Světové ekonomické fórum (WEF) označilo „fake news“ a další formy dezinformací za obzvláště závažnou hrozbu pro volební rok 2024. V této souvislosti prosazuje iniciativu, kterou samo založilo a která spatřila světlo světa v roce 2021.
Světové ekonomické fórum je znepokojeno vlivem tzv. fake news (nepravdivých či falešných zpráv). V nedávno zveřejněné Zprávě o světových rizicích WEF dokonce považuje „dezinformace“ za riziko číslo jedna v krátkodobém horizontu. Důvodem jsou především četné volby v lidnatých zemích, které by mohly být tímto způsobem ovlivněny. Na třetím místě se umístila společenská polarizace, k níž může přispět.
WEF rovněž považuje oba vzájemně propojené jevy za rizikové z dlouhodobého hlediska. Podle respondentů průzkumu otevírá zejména rostoucí význam umělé inteligence nová potenciální rizika.
Respondenti považují fake news za hrozbu pro integritu voleb
WEF ve svém příspěvku k letošnímu ročníku odkazuje na průzkum společnosti Ipsos, který si nechalo vypracovat UNESCO. Podle tohoto průzkumu se 85 % respondentů obává vlivu fake news na své spoluobčany. Celých 87 % uvádí, že dezinformace a nepravdivé zprávy představují hrozbu pro politiku v jejich zemi.
Ačkoli 68 % respondentů považuje sociální média za nejméně spolehlivý zdroj zpráv ve své zemi, pro 56 % jsou nyní hlavním zdrojem zpráv. Průzkum byl proveden v 16 zemích, ve kterých se v roce 2024 budou konat parlamentní volby.
Ze samotných respondentů 94 % uvedlo, že byli v předchozím roce alespoň jednou uvedeni v omyl zkreslenými informacemi na sociálních sítích. Více než 90 % respondentů také uvedlo, že političtí činitelé mají povinnost proti fake news zakročit, zejména v letech, kdy jsou volby. Z toho 75 % by přisoudilo pravomoci OSN.
WEF zahájilo vlastní program proti „škodlivému obsahu online“
WEF v této souvislosti propaguje „Global Coalition for Digital Safety“ (Globální koalici pro digitální bezpečnost), kterou zahájilo v roce 2021. Jejím cílem je „urychlit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v boji proti škodlivému online obsahu“.
Bude „sloužit ke sdílení osvědčených postupů pro nové předpisy týkající se online bezpečnosti, k přijímání koordinovaných opatření ke snížení rizika poškození online a k podpoře spolupráce na programech digitální mediální gramotnosti“.
V této souvislosti chce WEF vyzvat vedoucí představitele digitálních společností, aby vypracovali „průmyslový manifest“. Chce také zvýšit povědomí o „zvláštní úloze kritické žurnalistiky“ a posílit postavení uživatelů sociálních služeb tím, že „posílí jejich zralost v jednání s médii“.
Pojem padl zpět na tvůrce v souvislosti s volbou Trumpa
Pojem „fake news“ má za sebou poměrně krátkou, ale pohnutou historii. Původně vznikl v souvislosti s hlasováním o brexitu ve Spojeném království a během prezidentské volební kampaně v roce 2016, kdy se zejména na sociálních sítích šířily nepravdivé, ale velmi emotivní zprávy.
V době před referendem o brexitu se jednalo spíše o tvrzení, jako byl údajně plánovaný zákaz používání čajových konvic v EU nebo přehnané informace o finančních výhodách. Ty měly především mobilizovat voliče z řad dělnické třídy, kteří byli spíše pro brexit než proti němu, ale nejsou pravidelnými voliči. Odpůrci brexitu tehdy také používali dezinformace, například o míře závislosti Spojeného království na obchodu s EU.
Nízká míra skutečného rozšíření v období před volbami v USA v roce 2016
Nepravdivé zprávy, které se šířily na sociálních sítích, přispěly k narativu demokratů a s nimi spojených médií, že Donald Trump si zajistil volební vítězství. To a tvrzení, že dezinformace podporovala vláda Ruské federace, měly za cíl vytvořit dojem, že Trump je nelegitimním prezidentem.
Pojem „fake news“ se však brzy obrátil proti jeho tvůrcům. Jedním z důvodů bylo, že sám prezident Trump tento termín opakovaně používal k označení liberálních médií. Na druhou stranu také šířily prokazatelně nepravdivá tvrzení o Trumpovi, například ta, která se nacházejí v nechvalně známém „Steele Dossier“.
Studie o šíření fake news v souvislosti s volbami v USA ukázaly, že jde o přehnaný problém. Podle studie se jednalo pouze o 6 % všech zpráv souvisejících s volbami.
Na 1,1 % všech uživatelů bylo ve svých kanálech vystaveno 80 % všech šířených nepravdivých zpráv. Podobně 80 % všech fake news tohoto typu sdílelo 0,1 % uživatelů. Drtivá většina Američanů tedy nebyla nepravdivým zprávám vystavena.
Fake news se nyní šíří jinými způsoby – a posilují efekt filtrační bubliny
V mnoha zemích se objevily výzvy k posílení státní kontroly sociálních médií. Například Německo přijalo zákon o prosazování sítě (NetzDG), který hrozí společnostem provozujícím sociální média přísnými sankcemi, pokud nezastaví kriminální obsah.
Aby zabránily šíření nepravdivých zpráv, které nedosahují hranice trestných činů, instalovaly společnosti v reakci na politický tlak tzv. fact checkery. Od té doby je obsah, proti němuž tyto kontrolory vznesly námitky, označován a snižován ve feedu. Uživatelé, kteří opakovaně šíří sporné příspěvky, musí počítat se sankcemi ze strany provozovatelů.
Kritici hovoří o cenzuře a snaze potlačit nepopulární názory. Zpochybňují také účinnost takových opatření. Skupiny nebo příspěvky na Facebooku byly nahrazeny skupinami na online službách, které jsou považovány za messengerové služby. Možnosti šíření obsahu ve filtračních bublinách několika desítek tisíc lidí jsou často ještě dalekosáhlejší než na Facebooku.
Ztráta důvěry v zavedená média není problémem
Výsledkem je, že podobně smýšlející lidé posílají zprávy lidem, jejichž obsahu věří, protože jim příjemci věřit chtějí. Téměř nedochází k rozporům nebo zpochybňování. Fenomén echo chamber přispívá k polarizaci společnosti, kterou zpráva WEF o rizicích označila za zvláštní nebezpečí vedle samotných fake news.
Zpráva WEF se nezabývá podílem zavedených médií na poklesu důvěry v jejich pravdivé a vyvážené zpravodajství.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
