Česká republika žádá Evropskou komisi, aby snížila počet kontrol zemědělců. Na dnešním jednání v Bruselu to uvedl ministr zemědělství Marek Výborný. Se zavedením satelitního sledování půdy mělo kontrol ubýt, v loňském roce se ale jejich počet naopak zdvojnásobil, což je podle českého ministra nepřijatelné. Český návrh, který se dnes bude řešit na setkání unijních ministrů zemědělství v Bruselu, podepsalo 17 členských zemí. Jde o problém napříč celou Evropou, řekl k tomu ministr Výborný.
Kontroly toho, co zemědělec na dané ploše zasel, jsou potřebné, aby státy mohly proplácet přímé platby na plochu. A kvůli nárůstu administrativy jsou některé platby zpožděny. Podle Výborného ale nyní úředníci nemohou jednat jinak, protože možná kontrola ze strany evropských auditorů by zjišťovala, zda provedli tolik kontrol, kolik jich provést měli. Nástroje precizního zemědělství jsou přitom dnes velmi dobře dostupné., míní český ministr a připomněl, že satelitní snímkování je časté, pravidelné a s velmi dobrým rozlišením.
„Je to situace, která je bohužel velmi absurdní a nevysvětlitelná zemědělské veřejnosti,“ řekl dnes novinářům český ministr zemědělství. „Loni jsme zavedli satelitní sledování půdy po celé Evropě právě proto, abychom zjednodušili život zemědělcům, abychom ubrali počty kontrol. Bohužel situace v druhém pololetí loňského roku byla přesně opačná, počet kontrol v rámci celé Evropy se zdvojnásobil,“ dodal Výborný s tím, že je to pro něj „neakceptovatelné“.
Evropská unie podle něj přešla na satelitní sledování půdních bloků, tedy toho, co je kde zaseto, zda skutečně pšenice, kukuřice, řepka či podobně. V důsledku toho neměly pokračovat fyzické kontroly na místě. „Situace je ale nyní přesně opačná, začali jsme kontrolovat, jestli to náhodou ten satelit nesnímá špatně,“ uvedl český ministr. Konkrétně v roce 2022 bylo kontrol zhruba 5300, zatímco v loňském roce již 9700.
Česko nyní žádá po Evropské komisi, aby upravila své metodiky a kontrol ubylo. „Doufám, že se ta situace napraví v řádu týdnů. Cíl je jednoduchý, musí to být do okamžiku, než zemědělci v Evropě vyjedou do polí. Jinak by to skutečně způsobilo velké problémy,“ dodal Marek Výborný.
Na platformě X později sdělil: „Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski slíbil, že Evropská komise upraví metodiku pro kontroly zemědělců. Náš požadavek na dnešním jednání #AGRIFISH podpořily všechny členské státy. Zemědělci musí mít čas na svoji práci, systém je nesmí zatěžovat nadbytečnými kontrolami!“
Dalším velkým tématem dnešního jednání unijních ministrů jsou obchodní vztahy s Ukrajinou. Evropská unie umožnila Ukrajině obchodovat na svém trhu bez jakýchkoli celních tarifů a kvót. Sedmadvacítka svůj trh pro ukrajinské zemědělské produkty uvolnila po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru kvůli tomu, že ruská blokáda v Černém moři znemožnila jejich vývoz touto cestou k odběratelům v Africe a v Asii. Tento režim by měl v červnu skončit a nyní se řeší jeho další prodloužení. Evropská komise by přitom měla už tento týden zveřejnit návrh, jakým způsobem by měla podpora Ukrajiny v této oblasti pokračovat.
Česko chce Ukrajině pomoci, podotkl Výborný. „Chceme ale jednotné společné evropské řešení. Odmítáme to, k čemu došlo v minulém roce, že si některé státy samy zvolily svůj národní postup a limitovaly dovozy ukrajinských komodit,“ řekl český ministr. Zákaz dovozu ukrajinských zemědělských produktů v reakci na protesty farmářů, kteří si stěžovali na příliv levnějšího ukrajinského zboží, zavedlo Polsko, Maďarsko i Slovensko.
Česko by zároveň chtělo znát dopady, které má současná situace na trh Evropské unie. „Budu dnes žádat Evropskou komisi, abychom dostali studii, pokud jde o dopady na ceny komodit, ale i na jejich objemy v Evropě,“ řekl. Právě na základě této dopadové studie musí následně sedmadvacítka zvolit vhodný mechanismus podpory Ukrajiny i po letošním červnu, dodal český ministr.
