Senátoři dnes v prvním čtení poslali návrh známý jako „právo být offline“ nebo taky „právo být nepřipojen“ do výborů. Senátor Láska se pokusil rovnou o zamítnutí, avšak neuspěl.
Tuto legislativu pro změnu Listiny základních práv a svobod a také Ústavy ČR (sen. tisk 184) navrhla senátorka Jitka Chalánková (nezávislá) spolu s dalšími 16 senátory.
Kromě ústavního zakotvení práva být offline upravuje i s tím související právo platit hotovostí a ochranu spotřebitelů.
Důvodů k předložení návrhu je dle předkladatelů několik, ať už „obavy z kontroly soukromí“, „nezbytnost disponovat příslušným technickým vybavením“ a potřebnými finančními prostředky na jeho pořízení, „nezbytnost disponovat rozvinutou počítačovou gramotností“, „obavy z kybernetických (hackerských) útoků“, „blackouty“ a další.
V důvodové zprávě návrhu se konstatuje, že zatímco na úrovni Evropské unie se řeší pracovně právní úprava užšího rozsahu, konkrétně právo „být nepřipojen ke služebním či pracovním elektronickým zařízením v době osobního volna“, návrh našich senátorů „je pojat obecně jako právo nebýt zákonem nucen používat různé elektronické sítě a úložiště (internet, mobil, platební kartu) obecně“.
Návrhu práva být offline předcházel loni iniciovaný návrh 277 na ústavní zakotvení práva platit v hotovosti, který letos 15. února neprošel ve druhém čtení horní komory Parlamentu ČR o jediný hlas.
Důvodová zpráva nového návrhu konstatuje, že „někteří ze senátorů, kteří hlasovali pro zamítnutí, přitom předtím dali v rozpravě najevo, že jejich výhrady jsou dílčí a nesměřují proti ochraně plateb v hotovosti jako takové“, a že návrh 277 „byl pojat příliš úzce“.
Poptávka „po mnohem širší úpravě“, která se zrcadlí v novém návrhu, se dle důvodové zprávy ukázala na semináři pořádaného pod záštitou jejího místopředsedy Jana Skopečka (ODS) 19. října 2022 v Poslanecké sněmovně.
Senátor Láska ve svém prvním vstupu na plénu kritizoval znovu předložení upravené legislativy. Ve druhém vstupu pak s „vervou“ vyzval k návrhu na jeho zamítnutí. Plénum jeho návrh ale nepřijalo.
Naopak, spolupředkladatel senátor Hraba návrh vítal s tím, že několik evropských států problematiku zakotvení hotovosti do ústavy už řeší také. Hotovost dle Hraby podporuje princip svobody.
Důraz na svobodu kladla i senátorka Seitlová, která v této souvislosti poukázala na budoucí nástrahy rozšíření a rizik umělé inteligence.
Co návrh upravuje
První oblastí návrhu je ono ústavní právo být offline v jeho nejobecnějším pojetí. „Zahrnuje i ochranu před povinným a bezbřehým zřizováním datových schránek nebo plošným vnucováním elektronické evidence tržeb,“ konstatuje důvodová zpráva.
Dalším je pak zmíněná ústavní ochrana hotovosti, která je nově pojatá jako speciální projev práva být offline s přesahem a změnami oproti tisku 277. Kromě jiného má také stanovit emisi bankovek a mincí jako jeden z hlavních úkolů České národní banky.
Letos zakotvila do svého ústavního pořádku placení hotovostí Slovenská republika s účinností od 1. července.
„Třetí pilíř předkladatelé původně vůbec nezamýšleli, ale je přirozeným doplňkem předchozích dvou, doplňkem, který oba přesahuje – jedná se o ústavní záruku ochrany spotřebitelů jako slabší strany smluvních vztahů,“ konstatují zákonodárci a dodávají: „Předkladatelé si totiž při přípravě návrhu uvědomili, že není důvod, proč spotřebitele chránit jen před vnucováním moderních technologií, a ne všeobecně.“
Principy
Senátoři uvádí tři principy, které do návrhu promítají.
Prvním je, že „lidskou svobodu chrání, ale nesvazuje ji“. Podrobněji pak konstatují: „Návrh chrání lidskou svobodu rozhodování před různým zbytečným usměrňováním, a to v tomto případě před vnucováním moderních technologií. Je to právo, resp. svoboda ‚od něčeho‘, nikoli právo ‚na něco‘. Současně ale návrh nikomu nebrání a nechce bránit moderní technologie využívat. Předkladatelé však trvají na tom, že nové technologie se mají do praxe prosazovat svou kvalitou, spolehlivostí a přitažlivostí, nikoli státním donucením a s ním spojeným omezováním konkurence mezi podnikateli, kteří nové technologie nabízejí.“
Druhý princip vysvětluje, že v praxi se právo „být nepřipojen“ týká: vztahů soukromých osob k veřejné moci a jejím orgánům, vztahů mezi podnikateli a spotřebiteli, a vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Zpráva dále konstatuje, že „stejně jako předloha obsažená v tisku 277, ani tento nový návrh si neklade a nechce klást žádnou ambici zasahovat do standardních smluvních vztahů“ a naopak, „vychází z principu autonomie vůle a chrání ji“.
Třetím principem je respektování veřejného zájmu na užívání moderních technologií, jejichž přínosy mohou v určitých případech převážit nad soukromými zájmy, a proto stanoví „výjimky“, které chce „formulovat co nejstručněji, respektujíce vžitou terminologii, a v maximální snaze nezaplevelovat ústavní pořádek zbytečnými detaily“.
