Pokud stát případně zákonem vynutí na občanech různé způsoby povinného využívání kyberprostoru a vyvstala by povinnost používat například digitální identitu, digitální měnu nebo provádět digitální platby a podobně, bude stát schopen zajistit občanům bezpečnost? Na tuto a další otázky jsme se ptali experta bezpečnosti informačních technologií z VUT Brno, Mgr. Kamila Malinky, Ph.D.
Zejména vzhledem ke stoupajícím hrozbám v kybernetickém prostoru, rostoucí sofistikovanosti podvodů a útoků především díky nastupující umělé inteligenci je udržení bezpečnosti stále náročnější.
„Nemyslím si, že by stát plánoval nutit občany povinně využívat IT služby,“ říká Kamil Malinka. „Digitalizace služeb je trendem, který s sebou má přinést benefity – např. lepší dostupnost a úsporu času, a občané je často sami poptávají a je to i v souladu se strategií EU.“
Občané mají stále k dispozici standardní „offline“ způsob vyřizování každodenních záležitostí, jako je platba v hotovosti, osobní komunikace s úřady nebo prokazování identity fyzickým občanským průkazem. Někteří se obávají o bezpečnost při vybavování zásadních finančních a osobních záležitostí v kyberprostoru.
„Zabezpečení těchto systémů proti kyberhrozbám je samozřejmě velké téma. Množství útoků dlouhodobě stoupá a AI s sebou přináší i nové typy útoků, případně jejich lepší automatizaci,“ sdělil expert deníku Epoch Times. „Nicméně s těmito hrozbami se musí potýkat a potýkají i komerční systémy.“
Podle Malinky se v České republice téma bezpečnosti „v poslední době velmi akcentuje“.
„Výbornou práci odvádí Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) a právě bezpečnost jako nedílná součást návrhu systémů je důležitým předpokladem, aby ve finále byla nasazena adekvátní moderní ochranná opatření,“ vysvětluje expert na digitální technologie.
Digitalizace se probírá také na politické úrovni a jsou vydávána také nařízení jako je eIDAS, a má být vydána směrnice NIS2 o kybernetické bezpečnosti, která stanovuje pravidla a požadavky pro kybernetickou bezpečnost.
Podle Malinky „existuje dostatečně definovaný kyberbezpečnostní rámec a na státu je, aby jej efektivně implementoval“.
Položili jsme panu Malinkovi otázku, zda mu, jako expertovi na tyto technologie, dává smysl, že někteří lidé raději chtějí mít v ústavě zaneseno „právo být offline“, respektive udržovat věci, jako je osobní identita, finance, podpisy a podobně mimo kybernetický prostor?
„Plně chápu obavy některých lidí a jejich požadavky na právo být offline,“ říká Malinka. Moderní technologie mohou být svým způsobem diskriminační. Některé studie udávají, že téměř dvě třetiny občanů starších 75 let nepoužívají internet.“
Dle Malinky je nejlepší cestou najít pro občany „vhodný balanc“, kterým to dává smysl „dát k dispozici moderní online služby“ a zároveň dát „k dispozici alternativní offline způsob“.
A jak se dívá na rozvoj umělé inteligence a hrozby jejího zneužívání k podvodům? Nepřekročí výhledově ony stoupající náklady na zabezpečení nakonec ty výhody, které digitalizace měla přinést?
„Základním principem systémového řízení bezpečnosti je zohlednění obchodních cílů, a tedy aplikovat taková bezpečnostní opatření, aby stále dávala ekonomicky smysl,“ odpovídá v obecné rovině expert. „Věřím, že i přes zvýšené nároky, které kyberprostor přináší, budou výhody dlouhodobě převažovat.“
