Dosavadní čtyři čeští eurokomisaři se shodují na nutnosti reformy evropských institucí, spojují je i s budoucím rozšířením Evropské unie. Na konferenci 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci o tom debatovali dřívější komisaři Pavel Telička, Vladimír Špidla, Štefan Füle a současná eurokomisařka Věra Jourová.
Podle Špidly je unie institucí v pohybu, stejně jako svět, a musí se tak přizpůsobovat aktuálnímu dění. „Oproti předchozím diplomatickým zvyklostem se unie vytvořila jako něco zcela originálního. V současné době je naprosto jasné, že jeden každý evropský stát není schopen žádného geopolitického vlivu a současně enormně záleží na tom, abychom jako Evropa geopolitický vliv měli,“ řekl. Právě k tomu podle něj bude nutné dosáhnout určité reformy institucí.
„S přijetím dalších zemí až do čísla 35 už je velmi problematická představa, že by každý stát měl svého komisaře, který by měl své portfolio,“ poznamenala Jourová. Co se týče práva veta jednotlivých členských států, je podle ní potřeba diskuse. „Abychom třeba nějakým způsobem vymezili velice úzký okruh klíčových existenčních problémů, které když je potřeba řešit, tak by měl stát, který vetuje, prokázat velmi silný národní zájem,“ míní.
Evropská unie si podle Teličky zaslouží v širším slova smyslu reformu, zároveň se jí ale obává. Domnívá se, že v současné době „krize politiky“ není optimální čas pro výrazné reformy, ač by si je přál. Za nezbytnou změnu považuje mimo jiné úpravu způsobu uvažování. Právo veta podle něj není jen brzdou při řešení problémů, představuje ale i rizika včetně bezpečnostních a často se otočí i proti takzvaným českým národním zájmům, míní.
„Reforma je důležitá i s ohledem na rozšíření,“ řekl Füle. Zdůraznil, že příprava EU na nové členské státy by měla být paralelní s přípravou kandidátských zemí na vstup do unie. Českým politikům vzkázal, že pokud budou nadále v jedné větě opakovat, že ČR patří mezi největší zastánce rozšíření EU a zároveň že dál trvá na právu veta, tak říkají nesmysl. „Nedává to logiku, nejste kredibilní a nikdo se s vámi dál bavit nebude,“ poznamenal.
Čtveřice diskutovala také o tom, o jaké portfolio by budoucí český zástupce v Evropské komisi usilovat. Podle Jourové je zásadní, aby diplomatický tlak začal v momentu, kdy bude jasné, kdo bude komisi předsedat. S Teličkou se shodli, že Česko nemá příliš šancí získat určitá ekonomická portfolia vzhledem k tomu, že není členem eurozóny. „Vnitřní trh bych považoval trošku za zázrak,“ řekl Telička.
Podle Špidly portfolio nehraje až takovou roli, neboť komisaři rozhodují ve sboru. „Vláda musí hledat člověka, který je schopen vyjednávat a rozhodovat v tak velkém sboru. Musí to být výrazný ´generalista´. Velmi úzká specializace je spíš na škodu,“ poznamenal.
Také podle Teličky se musí jednat o člověka s vyjednávacími schopnostmi, který umí hledat i nabízet kompromisy. „Je dobře mít určitou ambici, ale aby seděla konkrétnímu kandidátovi,“ podotkl. Portfolio by podle něj také mělo dobře rezonovat v české společnosti, aby se skrze něj i lidé více identifikovali s komisařem i unijní agendou. „V momentu, kdy se komisař uzavře do národních zájmů a svého speciálního portfolia, v tu chvíli to prohrál,“ řekla Jourová, která je místopředsedkyní EK a komisařkou pro hodnoty a transparentnost.
