Komentář
Světové ekonomické fórum (WEF) sdružuje světové lídry a obchodní magnáty, aby pro nás ostatní vybudovali socialistickou, dystopickou budoucnost.
Světové ekonomické fórum pořádalo od 15. do 19. ledna ve švýcarském Davosu výroční zasedání na téma „Obnovení důvěry“. Termín „obnovení“ může naznačovat, že WEF kdysi důvěru mělo. Přesto konzervativci toto setkání globálních elit trvale považují za krok k nastolení jejich globálního společenského řádu.
Klaus Schwab, zakladatel a výkonný předseda skupiny, řekl 11. ledna časopisu Time: „Rozlišoval bych mezi ,elitami‘ a ,osobami s rozhodovací pravomocí‘. Nepovažujeme se za organizaci elit, ale za organizaci, která sdružuje osoby s rozhodovací pravomocí v politice, byznysu a občanské společnosti.“
Přestože Schwab odmítá termín „elity“, je nesporné, že účastníci WEF mají významnou rozhodovací moc. Mnozí z nich jsou hlavami států nebo vysoce postavenými vládními úředníky v demokratických zemích, což vede k obavám voličů o legitimitu jejich zastoupení na globalistickém setkání, které se koná pouze na pozvání. To vyvolává otázky ohledně pravomoci těchto volených představitelů a státních úředníků – podporovaných z peněz daňových poplatníků – přijímat rozhodnutí, která mohou být v rozporu s preferencemi těch, které zastupují.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vystoupila na fóru s projevem týkajícím se zákona Evropské unie o umělé inteligenci a prohlásila, že tento zákon vytvoří „důvěru tím, že se bude zabývat vysoce rizikovými případy, jako je biometrická identifikace v reálném čase“. Nicméně právě snaha o biometrickou identifikaci je jednou z oblastí, kde WEF čelí globálnímu deficitu důvěry u konzervativců – tento názor opakuje i Americká unie občanských svobod (ACLU).
Čínský premiér Li Qiang, chráněnec čínského vůdce Xi Jinpinga, přednesl prezentaci, v níž vyzdvihl deklarovaný hospodářský růst Číny v minulém roce ve výši 5,2 % a vyzval k investicím v zemi. Jeho prezentace skvěle doplnila prezentaci von der Leyenové, která zdůraznila význam snižování rizika, aniž by se přimlouvala za úplné oddělení od Číny.
Na místě byl i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který usiloval o podporu Ukrajiny, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zúčastnil se také poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan, který nabídl „poselství naděje“ a spolupráce, přičemž nekonfrontoval Írán, Jemen, Čínu ani žádnou zemi ohrožující Spojené státy. Během zasedání nazvaného „Zabezpečení nejistého světa“ se panel zaměřil převážně na kritiku Izraele a výzvu k příměří v Gaze, místo aby se ptal Kataru nebo Íránu na jejich roli státních sponzorů terorismu.
Ironií je, že letos WEF pozval Kevina D. Robertse z Heritage Foundation, který napsal: „Nechvalně známí pokrytečtí samozvaní marxisté chtějí od Heritage Foundation slyšet, jak mohou ,obnovit důvěru‘ u obyčejných Američanů.“ Dr. Roberts dospěl k závěru, že není žádným tajemstvím, proč lidé nedůvěřují globálním elitám. Je to jednoduše proto, „že nás nenávidí“ a „využívají svou moc k tomu, aby nás zbavily moci“.
Organizace podporuje řadu destruktivních opatření, která by v případě realizace změnila svět v socialistickou noční můru. WEF vnímá změnu klimatu jako největší globální riziko příštích 10 let a nečinnost proti změně klimatu označuje za porušování lidských práv. Termín „ekocida“ používá WEF k popisu ničení životního prostředí a zahrnuje činnosti, jako je zemědělství, rybolov a tvorba zisku. Navíc se zasazují o to, aby byla ekocida uznána za mezinárodní zločin.
Omezení zemědělské činnosti je v souladu s klimatickou agendou WEF, jejímž cílem je snížit „emise ze zemědělství“. Zároveň WEF tvrdí, že konzumace masa „škodí životnímu prostředí“, takže není jasné, co chtějí, aby lidé jedli.
WEF prosazuje dva kontroverzní koncepty: partnerství veřejného a soukromého sektoru a spolupráci více zainteresovaných stran, známou také jako kapitalismus zainteresovaných stran. Odpůrci považují tyto přístupy za potenciální hrozbu pro demokracii, osobní práva a svobody, neboť je vnímají jako kroky směrem k socialismu. Partnerství veřejného a soukromého sektoru je podobné tomu, co se stalo s povinným očkováním během pandemie covid-19. Pro federální vládu bylo náročné schválit celostátní nošení roušek nebo povinné očkování, ale soukromé společnosti dokázaly prosadit omezení podporující vládní agendu.
Tento scénář vyvolává obavy ohledně možných opatření v oblasti změny klimatu nebo boje proti dezinformacím – tyto otázky označil WEF za největší globální rizika v příštích dvou letech. To by mohlo vést k uvalení restrikcí v oblasti zelené energie na majitele domů nebo cenzury v médiích a sociálních sítích, a to i v případě, že se většina Kongresu postaví proti přijetí podobného zákona.
WEF se ve své výroční zprávě o rizicích zabývá otázkou dezinformací a uvádí: „I když zákeřné šíření zavádějících informací a dezinformací ohrožuje soudržnost společností, existuje riziko, že některé vlády budou jednat příliš pomalu a budou čelit kompromisu mezi prevencí dezinformací a ochranou svobody projevu. Mezitím by represivní vlády mohly využít zesílenou regulační kontrolu k oslabení lidských práv.“
Základním předpokladem je, že WEF hledá globální řešení určením správné rovnováhy mezi svobodami a omezeními v boji proti dezinformacím bez ohledu na názory jednotlivých vlád nebo jejich voličů na vhodný kompromis mezi právy a ochranou.
WEF ocenilo zvýšené úsilí EU o cenzuru a uvedlo: „Evropská unie například letos na jaře schválila přelomovou legislativu, která bude po velkých technologických firmách vyžadovat, aby přísněji kontrolovaly své platformy, zda na nich nedochází k nenávistným projevům, dezinformacím a škodlivému materiálu.“ Vyzvali ostatní země, aby tento příklad následovaly.
Kapitalismus zainteresovaných stran tvrdí, že majitelé společnosti by neměli mít možnost rozhodovat, aniž by si vyžádali podněty od vlády, komunity a těch, kteří mají pocit, že je činnost společnosti ovlivňuje. Dále tvrdí, že „nadměrné zisky“ přispívají k nerovnosti. WEF by údajně určilo hranici nadměrných zisků a poté by rozhodlo o spravedlivějším rozdělení namísto vyplácení dividend akcionářům.
Kapitalismus zainteresovaných stran by znamenal smrtelnou ránu pro podnikatele, protože vlastníci by již nemohli plánovat a rozhodovat o svých vlastních společnostech. Protože základní premisou podnikatelské teorie WEF je, že společnosti by se neměly zaměřovat na dosahování zisku, výsledek rozhodnutí akcionářů by přivedl společnost do červených čísel.
Pokud WEF dosáhne svých cílů, můžeme se ocitnout ve světě biometrických průkazů totožnosti a čelit potenciálnímu trestnímu stíhání za porušení omezení, která WEF stanovilo v oblasti zemědělství. Společnosti by prosazovaly vládní programy a obcházely by Kongres. WEF by navíc diktovalo, jakou máme mít svobodu tisku a kolik zisku mají mít podnikatelé.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.
Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.
