Hlášení o vstupu okupačních vojsk do Československa v srpnu 1968, dokument o nacistických zločinech v protektorátu i ve východní Evropě, autobiografické rukopisy rakouského šlechtice a politika Klementa Václava Metternicha či cechovní kniha pražských malířů ze 14. století patří mezi sedm nových archivních kulturních památek. Tyto mimořádné dokumenty díky tomu získají nejen punc výjimečnosti, ale také zvýšenou ochranu a speciální zacházení, informovalo dnes ČTK ministerstvo vnitra, které o prohlášení dokumentů za archivní kulturní památky rozhoduje. Česko má nyní 181 takových dokumentů.
Archivní kulturní památkou se stávají archiválie, jež mají díky době vzniku, obsahu, formě, původci nebo vnějším znakům mimořádný význam pro dějiny či společnost.
Nově toto označení dostalo hlášení generálmajora Stanislava Procházky o postupu invazních vojsk států Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna 1968 ve Vojenském historickém archivu. „Dokument tvoří dva listy velikosti A4. Jde o významný dokument ukazující situaci v československé armádě na samém počátku okupace ČSSR,“ uvedlo vnitro.
Mezi archivní kulturní památky nově patří i válečný deník dokládající hromadné vraždění Židů a partyzánů, kterého se jednotky SS dopouštěly na Ukrajině a v Bělorusku v roce 1941. Vnitro na seznam zařadilo i hlášení o popravách v brněnské Kounicově koleji během prvního a druhého stanného práva v protektorátu Čechy a Morava nebo složku dokumentů souvisejících se sebevraždou legionáře Josefa Švece v Rusku z roku 1918. „Plukovník Švec spáchal sebevraždu poté, co se mu nepodařilo přimět vojáky, aby splnili rozkaz velitele. Jeho smrt otřásla československým vojskem a přinesla změnu v jeho jednání,“ sdělilo ministerstvo.
Jednou z nových památek jsou také doklady Archivu Národní galerie k dějinám profesních sdružení pražských malířů, které obsahují nejstarší pražskou cechovní knihu z roku 1348. Zvláštní ochrany se dostalo i souboru autobiografických rukopisů rakouského kancléře, knížete Metternicha z let 1849 až 1859.
Na seznam archivních památek přibyl také rukopis Petra Albina s portrétní galerií saského šlechtického rodu Wettinů z Archivu města Plzně. Obsahuje 49 malovaných portrétů saských kurfiřtů a vévodů. Vznikl v roce 1588 a podle ministerstva je cenným pramenem pro poznání podoby drážďanské galerie Wettinů, která je od sklonku druhé světové války nezvěstná.
„Archiválie si jako záznamy našich důležitých dějinných události zaslouží zvláštní zacházení a takovéto prohlášení znamená jistotu, že ty nejvýznamnější dokumenty dostanou skutečně odpovídající péči,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN)
O prohlášení dokumentů za archivní kulturní památky rozhoduje ministerstvo vnitra na základě posouzení odborné komise a na návrh archivů. Památky podléhají zvláštnímu režimu. Například jejich stav se v archivech kontroluje každý rok, badatelům se půjčují jen studijní kopie, nepůjčují se do zahraničí a vystavovány bývají jen výjimečně.
