Tragická událost z 21. prosince, kdy zlovolný útočník zastřelil či zranil na Filozofické fakultě UK v Praze desítky osob, vyvolal celospolečenskou debatu, zda by se neměla možnost vlastnit a nosit střelnou zbraň omezit či zcela zakázat.
Dnes se začnou v rámci 87. schůze Poslanecké sněmovny projednávat návrhy změn zákona o zbraních a střelivu. Politici budou mít nelehkou úlohu vyhovět oběma stranám debaty. Zatímco zastánci zpřísnění podmínek hovoří o opatřeních od úplného zákazu vlastnictví střelných zbraní kromě bezpečnostních složek až po zavedení plošných psychotestů, držitelé argumentují tím, že ani jeden z požadavků nezabrání pomateným lidem zabíjet.
„Novela zákona o zbraních střelivu se připravuje několik let a prošla několikastupňovými odbornými diskusemi. Samozřejmě se při stanovování podmínek pro držení zbraní bralo v potaz, co nejvíce omezit přístup ke zbraním tzv. ,šíleným střelcům‘. To znamená, že připravená novela již jistá zpřísnění obsahuje a politické výkřiky o nutnosti zákon zpřísnit vychází částečně z amatérského aktivismu, snahy se zviditelnit a neznalosti problematiky,“ napsal Epoch Times Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP).
Podle jeho názoru bude nejlépe počkat si na výsledky vyšetřování celé události policií, a pokud odborníci dojdou k názoru, že bylo vhodné zavést některá legislativní opatření vedoucí ke zlepšení bezpečnosti, „pak by bylo vhodné je promítnout do zákonů či podzákonných předpisů. A mohlo by se to týkat i jiných předpisů, než je zákon o zbraních a střelivu“.
Další odborníci poukazují na skutečnost, že když bude chtít útočník vraždit, může tak učinit i pomocí zbraně koupené na černém trhu anebo zvolit jinou metodu. Vzpomeňme na útok kamionem ve francouzském Nice v roce 2016, který teroristé najeli do davu oslavujících lidí, 86 z nich zabili a stovky dalších zranili.
Ve skutečnosti je počet osob, které ročně zemřou střelnou zbraní, velmi nízký (viz tabulka), a to tato data nerozlišují mezi tím, zda se někdo zastřelil nešťastnou náhodou při manipulaci se zbraní nebo byl zabit druhým člověkem.
Data byla čerpána z Českého statistického úřadu z údajů o počtu úmrtí v jednotlivých letech. Pro srovnání jsme uvedli i data ukazující, že více lidí zemře na bodnutí včelou nebo utopení ve vaně než na zastřelení.
Legislativní změny by se dotkly stovek tisíc držitelů zbraní, kam patří sportovní střelci, sběratelé, vlastníci zbraní pro sebeobranu anebo myslivci. Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) na svých stránkách zveřejnila dokonce petici, která apeluje na politiky, aby se nepouštěli do zbrklých změn v zákoně.
„Uvědomujeme si bolest způsobenou střelcem 21. 12. 2023 v Praze. Chápeme emotivní reakce lidí. Přesto považujeme za nutné, aby hysterii nepodléhala změna pravidel a legislativy. Máme nejlepší a nejvyváženější legislativu o zbraních v Evropě, možná na světě. Proto emotivní zásah, případně aplikace opatření, o kterých víme, že nefungují, považujeme za nebezpečný. Vše, co se nyní emotivně navrhuje, tak už v jiných zemích zkoušeli a zavedli a výsledek je kontraproduktivní,“ uvádí se v petici.
Myslivci zároveň poukazují na to, že pro jejich starší kolegy by opatření v podobě psychotestu nebylo snadné. Průměrný věk členů ČMMJ je 53 let. „Mnozí ze starších kolegů myslivců by psychotestem neprošli čistě jen kvůli tomu, že to pro ně bude nesrozumitelné nebo že by prostě nezvládli časový limit, a přitom rizikovými osobami v žádném případě nejsou,“ uvádí se v prohlášení uveřejněném na stránkách ČMMJ, které bylo vypracováno ve spolupráci se spolkem LIGA LIBE vystupujícím proti regulacím zbraní.
