečovitý alarmismus – je čas na realismus.

Německo ani v roce 2024 nebude bohatou zemí

Pokud se domácnosti rozdělí na bohatší a chudší polovinu, medián bohatství je hodnota, která leží přesně uprostřed. Podle zprávy UBS Global Wealth Report 2023 se zde Německo umístilo na 16. místě s majetkem 256 180 dolarů na dospělou osobu, daleko za Švýcarskem (685 230 dolarů), USA (551 350 dolarů), Austrálií (496 820 dolarů), ale také Dánskem (409 950 dolarů), Nizozemskem (358 230 dolarů), Belgií (352 810 dolarů) a Francií (312 230 dolarů).

Vzhledem k negativním ekonomickým vyhlídkám a nekončící migraci převážně nemajetných osob lze předpokládat, že medián bohatství bude v roce 2024 nadále klesat.

Sociální stát se stává nedostupným – přerozdělování neskončí

V Německu je již nyní téměř 45 % rozpočtu vynakládáno na pracovní a sociální věci a zdravotnictví. V roce 2022 tvořily veřejné sociální výdaje 26,7 % HDP, což je o více než 5 % nad průměrem OECD (21,1 %). Přibližně 46 milionů pracujících lidí v Německu musí pomáhat platit na 21 milionů důchodců (121 miliard na dotace důchodů, včetně základních starobních a invalidních dávek) a 5,5 milionu příjemců státních sociálních dávek.

V německé politice platí heslo: přerozdělovat bohatství namísto podpory jeho tvorby. Stručně řečeno: přerozdělování místo výkonu. Díky sociálním dávkám se v mnoha profesích téměř nevyplatí pracovat. Tento stav bude pokračovat i v roce 2024, kdy dojde ke zvýšení sociálních dávek. Pokud nebudou mzdy v nízkopříjmovém sektoru výrazně vyšší než státní sociální dávky, pak se pochopitelně stále více lidí rozhodne pro dávky. Aby bylo možné udržet sociální stát v chodu, je třeba neustále zvyšovat daně a příspěvky. Z dlouhodobého hlediska je německý sociální stát neudržitelný.

Vývoj sociálních výdajů v Německu: Od roku 1960 vzrostly do roku 2021 na 1161,5 miliardy eur. (Z knihy „Die Abrechnung“ (Zúčtování) Matthiase Weika)

Daně zůstávají příliš vysoké a poškozují Německo jako místo pro podnikání

Německo má jedno z nejvyšších daňových a celních zatížení na světě. Skutečnost je taková, že země má mezinárodně nekonkurenceschopný daňový systém. V roce 2022 činila míra zatížení příjmů (průměrné daňové a celní zatížení domácnosti v Německu) přibližně 53 %. Podniky v Německu platí přibližně o 10 % bodů vyšší daně, než je průměr EU.

Vysoké náklady na pracovní sílu činí lokalitu pro zaměstnavatele neatraktivní. Nízké čisté příjmy činí lokalitu neatraktivní pro zaměstnance. Zatímco v Německu se platí 42% daň z příjmu již při příjmu nad 62 810 eur a 45% nad 277 826 eur, například v USA je to 24% nad 89 175 USD, 32% nad 170 050 USD, 35% nad 215 950 USD a 37% nad 539 900 USD. Přesto se v roce 2024 neočekává žádné naléhavě potřebné, výrazné snížení daní.

Nelze očekávat ani snížení nebo zrušení daně darovací a dědické, která neexistuje v zemích EU Estonsku, Lotyšsku, Maltě, Rakousku, Rumunsku, Švédsku, Slovensku, Slovinsku ani v Austrálii, na Novém Zélandu, v Číně, Indii, Švýcarsku, Andoře, Turecku, Singapuru a Norsku. Právě naopak. V době napjatých rozpočtů sní nejeden politik o dalším zpřísnění právě této daně.

Migrace se nesníží

Migrace do Evropy a Německa podle očekávání neklesá, ale naopak neustále roste. Není to ani překvapivé, ani to, že velká migrace do Evropy skutečně začala. Podle Spolkového ministerstva obrany se očekává, že se počet obyvatel Afriky do roku 2050 zdvojnásobí, a to z dnešních přibližně 1,3 miliardy na 2,6 miliardy.

Odborníci si kladou otázku, zda kontinent skutečně dokáže uživit tolik lidí. Dokud budou politici věřit, že sociální stát s na mezinárodní poměry velmi vysokými dávkami a otevřenými hranicemi je možný, nekontrolovaná migrace převážně nekvalifikovaných a málo kvalifikovaných nemajetných lidí se v roce 2024 nesníží, ale naopak zvýší.

Emigrace vysoce kvalifikovaných lidí pokračuje

Je dobře známo, že do Německa v posledních desetiletích migrovaly miliony nekvalifikovaných a nízkokvalifikovaných lidí. Emigrovaly však také statisíce vysoce kvalifikovaných lidí. Tři čtvrtiny emigrantů z Německa mají vysokoškolské vzdělání.

Takzvaný odliv mozků bude pokračovat i v roce 2024. Stále více vysoce vzdělaných lidí se bude k Německu obracet zády a emigrovat do zemí s lepšími vyhlídkami do budoucna, lepšími univerzitami a výzkumnými zařízeními, vyšší kvalitou života a daňovou politikou, která je méně nepřátelská vůči lidem s vysokými příjmy.

Nedostatek kvalifikované pracovní síly bude přetrvávat i v roce 2024

S téměř 2,7 milionu nezaměstnaných a miliony přistěhovalců má více než polovina německých podniků problém obsadit volná pracovní místa. Podle Boston Consulting Group bude do roku 2030 chybět jen v oblasti IT a matematiky přibližně 1,1 milionu kvalifikovaných pracovníků.

