Komentář
Tři čtvrtiny Čechů podporují zálohování plastových lahví a plechovek, vyplývá z lednového průzkumu agentury Ipsos.
Přestože nejsem žádný „ekofašista“, systém, který již léta funguje v řadě západních zemí, rozhodně podporuji, protože na rozdíl od některých politik Green Dealu planetě prospívá a snižuje počet odpadu v ulicích a v přírodě.
Příkladem může být sousední Slovensko. To zavedlo zálohování PET lahví a plechovek od 1. ledna 2022. Slováci si na zálohování zvykli rychle. Podle průzkumu agentury 2muse, kterou si nechal zadat Správce zálohového systému, organizace, která na zálohování dohlíží, pozná zálohování a osvojilo si ho 97 procent oslovených občanů.
Podle Správce zálohovacího systému bylo k listopadu 2023 vráceno 1,8 miliardy obalů, přičemž míra návratnosti činí 93 %. Slušné. Ale člověk nemusí hodnotit statistiky, aby viděl, že systém funguje. V přírodě už plastové flašky nenajdete a ani po městech se již nepovalují. Tu hrstku, co po sobě zanechají ti líní z populace, ochotně sesbírají bezdomovci a sociálně slabší, kteří několikrát denně prohrabávají koše v touze přivydělat si.
A opět se ukazuje, že nejúčinnější motivací ke změně chování je finanční stimul. Byť se 0,15 eurocentu (asi 4 kč) nezdá jako velká částka, za deset lahví už máte 40 korun, a to už spořivého občana přiměje obaly si odkládat, bez ohledu na to, jestli dbá na recyklaci nebo ochranu přírody.
Několik praktických věcí – zkušenosti ze Slovenska
Každá zálohovaná láhev a plechovka na sobě nese symbol „Z“. Obaly se vkládají do odběrných automatů celé, nepomačkané a musí mít na sobě etiketu s unikátním EAN kódem, aby je mohl automat přečíst. To se ne vždy podaří, ale nakonec člověk uspěje.
Dobrá věc je, že se obaly nemusí vymývat, což má ovšem své nevýhody v tom, že každý druhý automat (čest výjimkám) kolem sebe šíří charakteristickou „vůni“ zaschlého piva. Některá odběrná místa, tj. automaty (byť jsou i odběrná místa, kde automaty nemají), jsou umístěna přímo v prodejnách, jiná se nacházejí venku před supermarkety (např. Billa).
Poněkud matoucí je fakt, že každá prodejna může mít odběrové automaty jinde. To, že jeden LIDL je má u vchodu, neznamená, že i druhá pobočka je má na stejném místě. Život je plný překvapení.
Další nepříjemností může být dlouhé čekání. Někteří lidé mají tendenci shromažďovat si obaly do velkých plastových pytlů, a když na takového kupce narazíte, obrňte se trpělivostí. Když uvidíte, jak z dodávky v pátek večer vysedají dělníci s týdenní zásobou nastřádaných pivních plechovek, doporučuji buď nechat vrácení vlastních obalů na jindy, anebo je svižným krokem předběhnout.
Po čase už objevíte, kdy je nejlepší čas na vracení lahví, a tomuto jevu se moudře vyhnete. Pak vás může naštvat už jedině oznámení, že všechny automaty jsou mimo provoz, i když s touto situací se na Slovensku setkávám stále méně. Zřejmě se personál snaží vyprazdňovat zásobníky častěji.
Ve slovenských prodejnách platí jedno omezení, a to, že poukaz na částku, kterou jste získali zálohováním v jejich automatu, můžete uplatnit jen na tom daném místě. Ne u jiného řetězce a dokonce ani u jiné pobočky téhož řetězce. To může být frustrující, ale i s tím se dá žít.
No a to jsou vlastně všechny peripetie, s nimiž se můžete jako spotřebitel při zálohování setkat. Někteří argumentují tím, že je to zátěž a otravné nosit láhve a plechovky do obchodu. Osobně se domnívám, že jestli je v tašce zanesu do recyklačního kontejneru, nebo kousek dál do krámu, je vcelku jedno.
Vlastně ani nevím, na co v Česku ještě čekáme. Novela obalového zákona by podle ministerstva životního prostředí měla platit od poloviny roku 2025. Škoda, že to musí trvat tak dlouho. Zkušenosti od našich sousedů dokazují, že systém plní, co plnit má a spotřebitelé si na něj rychle zvyknou. Doufejme, že i u nás se podaří zálohovací systém rozjet stejně úspěšně.
Názory vyjádřené články jsou názory autora a nemusí odpovídat hledisku Epoch Times.
