Císař Kangxi (Kchang-si) se narodil v roce 1654 a byl císařem dynastie Qing (Čching) v Číně. Po celý svůj život se řídil tradičními a konfuciánskými hodnotami a nakonec vytvořil slavnou éru, v níž „svět žil v míru a lidé v blahobytu a spokojenosti“.
Z 61 let dlouhé vlády císaře Kangxi, známé jako „éra Kangxiho prosperity“, existuje mnoho příkladů jeho ctnostného chování, které se v Číně předávají po generace.
Císař Kangxi se během své vlády přísně držel přesvědčení, že „jádrem je lid a až poté národ. Panovník je však ve všem až na posledním místě“.
Laskavý císař
Postavil se proti politice zabavování půdy a snížil daně pro lidi. „Lidé narození v naší prosperující společnosti nikdy nebudou platit daň z příjmu,“ prohlásil údajně Kangxi. Díky jeho fundovanosti a jeho nástupci na trůnu, jímž byl jeho syn, byla v Číně poprvé zrušena daň z hlavy na občana.
Také v přímém kontaktu s občany projevoval pochopení a shovívavost. Jednou mu při inspekci na druhé straně Velké čínské zdi zastoupil cestu muž. Za normálních okolností byli lidé, kteří císaři zastoupili cestu, obviněni. Císař však chtěl osobně zjistit, co se děje.
Ukázalo se, že šlo o dělníka jménem Wang Sihai, který byl bez peněz, hledal práci a zesláblý ležel na ulici. Když se o tom Kangxi dozvěděl, nechal ho nakrmit horkou kaší a dal peníze na cestu i pro jeho rodinu.
Staré čínské přísloví, podle kterého Kangxi jednal, praví:
Neodmítejte jednat laskavě jen proto, že jde o malou věc; nedopouštějte se zla, i když jde o maličkost.“ （V čínštině: 勿以善小而不為, 勿以惡小而為之）
Oplácejte pouze laskavost, nikdy se nemstěte
Císař Kangxi kdysi pověřil generála Shi Langa, aby dobyl jeho bývalé rodné město. Mnozí úředníci u dvora však pochybovali o loajalitě nového generála Shi Langa a snažili se císaře od důvěry v něj odradit. Císař Kangxi však na tyto zvěsti nedal. Nakonec vyšlo najevo, že princ Zheng, který zde vládl, nechal popravit 73 členů Shi Langovy rodiny, protože se chtěli přidat k císaři Kangximu.
Císař Kangxi generálovi před odjezdem řekl, že se neobává, že by nezvítězil, ale má jinou starost:
„Někteří muži prince Zhenga vám už pomohli, jiní vám ublížili, a věci se mohou velmi zkomplikovat, protože pomsta nikdy nekončí. Pokud se najdou lidé, kteří se chtějí vzdát, mám pro vás deset slov, která si zapamatujte: Odplácejte jim pouze jejich laskavost, ale nikdy se jim nemstěte!“
Císařova důvěra a slova Shi Langa hluboce dojala a se všemi vězni jednal milosrdně. Když vzdávající se vojáci prince Zhenga viděli jeho chování, ochotně se podrobili dvoru císaře Kangxiho.
Shovívavost k lidu, tvrdost v případech korupce
Říká se, že císař Kangxi byl během své vlády velmi shovívavý a jen zřídkakdy ukládal přísné tresty. Za jeho vlády bylo za zločiny vyneseno méně než 40 rozsudků smrti, což bylo na tehdejší dobu velmi málo.
Nicméně císař potíral korupci v řadách svých úředníků a na svém dvoře ji netoleroval. V jednom případě se údajně jednalo pouze o jeden tael stříbra. Množství odpovídá asi 36 až 37 gramům, což má dnes hodnotu 15 eur. Ani v době prosperující dynastie Qing to nebylo velké množství. Traduje se, že:
Státní úředník Ye Fang’ai z města Kunshan byl úspěšným kandidátem císařských zkoušek a byl považován za vzdělaného učence. Při daňové kontrole se však zjistilo, že dluží jeden tael stříbra. Úředník byl toho názoru, že jeden tael stříbra není nic velkého, a osobním dopisem požádal císaře o prominutí přestupku.
Císař Kangxi to však nepovažoval za maličkost a zbavil Yeho hodnosti a učenecké cti. Nařídil, aby byl Ye potrestán v souladu se zákonem. Je také známo, že několik rozsudků smrti za Kangxiho vlády bylo ve skutečnosti vyneseno nad úředníky za korupci a daňové úniky.
Vzpoura proti podvodníkům
Dalším příkladem byl Ka Yongshi, vládní úředník v Sichuanu. Když tento muž vybíral státní daň, tajně si vzal za každých 200 taelů dvanáct stříbrných navíc. Poté, co touto korupční praktikou odvedl guvernérovi Nengtaiovi více než 20 000 taelů stříbra, si zbytek částky ponechal pro sebe. Nengtai byl později za korupci odsouzen k trestu smrti a Ka Yongshi, kterého měl stihnout stejný osud, zemřel na nemoc dříve, než mohl být odsouzen.
Další úředník, Zhao Fengzhao z Taiyuanu v Shanxi, byl rovněž popraven za nezákonné nadměrné zdanění obyvatelstva a zpronevěru téměř 200 000 taelů stříbra.
V roce 1697 vedla korupce dvou úředníků v jedné provincii dokonce ke vzpouře. Guvernér provincie Shanxi, Wen Bao, a komisař pro správu provincie Gan Du pracovali společně a byli velmi zkorumpovaní. Přijímali úplatky a překrucovali zákony, aby mohli vykořisťovat obyvatelstvo, což mnohé donutilo k útěku do hor. Jak se situace zhoršovala, obyvatelé provincie se shromáždili a povstali.
Když se to Kangxi dozvěděl, nařídil jim, aby se s povstalci smířili a chovali se k nim laskavě, jestliže se odmítnou vzdát. Nařídil také, aby zkorumpovaní úředníci byli okamžitě popraveni. Důvod: „Jak můžeme přesvědčit lid o své bezúhonnosti, když ušetříme takto zkorumpované úředníky?“
Inspirovat lidi k morálce a ctnosti
Císař Kangxi přikládal za své vlády velký význam tomu, aby on a jeho úředníci šli dobrým příkladem a inspirovali tak lid.
Jednou řekl svým dvořanům:
„Domnívám se, že od starověku, kdy králové a císaři vládli lidem, je důležité inspirovat lidi morálkou a ctností, aby se stali dobrými a nechtěli dělat špatné věci. Je to mnohem lepší než vládnout pomocí trestů a vyvolávat v lidech pocit, že se musí bát zákona, a tak jim jde jen o to, aby unikli trestu.“
Další hlavní zásadou, kterou předal císař Kangxi, je:
„Císař by měl jasně stanovit pravidla a usnadnit svým úředníkům jejich provádění; měl by být velkorysý a štědrý k lidu.“
Řekl také: „Císaři Yao a Shun ve své době vládli zemi podle přání svého lidu a motivovali ho jako mírný vítr k požehnaným cílům. Stabilita a prosperita jejich společností jsou důkazem úspěchu této politiky. Za starých časů jsem jim záviděl blahobyt a usilovně jsem se snažil podporovat morální výchovu našeho lidu, abychom posílili jeho mravní vědomí a mohli společně kráčet po spravedlivé cestě.“
Úspěch jeho vlády se odrazil v období dlouhého míru a velkého blahobytu, které jsou dodnes obdivovány.
Článek původně vyšel na stránkách německé redakce Epoch Times.