Bez kvalifikované pracovní síly se nepodaří uskutečnit energetickou transformaci a navíc hrozí masivní hospodářský propad, ztráta přidané hodnoty a prosperity. Německo naléhavě potřebuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Právě o tyto lidi však vypukla celosvětová konkurence.

Když celosvětově žádaní, vysoce kvalifikovaní odborníci opouštějí svou rodinu, okruh přátel a kulturu a svou rodnou zemi, činí tak především proto, aby vydělali peníze a zajistili svým rodinám co nejlepší zázemí.

V roce 2024 se do Německa přistěhuje málo vysoce kvalifikovaných odborníků

Německo je zemí s horším výzkumným prostředím než například USA, Švýcarsko nebo Austrálie, která se nevyznačuje vstřícností k podnikatelům a start-upům. Místo toho se vyznačuje vyčerpávající a nedostatečně digitalizovanou byrokracií.

Země, která je na 47. místě v celosvětovém indexu kriminality, kde je napadána policie a záchranné služby, kde se třetina žen a 60 % mužů stále cítí „velmi bezpečně“ nebo „poměrně bezpečně“, když cestují v noci bez doprovodu ve veřejné dopravě. Venkovní bazény musí hlídat ochranka a vchody na vánoční trhy musí být chráněny patníky. V ulicích se pohybují extremisté.

Země, která se minula účinkem, pokud jde o vzdělávání, v níž je systém zdravotní péče a péče o seniory sešitý na hraně a v níž v budoucnu hrozí kolaps ošetřovatelské péče v nemocnicích a domovech důchodců. Země, jejíž „energetická transformace“ přinesla jejím občanům a ekonomice po léta jedny z nejvyšších cen elektřiny na světě a poškodila Německo jako místo pro podnikání.

Země, která neustále ztrácí atraktivitu a konkurenceschopnost ve srovnání se svými hlavními hospodářskými konkurenty a které hrozí deindustrializace nebývalého rozsahu. Země s chátrajícími silnicemi, mosty, železničními sítěmi, vodními cestami, špatným internetovým připojením, nejezdícími vlaky…

Země, jejíž kupní síla měny postupně klesá a rozmělňuje úspory občanů a jejich penzijní spoření. Jejíž centrální banka neplní svůj základní mandát, kterým je měnová stabilita. Jen za posledních pět let například euro ztratilo vůči švýcarskému franku téměř 15 %.

Země, v níž ideologické myšlení v politice často vytlačilo racionální uvažování a smysl pro realitu a v níž se řada politiků inspiruje vizí záchrany světa a snaží se ji převést na moralizující prst, aniž by si uvědomovali, že německá energetická, daňová, digitalizační a migrační politika už dávno není v mezinárodním kontextu vnímána jako politika určující trendy.

Německo není mezi zahraničními kvalifikovanými pracovníky považováno za atraktivní. Kvalifikovaní pracovníci se v Německu necítí příliš dobře. Podle průzkumu největší globální expatriační sítě InterNations se Německo na konci roku 2022 umístilo na 42. místě z 52 zemí.

Německo je atraktivní pro nekvalifikované a nízkokvalifikované osoby na jedné straně a neatraktivní pro kvalifikované a vysoce kvalifikované odborníky na straně druhé. Pokud budou politici v oblasti migrace, energetiky, digitalizace a vzdělávací politiky i nadále postupovat jako dosud a Německo zůstane zemí s vysokými daněmi, problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků se rozhodně nepodaří vyřešit, a to nejen v mimořádně perspektivním odvětví IT.

Ukrajina v roce 2024 válku nevyhraje

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou se již nějakou dobu vyvíjí ve strašlivou zákopovou válku. V nemilosrdné opotřebovávací válce připomínající západní frontu v první světové válce, v níž se protivníci decimují den po dni, nemají Ukrajinci dlouhodobě žádnou šanci.

Rusko se svými téměř 145 miliony obyvatel ve srovnání s třicetimilionovou Ukrajinou může do války jednoduše mobilizovat čtyřikrát až pětkrát více lidí. To naopak znamená, že Ukrajině dříve dojdou vojáci. V důsledku toho válka s největší pravděpodobností skončí u jednacího stolu. Čím déle bude válka trvat a čím více lidí bude umírat, tím více lidí bude Ukrajině chybět při obnově země.

Boj proti hotovosti pokračuje – prosazuje se digitální euro

Hotovost je svoboda a trnem v oku nespočtu protagonistů v politice. K platbám v hotovosti není zapotřebí žádná třetí strana. Transakce probíhá výhradně mezi dvěma stranami. U digitálních peněz centrální banky je situace jiná.

U digitálních peněz centrální banky zasahuje IT infrastruktura centrální banky. To znamená, že transparentní občan již není dystopií. Pokud se digitální euro uskuteční, což předpokládám, že se v dlouhodobém horizontu stane, lze například politicky neoblíbené osoby snadno vyloučit z platebních transakcí.

Lze také omezit nebo zcela zamezit nákupu určitého zboží a služeb. Přesto budou ECB a někteří politici i nadále nekompromisně prosazovat zavedení digitálního eura v roce 2024.

Matthias Weik se již více než dvě desetiletí specializuje na finance a je odborníkem na exitové strategie. Se šesti bestsellery v řadě patří již řadu let k nejspolehlivějším autorům v oblasti ekonomie a financí. Jeho šestý bestseller „Die Abrechnung“ (Zúčtování) vyšel v březnu 2023. Matthias Weik sám sebe neoznačuje za pesimistu ani optimistu, ale za realistu.

twitter: @mweik , Instagram, Facebook

Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.