Evropský parlament (EP) dnes ve Štrasburku velkou většinou přijal dvojici nařízení o snížení emisí fluorovaných plynů a látek škodlivých pro ozonovou vrstvu v atmosféře. Fluorované uhlovodíky by měly z evropské výroby zcela vymizet do roku 2050, do té doby budou postupně nahrazovány v oblastech, kde je to technicky a ekonomicky proveditelné – například v tepelných čerpadlech nebo klimatizacích. Nařízení vejdou v platnost až ve chvíli, kdy je schválí také členské státy v Radě EU, to je nicméně považováno za formalitu.
V případě fluorovaných plynů nařízení počítá s jejich úplným vyřazením do roku 2050.
„Je to standardní proces kontroly, kdy se EU z kompetence ochrany životního prostředí snaží zabránit docházelo k dalšímu poškozování,“ okomentoval schválení europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
V případě látek škodlivých pro ozonovou vrstvu, mezi které patří například již dříve omezené halony v hasicích přístrojích nebo methylbromid v pesticidech, opatření zavádí výjimky pro jejich použití a požaduje jejich recyklaci. Výjimky platí například pro farmaceutický nebo chemický průmysl, kde jsou obtížněji nahraditelné, a požadavky na recyklaci se týkají stavebních materiálů.
Fluorované uhlovodíky měly dosud využití především jako náhrada takzvaných freonů – podobných látek, které navíc obsahují chlor – jako chladící náplně v klimatizacích a chladničkách nebo jako hnací plyny ve sprejích. Ačkoliv na ozonovou vrstvu mají fluorované plyny méně škodlivý dopad než freony, jsou považované za silné skleníkové plyny.
Podle českého Integrovaného registru znečišťování mají 100krát až 3000krát vyšší schopnost absorbovat unikající infračervené záření zemského povrchu oproti nejvíce diskutovanému oxidu uhličitému. Molekuly těchto uhlovodíků absorbované záření vyzařují zpět, a to i směrem k povrchu Země, což vede k ohřívání povrchu planety.
Pro nařízení o postupném zákazu fluorovaných uhlovodíků dnes hlasovalo 457 europoslanců, proti bylo 92, a pro omezení látek poškozujících ozonovou vrstvu se vyslovilo 538, proti bylo osm.
Z českých europoslanců se nikdo nezdržel ani nehlasoval proti nařízení týkající se ozonové vrstvy; v případě fluorovaných plynů byla proti nebo se zdržela většina českých zástupců, především z frakcí evropských lidovců, Obnovy Evropy a konzervativců, tedy z českých stran ODS, ANO 2011, KDU-ČSL a Starostů a TOP09. Návrh naopak podpořili například europoslanci Pirátů.
„Stanovisko vlády bylo jasné proti a argumenty byly velmi racionální, proto jsem se k němu přidala,“ vysvětlila ČTK svůj hlas proti europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
Lidovec Tomáš Zdechovský, který se hlasování zdržel, řekl, že nařízení považuje za příliš ambiciózní: „U některých zařízení, které se využívají ve stavebnictví, nejsme schopní tak rychle tyto plyny nahradit (To nařízení) jde nejrychlejší možnou cestou, která podle mého není splnitelná“.
